20/2021Chceme zaměstnat naší zaměstnankyni, která je v současné době na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek, na zkrácený pracovní úvazek 20 hodin týdně. Zaměstnankyně by souhlasila, ale má obavu, že až půjde na další mateřskou dovolenou, kterou plánuje, tak bude poškozena na peněžité pomoci v mateřství, protože bude mít nižší příjem. Můžete nám poradit, jak se bude další peněžitá pomoc vypočítávat?
Z dotazu není zřejmé, kolik let je v současné době dítěti, s kterým je zaměstnankyně na rodičovské dovolené. Ale vzhledem k tomu, že pobírá rodičovský příspěvek a přerušila by rodičovskou dovolenou, tak předpokládáme, že je dítě mladší než 3 roky. Pokud by tato zaměstnankyně nastupovala na další peněžitou pomoc v mateřství do 4 let věku předchozího dítěte, tak by se podle § 19 odst. 3 zákona 187/2006 Sb. o NP za denní vyměřovací základ považoval denní vyměřovací zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, jestliže je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci.
21/2021 Jsme firma, která má některá pracovní místa obsazena řidiči z povolání, ale také u některých profesí používají zaměstnanci služební vozidlo k občasným pracovním cestám. Jak často budou muset obě skupiny chodit na periodické prohlídky?
Zde bude záležet, zda se jedná o řízení vozidla v režimu zákona o silničním provozu, to jsou řidiči z povolání, kteří se musí podrobit periodickým prohlídkám 1x za 2 roky a u starších 50 let každoročně nebo se jedná tzv. řidiče-referenty, kteří používají vozidlo jen občas. U nich by se měla provádět prohlídka ve standardním režimu s tím rozdílem, že při periodické prohlídce bude předepsáno orientační vyšetření zraku.
22/2021 Máme člena statutárního orgánu, který je invalidní ve třetím stupni. S tímto statutárem máme sjednanou smlouvu o výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích. Může si tento člen statutárního orgánu uplatnit slevu na invaliditu?
Příjem člena statutárního orgánu je příjmem podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP (tj. příjmem ze závislé činnosti) a podle § 6 odst. 2 se poplatníci s příjmy podle odst. 1 považují za zaměstnance. Pokud zaměstnanec učiní prohlášení k dani podle § 38k ZDP a řádně prokáže svou invaliditu (rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a každoročně potvrzení o jeho pobírání), je možno rozšířenou slevu na invaliditu uplatnit.
23/2021 Zaměstnankyně měla sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 30. 4. 2021. Dne 17. 3. se jí stal pracovní úraz a zaměstnankyně byla do 10. 6. v pracovní neschopnosti. Pracovní poměr jí skončil uplynutím doby určité, tj. k 30. 4. Nyní po nás chce zaměstnankyně odškodnění pracovního úrazu. Má nárok na toto odškodnění i v případě, že skončila pracovní poměr k 30. 4.?
Podle odst. 1 § 271p ZP zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Z toho vyplývá, že pokud je bývalá zaměstnankyně ještě v produktivním věku, měla by jí náhrada za ztrátu na výdělku náležet až do konce pracovní neschopnosti. Vypočtěte proto odškodnění pracovního úrazu až do 10. 6. a předejte to příslušné pojišťovně. Podle § 2 odst. 1 vyhl. 125/93 Sb. má zaměstnavatel právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu.
