36/2021Někteří zaměstnanci, kteří jezdí na pracovní cesty, by si chtěli raději nechat poskytnout stravenku než stravné podle ZP, aby nemuseli vypisovat cesťák. Je tento postup možný a v případě, že ano, tak za jakých podmínek?
Podle § 151 ZP je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce (což jsou i cestovní náhrady vč. stravného). Podle § 346c ZP zaměstnanec nemůže zprostit zaměstnavatele povinnosti poskytnout mu mimo jiné i náhradu výdajů v souvislosti s výkonem práce. V případě odchýlení se od § 346c, tak se k tomu nepřihlíží (§ 346e ZP). Z toho vyplývá, že zaměstnanci náleží vždy stravné podle délky trvání pracovní cesty, což je pro něho také výhodnější (nejnižší sazba stravného je letošním roce v pásmu 91 až 108 Kč)… akorát si bude muset zaměstnanec vypsat cestovní příkaz…
37/2021Některým našim zaměstnancům chceme v příštím roce nepeněžní formou přispívat na rekreaci v částce vyšší, než je 20000 Kč (od daně osvobozených dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP). V jakém „daňovém režimu“ bude příspěvek nad 20000 Kč poskytnut a je to vůbec výhodné?
Pokud poskytne zaměstnavatel nepeněžní příspěvek nad 20000 Kč, podléhá částka nad 20000 Kč u zaměstnance odvodům sociálního i zdravotního pojištění a dani z příjmů. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel musí celou hodnotu zájezdu hradit z nedaňových výdajů nebo ze zisku, z FKSP či ze sociálního fondu, tak se jedná o nejméně výhodný benefit.
38/2021Naše zaměstnankyně, která uplatňovala daňové zvýhodnění na své dvě děti, se znovu provdala a její nový manžel si bude tyto děti uplatňovat, protože ona nastupuje na mateřskou dovolenou (předpokládáme, že toto může, jelikož se jedná o děti druhého z manželů). Její manžel má ale exekuci na mzdu a chtěl by si pro tyto účely uplatnit děti manželky jako vyživované osoby. Je možné si i u exekuce uplatnit děti druhého z manželů?
Vzhledem k tomu, že manžel Vaší zaměstnankyně je „nevlastním otcem“ jejich dětí, tak k nim nemá žádnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost zůstává vlastnímu otci uvedenému v jejich rodných listech. Pokud by chtěl uplatňovat vlastní děti manželky, musel by si je nejprve osvojit (po osvojení by zanikla vyživovací povinnost vlastnímu otci dětí) a na základě rozhodnutí o jejich osvojení by si je mohl dát jako vyživované osoby pro účely srážek ze mzdy. To, že si může na děti manželky uplatnit podle § 35c odst. 6 ZDP daňové zvýhodnění, nemá na tuto skutečnost žádný vliv.
39/2021Zaměstnanec nás požádal z důvodu dojíždění do práce o úpravu pracovní doby od 5,30 do 14 hod. Chtěli bychom mu vyhovět, ale nechceme mu proplácet příplatek za práci v noci (od 5,30 do 6,00). Jakým způsobem se můžeme proplácení příplatku za práci v noci vyhnout?
Podle § 116 ZP věty druhé je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku za práci v noci. Takže pokud bude sjednáno v kolektivní smlouvě (pracovní nebo jiné smlouvě), že příplatek za práci v noci nenáleží v případě úpravy pracovní doby na žádost zaměstnance nebo v případě napracování neplaceného volna apod., nebude zaměstnanci náležet příplatek za práci v noci.
