6/ SKONČENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU SMRTÍ ZAMĚSTNANCE
Podle §48 odst. 4 z. 262/2006 Sb. Zákoník práce (dále jen ZP) zaniká pracovní poměr (dále jen PP) smrtí zaměstnance. Stejně tak smrtí zaměstnance zaniká i pracovně právní vztah založený dohodami mimo pracovní poměr, protože závislá práce může být vykonávána výlučně osobně (§2 odst. 1 ZP).
V den ukončení PP nebo dohody mimo pracovní poměr (která zakládá účast na nemocenském pojištění) je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci dle §313 ZP potvrzení o zaměstnání. Tato povinnost v případě skončení pracovněprávního vztahu smrtí zaměstnance odpadá.
Smrtí zaměstnance však nezanikají peněžitá práva z pracovněprávních vztahů, která vznikla za života zaměstnance a v době jeho smrti existovala (§328 odst. 1). To platí i v případě, že zaměstnanec zemřel v průběhu pracovněprávního vztahu nebo po jeho ukončení. Naopak peněžitá práva zaměstnavatele smrtí zaměstnance zanikají s výjimkou těch, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně (§328 odst. 2 ZP).
Z hlediska zaměstnavatele je však třeba dobře rozlišit, která peněžitá práva lze zahrnout do trojnásobku průměrného výdělku a lze je tak vyplatit pozůstalým dle odst. 1 §328, a která práva musí být postoupena do dědického řízení. Třetím okruhem jsou pak dlužné cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního zařízení, paušální náhrady za údržbu oděvů či příspěvků na dopravu do zaměstnání a obdobná plnění, jejichž smyslem je refundace výdajů, které zaměstnanec vynaložil na náklady své domácnosti za účelem práce pro svého zaměstnavatele. Tyto částky ani nemají povahu mzdových a platových práv a nelze je proto počítat do 3násobku průměrného měsíčního výdělku.
Do mzdových a platových práv (práva, která zaměstnanec nabyl výkonem práce před smrtí) patří zejména dosud nevyplacená mzda, náhrada mzdy (za dosud nevyčerpanou dovolenou), odměny z dohod mimo PP, odměny za pracovní pohotovost, náhrada za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání. Tyto nároky přecházejí do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob (§328 odst. 1). Společnou domácnost vymezuje §347 odst. 5 ZP. Jestliže úhrn těchto částek nepřevýší 3násobek průměrného hrubého měsíčního výdělku zaměstnance, musí být po provedení zákonných odvodů celá částka vyplacena osobám dle §328 odst. 1. Předmětem dědictví se stávají, pokud takovýchto osob není a také úhrn těchto částek převyšující 3násobek průměrného výdělku. Problém může nastat u manželů, kteří spolu dlouhodobě nežijí a nehospodaří, nebo již běží rozvodové řízení, přičemž formálně žijí v domácnosti, a přesto podle zákona vznikne druhému manželovi nárok na výplatu peněžitých nároků. Zákon v tomto případě vychází z vyživovací povinnosti zemřelého a předpokládá obtížnou životní situaci pozůstalých.
Mzdová a platová práva, která nelze poskytnout přímo pozůstalým jmenovaným v odst. 1 §328 a stávají se předmětem dědictví jsou například odstupné a obdobná plnění poskytovaná při skončení PP (jako je odbytné ve státní službě či smluvní odchodné) nebo při skončení výkonu funkce. Dále sem patří náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění (§271c ZP) a náhrada věcné škody (§271e ZP). Taktéž různé benefity, které zaměstnavatel poskytuje ze sociálních fondů nebo FKSP (nevyplacené ale již přiznané příspěvky na rekreaci, dětské tábory, dary či sociální výpomoci) a peněžité odměny věrnostní a stabilizační povahy (při životních a pracovních výročích nebo odchodu do důchodu) nebo za pomoc v mimořádných situacích poskytovaných podle §224 odst. 2 ZP.
Částky, které se stanou předmětem dědického řízení nelze nikomu vyplatit a je třeba je deponovat až do pravomocného ukončení dědického řízení. Na žádost pověřeného notáře sdělí zaměstnavatel potřebné údaje o těchto dlužných částkách a jejich výši. Případně i výši pohledávek zaměstnavatele, pokud nezanikly podle odst. 2 §328.
Z hlediska §239a odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ) se na zemřelou osobu pohlíží, jako by žila, a to až do dne předcházejícího dni pravomocně skončeného dědického řízení. A proto je třeba z hlediska daně z příjmů fyzických osob (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP)) řešit tyto základní otázky:
Vzniká povinnost podat / podávat daňové přiznání za zemřelou osobu?
Kdo bude daňové přiznání podávat?
V jakých lhůtách a za jaká období budou daňová přiznání podávána?
Povinnost podat daňové přiznání z příjmu fyzických osob (dále jen DPFO)
Povinnost podat DPFO je řešena v §38g ZDP. Daňové přiznání je povinen podat každý,
Odstavec 1:
jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů FO, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
anebo nepřesáhly, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Odstavec 2:
kdo měl příjmy podle §6 od více plátců daně současně (byť v jen jeden jediný den v roce) nebo u všech postupných plátců nepodepsal prohlášení k dani podle §38k.
nebo měl příjmy podle §7 až §10 vyšší než 6 000 Kč.
kdo je rezident členského státu EU nebo státu tvořícího EHP a chce uplatnit slevy podle §35ba odst. 1 písmeno b) až e) a g) nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.
kdo obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se tehdy nepočítaly za jeho příjmy podle §5 odst. 4, protože mu nebyly vyplaceny.
(poplatník s příjmy ze závislé činnosti) uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí.
Odstavec 4:
jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal podklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle §38i odst. 5 písm. b.
Odstavec 5:
u koho došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku, kterých došlo k povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
Kdo bude daňové přiznání podávat?
Daňovou povinnost zůstavitele plní osoba spravující pozůstalost, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti (§239b DŘ).
V jakých lhůtách a za jaká období budou daňová přiznání podávána?
Daňová přiznání jsou podávána až ve čtyřech termínech:
Za předchozí zdaňovací období, pokud DPFO nebylo ještě podáno a nebylo provedeno roční účtování za života zůstavitele. Po smrti roční zúčtování nelze provést, ani kdyby si o něj zůstavitel před smrtí požádal. Toto DPFO bude označeno na řádku 04 kódem „I“.
Od 1.1. do dne předcházejícího smrti zůstavitele a to do 3 měsíců ode dne smrti. Tuto lhůtu nelze prodloužit (§239b odst. 4 DŘ). Toto DPFO bude na řádku 04 označeno také kódem „I“. V tomto DPFO budou uplatněny všechny slevy na dani jako za života poplatníka, včetně celé slevy na poplatníka.
Ode dne smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti a to do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti (§239b odst. 5 DŘ). Pokud je dědické řízení ukončeno ve stejném zdaňovacím období, jako nastala smrt bude na řádku 04 DPFO uveden kód „N“.
Pokud dědické řízení není ukončeno do 31.12. běžného roku (toho roku v němž nastalo úmrtí), podává se běžné DPFO bez speciální specifikace na řádku 04 ve standardních termínech. Po ukončení dědického řízení se podá poslední DPFO od 1.1. do dne skončení dědického řízení s kódem „N“.
V DPFO viz poslední dva body (tedy ode dne smrti) se neuplatní slevy dle §38ga, tedy nezdanitelná část základu daně, sleva na dani, s výjimkou slevy na dani dle §35 a daňové zvýhodnění.
