3/ DALŠÍ POZNATKY S ČERPÁNÍM DOVOLENÉ PO NOVELE ZP OD 1. 1. 2021
K problematice čerpání dovolené po novele ZP jsme toho již napsali poměrně dost, ale stále se objevují další problémy. Takže si uvedeme na konkrétních příkladech, jak by se mělo postupovat.
Zaměstnankyně s týdenní pracovní dobou 40 hodin byla na mateřské dovolené v roce 2021 od 1. ledna do 30. dubna. Nárok na dovolenou je v organizaci 5 týdnů. Jak by se mělo správně postupovat při výpočtu dovolené za rok 2021?
Doba od 1. 1. do 30. 4. se považuje za výkon práce pro účely dovolené, tj. 86 dnů resp. 688 hodin (86x8). Při 40hodinové týdenní pracovní době je to 17,2týdenních pracovních dob (688:40). Zohlední se ale pouze celé týdenní pracovní doby, tj. 17.
Zaměstnankyně odpracovala alespoň 12násobek své týdenní pracovní doby, takže do odpracované doby lze zahrnout i následnou rodičovskou dovolenou v maximální délce 20týdenních pracovních dob. Této zaměstnankyni se bude vypočítávat nárok na dovolenou z 37týdenních pracovních dob (17+20). Vlastní výpočet hodin dovolené bude vypadat takto:
40 x 5/52 x (17 + 20) = 142,31
Výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru: 143 hodin.
Dále je třeba zkontrolovat, zda samotným čerpáním dovolené nedojde k odpracování více týdenních pracovních dob.
Mateřská dovolená: 688 hodin + dovolená: 143 hodin + rodičovská dovolená 800 hodin = 1 631 hodin, tj. 40,775 týdenní pracovní doby (1631 : 40).
Jelikož došlo k navýšení, počítáme znovu: 40 x 5/52 x 40 = 153,85
Výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru: 154 hodin.
Opět zkontrolujeme, zda čerpáním dovolené nedojde k odpracování více týdenních pracovních dob.
Mateřská dovolená: 688 hodin + dovolená: 154 hodin + rodičovská dovolená 800 hodin = 1 642 hodin, tj. 41,05 týdenní pracovní doby (1642 : 40).
Jelikož opět došlo k navýšení, počítáme znovu: 40 x 5/52 x 41 = 157,69
Výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru: 158 hodin.
Opět zkontrolujeme, zda čerpáním dovolené nedojde k odpracování více týdenních pracovních dob.
Mateřská dovolená: 688 hodin + dovolená: 158 hodin + rodičovská dovolená 800 hodin = 1 646 hodin, tj. 41,15 týdenní pracovní doby (1646 : 40).
Jelikož již výpočet a výsledek zůstávají stejné, získali jsme konečný výsledek, tedy 158 hodin dovolené.
POZNÁMKA: zde doporučujeme trvat na tom, aby tento ne zrovna jednoduchý výpočet prováděl program na zpracování mezd…
Jak je to s přerušením dovolené v případě, připadne-li zaměstnanci svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem ve vazbě na novelu § 219 odst. 2 ZP?
Novela § 219 odst. 2 ZP umožňuje určení dovolené na svátek, jen pokud měl zaměstnanec na tento den plánovanou směnu a sám požádal o dovolenou. V tomto případě se mu započítá příslušný počet hodin do dovolené a zaplatí se mu náhrada mzdy za čerpání dovolené.
Jestliže má zaměstnanec plánovanou dovolenou v delším časovém rozsahu (např. na týden) a v tomto období je svátek, tak platí i nadále dosavadní právní úprava, tzn., že svátek se nezapočítává do doby dovolené (dovolená se svátkem přerušuje).
Jak se bude v praxi aplikovat převedení dovolené podle § 218 odst. 2 ZP do následujícího kalendářního roku, když zaměstnanec nemá vyčerpáno více dovolené než 1 resp. 2 týdny?
Podle § 218 odst. 1 je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Novela umožnila v odst. 2 téhož paragrafu, aby na základě písemné žádosti zaměstnance mohla být část dovolené za kalendářní rok a která přesahuje 4 týdny a pedagogů 6 týdnů, převedena do následujícího kalendářního roku. Problémy zde vznikají z toho důvodu, že někteří zaměstnanci nemají vyčerpáno více dovolené (např. z důvodu nemoci nebo naléhavých provozních důvodů) než je doba nad 4 resp. 6 týdnů. Podle našeho názoru právo na nevyčerpanou dovolenou zaměstnanci nezaniká, takže do příštího roku se převede nejen část dovolené z daného roku o jejíž převedení zaměstnanec požádal, ale i zůstatky tzv. „staré dovolené“ z předchozích období.
Může dojít k situaci, že zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek odpracuje v kalendářním roce více hodin, než odpovídá jeho úvazku (nejedná se o přesčasové hodiny, ale o tzv. „nadúvazkové hodiny). Lze tyto hodiny započíst do odpracovaných hodin pro výpočet délky dovolené?
Pokud bychom v tomto případě vycházeli pouze z dohodnuté kratší pracovní doby, mohlo by dojít k poškození zaměstnance. Doporučujeme proto sečíst všechny odpracované hodiny a dělit je počtem týdnů, ve kterých byla práce konána a teprve potom vypočítat právo na dovolenou v hodinách.
Jak by bylo nejlepší stanovit délku dovolené na výplatní pásce zaměstnance po novele ZP? Víme, že tam tento údaj nemusí být uváděn, ale pro informaci zaměstnance je důležitý a byl na výplatní pásce uváděn i v předchozích letech.
Na výplatní doporučujeme uvést předpokládané právo na dovolenou za kalendářní rok podle úvazku, který má zaměstnanec na počátku roku. Tzn., že např. při týdenní pracovní době 40 hod. a nároku na dovolenou v délce 4 týdnů by se uvedlo 160 hod. dovolené. Tento údaj by se upravil jen v případě změny délky týdenní pracovní doby a snižoval by se vždy o hodiny čerpání dovolené v měsíci, kdy došlo k jejímu faktickému čerpání.
