5/ PRACOVNÍ VOLNO SOUVISEJÍCÍ S ČINNOSTÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ
S účinností od 1. ledna 2021 došlo novelou zákoníku práce k úpravě § 203 odst. 2) písm. h) a ke vložení nového § 203a.
Nové znění (tučně zvýrazněny změny) §203 odst. 2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci, písm. h): k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce.
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu v uvedeném rozsahunejvýše1 týdne v kalendářním roce může být čerpáno v kuse, jako 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů (viz §350a ZP), tedy nejen od pondělí do neděle, ale například od středy do úterý (či jakýkoli jiný 7denní interval), nebo i po částech, což se bude týkat kratších sportovních soustředění konaných v délce například jen 2 dnů. Při čerpání v týdenním kuse může dojít k výplatě náhrady mzdy například i jen za jeden či dva dny, připadla-li zaměstnanci na toto období jen jedna nebo dvě plánované směny, i když v tomto případě by zaměstnanec spíše žádal o uvolnění jen na tento jeden či dva dny. V případě žádosti o uvolnění na například dva týdny po sobě jdoucí s plánovanými směnami středa, čtvrtek (v 1. týdnu), pondělí, úterý a pátek (ve druhém týdnu), bude zaměstnanec žádat o uvolnění od středy prvního týdne do pátku druhého týdne. Pak se bude týden pro náhrady posuzovat od středy prvního týdne do následujícího úterý a zaměstnanec tak bude mít nárok na náhradu mzdy za 4 pracovní dny (St, Čt, Po a Út) a žádné další dny se nedají připočítat. Při čerpání typicky na krátká sportovní soustředění může naopak dojít k čerpání náhrady po částech za celkem 7 pracovních dní. Bude-li zaměstnanec čerpat volno na například čtyři soustředění konané vždy od čtvrtka do neděle a jeho pracovní doba je pondělí až pátek, bude vždy žádat jen o volno na čtvrtek a pátek. Pak se mu do týdne pro náhradu započítají první tři volna (Čt+Pá) celá a ze čtvrtého soustředění ještě čtvrtek. Náhrada mzdy za tato kratší čerpání nesmějí v součtu přesáhnout hranici průměrné mzdy v NH (34 611 Kč), pokud by došlo k vyčerpání daného limitu již za např. 5 dní, pak za 6. a 7. den náhrada nepřísluší.
V případě, že má zaměstnanec uzavřeno více pracovních poměrů u jednoho či více zaměstnavatelů (bez ohledu na úvazek či rozvržení směn), posuzuje se každý pracovní poměr, resp. práva a povinnosti z něj plynoucí, samostatně. To znamená, že u každého pracovního poměru může zaměstnanec určit první den překážky nezávisle na jiném pracovním poměru (překážka u každého pracovního poměru může začínat v jiný den). Na dohody mimo pracovní poměr se tato právní úprava nevztahuje (§77 ZP).
Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku, nejvýše však ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno (§203a odst. 2 ZP) - pro rok 2021 jde o částku 34 611 Kč. Tato částka se žádným způsobem nepřepočítává (nestanovuje se poměrná část, nepřepočítává se na průměrný hodinový výdělek, nepřepočítává se podle konkrétního počtu pracovních dnů v měsíci) a je absolutním maximem, které zaměstnanci nejvýše za 1 týden v kalendářním roce přísluší. Zaměstnanci s velmi vysokými příjmy mohou tohoto limitu dosáhnout již za několik pracovních dnů a za zbývající pracovní dny v období 1 týdne jim pak náhrada mzdy již příslušet nebude. Pokud bude průměrný výdělek zaměstnance za 1 týden vyšší, než uvedený limit, a zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy ve vyšší výši, má nárok na refundaci pouze do výše limitu.
Pracovní volno s náhradou mzdy náleží zaměstnanci při splnění podmínek uvedených v §203 odst. 2) písm. h) a zároveň v §203a odst. 1) a to, že se musí jednat o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností. Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat, jinak mu náhrada nepřísluší. V případě, že je pořadatelem tábora nebo sportovního soustředění fyzická osoba, přísluší zaměstnanci pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h), avšak nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu, a to i přesto, že tato fyzická osoba může být zapsána ve veřejném rejstříku.
Refundace náhrady mzdy
Pokud dojde ke splnění zákonných podmínek pro refundaci, má zaměstnavatel nárok na uplatnění žádosti o úhradu náhrady mzdy ze státního rozpočtu (§203a odst. 3 ZP) do tří let ode dne její výplaty. Úhradu poskytuje na žádost okresní́ správa sociálního zabezpečení, v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení a v Brně Městská́ správa sociálního zabezpečení Brno (dále jen „OSSZ“), a to podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba. Vzor žádosti, který lze k žádosti využít je ke stažení na webových stránkách české správy sociálního zabezpečení i s pokyny k jejímu vyplnění. Zaměstnavatel je povinen doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její́ poskytnutí. Zaměstnavatel může uplatnit nárok na úhradu náhrady mzdy, která byla vyplacena více zaměstnancům, jednou žádostí, anebo může nárok uplatnit prostřednictvím samostatných žádostí.
Pokud je zaměstnavatel povinnen platit z poskytnuté náhrady mzdy pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění pak v souladu s § 25a zákona 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a § 26a zákona 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, se v případě, že se uhrazuje zaměstnavateli náhrada mzdy (platu), seuhrazuje zaměstnavateli také pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které je zaměstnavatel povinen z tohoto plnění platit (tj. 24,8 % z poskytnuté náhrady mzdy nebo platu zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru), a také pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen z tohoto plnění platit (9 % z poskytnuté náhrady mzdy nebo platu zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru). Pokud zaměstnavatel není povinen toto pojištění platit, není mu ani refundováno. Pojistné za zaměstnance se odvádí z poskytnuté náhrady mzdy a nerefundují se.
Zaměstnavatel je povinen k žádosti doložit (převzato ze stránek ČSSZ) poskytnutí náhrady mzdy a splnění podmínek pro její poskytnutí, tedy že
uvolněný zaměstnanec vykonával činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, středního zdravotního pracovníka v táborech pro děti a mládež, anebo obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže – uvedené lze doložit např. organizátorem (tábora či sportovního soustředění) vystaveným potvrzením;
uvolněný zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží – uvedené lze doložit např. potvrzením příslušné organizace [doložení této podmínky se nevyžaduje, jde-li o tábory (nikoli sportovní soustředění) pro zdravotně postižené děti a mládež; potvrzení se z povahy věci může týkat jen práce uvolněného zaměstnance pro organizaci vystavující potvrzení];
uvolněný zaměstnanec vykonával činnost uvedenou v první odrážce v rámci akce pořádané právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a zároveň je práce s dětmi a mládeží hlavní činností této právnické osoby – uvedené lze doložit např. potvrzením organizátora či listinami, z nichž bude zřejmé, že pořádající právnická osoba splňuje uvedené podmínky;
došlo k faktickému poskytnutí náhrady mzdy zaměstnanci – uvedené lze doložit např. účetními a dalšími doklady k vedení účetnictví (k vedení daňové evidence) včetně účtů a dokladů souvisejících s výplatou mezd a dalších nároků zaměstnanců souvisejících se zaměstnáním.
O žádosti zaměstnavatele bude rozhodnuto ve správním řízení, které je zahájeno dnem, kdy žádost dojde místně příslušné OSSZ.
