13/2021 Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem poskytnutí přechodného ubytování v bytě. Částka za ubytování činí 3500 Kč měsíčně a za služby s ubytováním spojené činí částka 1300 Kč měsíčně. Celou částku za přechodné ubytování a služby hradí zaměstnavatel. Jak se bude v tomto případě postupovat z hlediska daně z příjmů u zaměstnance? Jedná se o daňově uznatelný výdaj u zaměstnavatele?
U zaměstnance bude podle § 6 odst. 9 písm. i) ZDP od daně z příjmů osvobozena částka 3500 Kč. Vzhledem k tomu, že se nájemné a platby za služby s ním spojené pro tyto účely sčítají, bude dani z příjmů podléhat částka 1300 Kč (3500+1300-3500). U zaměstnavatele se bude jednat o daňový výdaj, pokud bude ubytování poskytnuto podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona o daních z příjmů.
14/2021 Máme zaměstnance s více exekucemi. Exekutor, který je první v pořadí má v exekučním příkazu uvedeno: „Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob po ročním zúčtování daně“. Nyní nám další exekutor poslal exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Kterému exekutorovi máme poslat přeplatek na dani, který u zaměstnance vznikl?
Přeplatek z ročního zúčtování daně nemůže být součástí srážek ze mzdy (není součástí čisté mzdy), ale může být zabaven v exekuci pouze přikázáním jiné peněžité pohledávky podle ustanovení § 312 a násl. občanského soudního řádu. První exekuční příkaz se tedy nebude brát v úvahu. Přeplatek z ročního zúčtování daně se poukáže druhému exekutorovi, který vydal přikázání jiné peněžité pohledávky.
15/2021 Jak máme správně posoudit, zda se jedná o zaměstnance pracujícího v noci, když jsou našim zaměstnancům nařizovány noční směny jen výjimečně dle potřeb provozu?
Podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby (22,00 až 6,00) nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v průměru alespoň jednou týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. Jestliže zaměstnanec odpracuje ve vyrovnávacím období (26 týdnů) méně takovýchto nočních směn než 26, nejedná se o zaměstnance pracujícího v noci.
16/2021 Na výplatní pásce zaměstnance uvádíme předpokládaný rozsah dovolené v příslušném roce. Po změnách v dovolené od 1. 1. 2021 (tj. přechod na dovolenou v hodinách) nám program na zpracování mezd přepočítává dovolenou každý měsíc podle skutečné pracovní doby v jednotlivých měsících. Zaměstnanec má tak na výplatní pásce každý měsíc jiný počet hodin, které může do konce roku vyčerpat. Je tento postup v pořádku?
Jednak je třeba upozornit, že údaj o nároku na dovolenou není třeba na výplatní pásce uvádět. Pokud jej chcete na výplatní pásce mít, doporučujeme uvést předpokládané právo na dovolenou za kalendářní rok, např. při týdenní pracovní době 40 hod. a nároku na dovolenou v délce 5 týdnů by se uvedlo 200 hod. dovolené. Tento údaj by se snižoval vždy jen v měsíci, kdy došlo k jejímu faktickému čerpání. Např. pokud v březnu 2021 vyčerpal 16 hod. dovolené, objevilo by se na výplatní pásce, že do konce roku zbývá vyčerpat ještě 184 hod. Jiný způsob uvádění údajů o dovolené by zaměstnance mohl pouze mást…
17/2021Dítě našeho zaměstnance dovrší věk 15 let dne 28. 6. 2021 a povinnou školní docházku by měl ukončit k 30. 6. Kdy s ním můžeme sepsat pracovní smlouvu a od kdy může nastoupit do práce?
Podle § 35 občanského zákoníku se může nezletilý zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilé dítě ukončí povinnou školní docházku. Tzn., že dítě vašeho zaměstnance může podepsat pracovní smlouvu (nebo některou z dohod mimo pracovní poměr) nejdříve dne 28. 6., ale jako den nástupu do práce může být sjednán nejdříve 30. červen nebo pozdější den.
18/2021 Manželce našeho zaměstnance se dne 21. 4. 2021 narodilo dítě a zaměstnanec si od tohoto data požádal podle § 196 ZP o čerpání rodičovské dovolené do 2 let věku dítěte. Jeho žádosti jsme vyhověli, ale zajímalo by nás, zda bude mít tento zaměstnanec nárok na nějakou dovolenou za rok 2021?
Podle 216 odst. 2 ZP se doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou se pro účely dovolené považuje jako výkon práce. Pokud by tedy mateřská dovolená zaměstnankyně končila např. 2. 9. 2021, považovala by se u vašeho zaměstnance za výkon práce i doba od 21. 4. do 2. 9. Díky tomu splnil zaměstnanec podmínku „odpracování“ alespoň 12 týdenních pracovních dob a bude možno u něho započíst ještě až 20 týdenních pracovních dob od 3. 9. do konce roku. Díky tomu mu vznikne nárok na celou dovolenou za rok 2021 a jestli si ji bude čerpat hned od 3. 9. nebo až po skončení rodičovské dovolené není rozhodující.
19/2021 Náš zaměstnanec měl autonehodu. V zápisu Policie ČR je uvedeno, že u něho byl zjištěn alkohol. Můžeme mu vyplatit náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo mu náhrada mzdy nepřísluší?
Podle § 192 odst. 4 ZP musí být náhrada mzdy snížena o 50% v případech, kdy náleží nemocenské v poloviční výši. Nemocenské v poloviční výši náleží podle § 31 písm. b) zákona 187/2006 Sb. o NP v případě, že pracovní neschopnost vznikla jako bezprostřední následek své opilosti. Tzn., že náhradu mzdy vyplatíte ve výši 50%.
