Zákonem 286/2021 Sb. se mění zákon 99/63 Sb., občanský soudní řád, zákon 120/2001 Sb., exekuční řád a některé další zákony. Většina změn nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2022. O změnách platných od 31. 7. 2021 (maximální srážka ze mzdy u příslušníků integrovaného záchranného sytému z odměn za covid) jsme psali v bodu 2. DIS 9/2021.
ZMĚNY V ZÁKONU 99/63 Sb., OBČANSKÉM SOUDNÍM ŘÁDU (dále jen OSŘ)
Ze změn v OSŘ, které se týkají naší práce, se jedná zejména o tyto změny:
§ 270 odst. 2 zní nově takto (změny jsou vyznačeny tučně):
Oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí. Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.
Z této změny vyplývá, že plátce mzdy (tj. zaměstnavatel) si bude moci odečíst paušálně stanovenou částku na každého dlužníka, ale pouze jednou, i když má dlužník více srážek ze mzdy. Pokud si ale plátce mzdy paušální částku neodečte ihned v měsíci, kdy srážku prováděl, právo na částku náhrady zaniká. Poznámka: V návrhu vyhl. Ministerstva spravedlnosti je paušální částka stanovena ve výši 50 Kč za jednoho dlužníka. O konkrétní výši schválené částky Vás budeme včas informovat.
§ 271 se změnil takto:
Dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům nebo plátci mzdy prováděním výkonu rozhodnutí vznikly, podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo. Může také zrušit dosud vydaná rozhodnutí o nákladech výkonu, popřípadě uložit oprávněnému, aby vrátil, co mu povinný na náklady výkonu rozhodnutí již zaplatil.
Podle této změny bude na rozhodnutí soudu, zda přizná plátci mzdy náhradu paušálních výdajů v případě zastavení výkonu rozhodnutí. Poznámka: Asi bychom tu 50tikorunu oželeli…
§ 279 se změnil takto:
Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.
Z této změny vyplývá, že plátce mzdy (tj. zaměstnavatel) si z první třetiny srazí nejprve „svých padesátkorun“ a teprve to co zbude pošle oprávněným.
V § 289 odst. 2 se změnil text takto:
Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 2, provádí plátce mzdy srážky dále, ale nevyplácí je oprávněnému, dokud nebude odklad výkonu zrušen. Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, vyplatí plátce mzdy sražené částky povinnému. Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy odečte před jejich vyplacením paušálně stanovenou náhradu nákladů.
Z této změny vyplývá, že i v případě odkladu nebo zastavení výkonu rozhodnutí si bude moci zaměstnavatel odečíst svou paušálně stanovenou náhradu…
V § 290 se změnil text odst. 1 takto:
Vyjde-li v řízení najevo, že povinný po dobu 2 let nepobírá mzdu, soud nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví. Nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví soud i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že povinný nepobíral po dobu 3 let mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Návrh na zastavení může podat i plátce mzdy.
Toto se bude týkat hlavně případů, kdy zaměstnanec vůbec nepracuje, nebo sice pracuje, ale jen na zkrácený úvazek nebo pracuje na plný úvazek, ale má větší množství vyživovaných osob.
V § 291 se doplnil nový odst. 3, který zní:
Plátce mzdy poté, co byl vyrozuměn o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek, které mají být vyplaceny nebo zaslány podle odstavce 1.
Z této změny vyplývá, že zaměstnavatel si srazí paušálně stanovenou částku i z deponovaných částek, které nemohly být odeslány z důvodu nenabytí právní moci výkonu rozhodnutí.
§ 293 odst. 1 nově zní:
Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí podle § 294 odst. 3, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek před jejich vyplacením nebo zasláním.
Zde se doplnilo, že v případě změny zaměstnavatele, si může nový plátce uplatnit rovněž paušálně stanovenou náhradu.
V § 299 odst. 1 se změnil úvodní text takto:
Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, ze služebního příjmu, ze služebního platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků, z výživného a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou
Zde se doplnilo provádění srážek ze mzdy i na služební příjem a služební plat a dále na výživné. Poznámka: Bude zajímavé sledovat, jaký postup vymyslí „vykladači“ pro provádění srážek z výživného, které platí sám zaměstnanec např. ve výši 20 tis. Kč…
V § 299 odst. 1 písm. l) nově zní:
mzdové nároky podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Tím, že je zde odkaz na zákon 118/2000 Sb. o platební neschopnosti zaměstnavatele, bude třeba i při výplatě těchto nároků srážky ze mzdy provést.
V § 299 zní odst. 2 nově takto:
Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z důchodu platí úhradu nákladů za poskytování sociální služby poskytované v pobytové formě, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu nákladů za poskytování sociální služby a částka rovnající se povinnému zůstatku z příjmu fyzické osoby podle zákona o sociálních službách.
Domníváme se, že po odpočtu těchto částek toho ke srážení moc nezbude…
Pro správnou aplikaci novely je důležité přechodné ustanovení č. 3 k tomuto zákonu, které zní:
Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, se použijí ustanovení § 270 odst. 2, § 271, § 279 odst. 1, § 289 odst. 2, § 291 odst. 3, § 293 odst. 1 a § 301 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Z toho vyplývá, že si na výkony rozhodnutí vydaná před 1. 1. 2022 nebude moci zaměstnavatel uplatnit paušální částku.
ZMĚNY V ZÁKONU 120/2001 Sb., EXEKUČNÍ ŘÁD
V tomto zákonu byly provedeny změny, které se týkají naší práce v § 33, kde byl vložen nový odst. 5 a v § 34, kde se vložil nový odst. 4.
§ 33 odst. 5 nově zní:
Plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem.
§ 34 odst. 4 nově zní:
Exekutor požádá plátce mzdy na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis, o sdělení údajů podle § 33 odst. 5, případně o sdělení jiných údajů potřebných k vedení exekuce, jejichž potřebnost v žádosti odůvodní. Plátce mzdy poskytne exekutorovi požadované údaje na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis a který je součástí formuláře podle věty první. Doručuje-li exekutor žádost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, požádá plátce mzdy o údaje podle § 33 odst. 5 i elektronicky datovým souborem. Plátce mzdy, jehož celkový roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející žádosti o součinnost dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru (dále jen "kvalifikovaný plátce mzdy"), údaje podle § 33 odst. 5 elektronicky datovým souborem poskytne. Kvalifikovaný plátce mzdy není povinen poskytnout exekutorovi údaje podle § 33 odst. 5, není-li žádost o tyto údaje podána elektronicky datovým souborem na formuláři podle věty první nebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datového souboru.
Z těchto změn vyplývají pro zaměstnavatele povinnosti v rámci součinnosti, a to sdělit exekutorovi údaje o mzdě apod. a dále v případě, že se jedná o tzv. „kvalifikovaného plátce mzdy“, poskytnout tyto informace elektronicky. Naštěstí by se elektronická verze měla podle přechodného ustanovení k zákonu uplatnit až od 30kalendářního měsíce po vyhlášení tohoto zákona, tj. od 1. 2. 2024. Povinnost sdělovat údaje podle § 33 odst. 5, ale platí od 1. 1. 2022.
ZMĚNY V ZÁKONU 586/92 Sb. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
Změna byla provedena v doplnění slevy za zastavenou exekuci.
V § 35 se doplnil odst. 4, který zní:
Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.
Podle novely exekučního řádu bude muset exekutor vyčíslit náhradu za zastavenou exekuci při splnění výše uvedených podmínek.
Další změny provedené v §§ 38g, 38h, 38j, 38k a 38l ZDP
Z těchto změn vyplývá, že slevu za zastavenou exekuci bude moci zaměstnanec uplatnit u svého zaměstnavatele a prokázat ji usnesením o zastavení exekuce, které by měl vystavit exekutor.
ZMĚNA V ZÁKONU 592/92 Sb. O POJISTNÉM NA VZP
V tomto zákoně se změnil § 18 odst. 1 takto: Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Pokud bylo pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno jiné než příslušné zdravotní pojišťovně, popřípadě jinému subjektu, nebo pokud platba byla poukázána pod nesprávným variabilním symbolem, považuje se pojistné nebo záloha na pojistné za nezaplacené ve stanovené lhůtě. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.
Zde byla ze zákona vypuštěna slova „ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala“ a nahradila se větou „Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.“
ZMĚNA ZÁKONA 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SZ
Zde se změnil § 20 odst. 1 takto: Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 9. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.
Zde se obdobně jako u zákona o pojistném na VZP vypustila slova o penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala, a nakonec se vložila věta „Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.“
