Zaměstnanec může být ve vazbě (ve vazební věznici, je obviněn ze spáchání trestného činu, ale ještě není odsouzen) nebo ve výkonu trestu odnětím svobody (ve věznici čili ve vězení, trestní řízení skončilo pravomocným (vykonatelným) rozsudkem, jestliže pachateli byla vina prokázána a byl mu uložen trest odnětí svobody).
O vzetí do vazby jsou povinny orgány činné v trestním řízení vyrozumět bez průtahů m.j. též zaměstnavatele. Jde-li o nástup k výkonu trestu odnětí svobody, pak je na zaměstnanci, aby o tom zaměstnavatele informoval (§206 ZP). Zaměstnanec by měl v dostatečném předstihu požádat zaměstnavatele o uvolnění z práce v potřebné délce nebo alespoň o existenci této potřeby, pokud její časové rozmezí nezná. Nicméně, i kdyby zaměstnavatele z jakéhokoliv důvodu neinformoval předem a existenci překážky doložil, až po jejím pominutí, nebyl by to důvod pro rozvázání pracovního poměru (dále jen PP) pro neomluvenou nepřítomnost v práci. V tomto případě jde o překážku v práci na straně zaměstnance dle §199 ZP bez náhrady mzdy.
Od 1. 1. 2021 došlo novelou ZP (vypuštění §223 odst. 4) k odstranění krácení dovolené pro výkon trestu odnětím svobody. Ten se tak stává pro účely nároku na dovolenou dle §348 odst. 1) písm. a ZP dobou považovanou za výkon práce (byť jen částečně započitatelnou do max. 20ti násobku TPD při odpracování 12ti násobku TPD - §216 odst. 2 písm. d).
Za osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení je plátcempojistného na veřejné zdravotní pojištění stát (§7 odst. h) z. 48/1997 Sb.).
Další dopady odnětí svobody jsou například v případech sepsané dohody o zvýšení kvalifikace, kdy se do sjednané doby setrvání zaměstnance v zaměstnání (§234 ZP) nezapočítává doba nepřítomnosti zaměstnance v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení (§235 ZP).
Pokud zaměstnanec nebyl vzat do vazby, ale je proti němu zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení, může jej zaměstnavatel převést na jinou práci (§41 odst. 2) písm. b ZP). Jestliže byl zaměstnanec převeden podle § 41 odst. 2 písm. b) na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda nebo plat, přísluší mu mzda nebo plat podle vykonávané práce; nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením (§139 odst. 2)).
Vzetí do vazby není jako takové důvodem pro rozvázání PP. Podmínky pro okamžité zrušení PP jsou uvedeny v §55. Důvody pro okamžité zrušení PP spočívají v pravomocném odsouzení zaměstnance pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců (§55 odst. 1) a) ZP). PP končí dnem doručení písemnosti o okamžitém zrušení PP. V případě věznice půjde nejspíš o způsob doručení poskytovatelem poštovních služeb, kdy dojde k předání nebo odmítnutí písemnosti. Vězeň má právo přijímat a na svůj náklad odesílat poštovní korespondenci podle §17 zákona 169/1999 Sb (zákon o výkonu odnětí svobody). Tuto korespondenci je vězeňská služba oprávněna kontrolovat. Osobní předání při návštěvě vězně spíše nepředpokládáme, ale pokud ano, pak doporučujeme předání za přítomnosti svědka, pro případ odmítnutí převzetí, a nechat si převzetí potvrdit na kopii dokumentu.
Závěrem dodejme, že zaměstnavatel není oprávněn po zaměstnanci požadovat informace o trestněprávní bezúhonnosti (tedy výpis z rejstříku trestů), vyjma případů, kdy je dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví ZP nebo zvláštní právní předpis (§316 odst. 4) ZP).
