40/2021 Pracuje u nás na dohodu o provedení práce zaměstnanec, kterému bychom chtěli přispívat na doplňkové penzijní připojištění poměrně vysokou částkou. Je možné vůbec zaměstnanci na DPP přispívat?
Vzhledem k tomu, že i zaměstnanec na DPP se podle § 6 odst. 2 ZDP považuje za „zaměstnance“, je možno mu přispívat podle § 6 odst. 9 písm. p) až do částky 50000 Kč za zdaňovací období.
41/2021 Jak máme postupovat v případě, že na konci roku zůstává nevyčerpaná dovolená v řádu několika hodin, když dovolenou lze nařídit nejméně v délce poloviny směny se souhlasem zaměstnance a zároveň by celá dovolená měla být určena v roce, kdy na ní vzniklo právo? Dle § 218 odst. 6 ZP lze zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny, zaměstnanci určit, ale jen s jeho souhlasem. Pokud zaměstnanec souhlas neudělí, zbývající část nemůže být určena k čerpání a automaticky přechází do dalšího roku. Lze se klonit k tomu, že takto převedená dovolená není v rozporu s § 218 odst. 1 ZP.
42/2021 Náš zaměstnanec končí pracovní poměr a zbývá mu nevyčerpaná dovolená 18 hodin. Jeho pracovní doba je pondělí až pátek v délce směny 8. Když mu nařídíme dva dny čerpání dovolené, zůstanou mu k čerpání stále dvě hodiny. Jak tyto dně hodiny můžeme vyčerpat?
Dovolenou můžete při ukončení pracovního poměru jednak nařídit a za druhé i proplatit. Tedy je na vás, jakou variantu zvolíte. Pokud dovolenou nařídíte, pak zbývající dvě hodiny zkombinujete buď s náhradním volnem za práci přesčas nebo s neplaceným volnem na žádost zaměstnance případně s výkonem práce po zbývající dobu. Podle našeho názoru je vhodnější zbývající hodiny proplatit.
43/2021 Chceme se zeptat, jak můžeme našemu zaměstnanci krátit dovolenou za neomluvenou nepřítomnost („áčko“). V letošním roce již zameškal 3 celé 8hodinové směny a několik částí jednotlivých směn (pozdní příchody) v celkovém součtu 12 hodin. Pracuje v 8hodinových směnách, týdenní pracovní doba je 40 hodin.
Zaměstnavatel může přistoupit ke krácení dovolené již jen z důvodu neomluvených nepřítomností, a to jen za každou celou neomluveně zameškanou směnu, a to v poměru 1:1 tedy o počet hodin odpovídající délce této neomluveně zameškané směny. Nadále však platí, že neomluvená zameškání kratších částí lze pro účely krácení dovolené sčítat. Ve vašem případě lze tedy přistoupit ke krácení za dvě celé směny (2x8 hodin) a za součet kratších zameškání odpovídajících svou délkou jedné směně (8 hodin) tedy zkrátit nárok na dovolenou o 24 hodin. Zbylé 4 hodiny propadnou. Pokud by opakovaně zameškával menší části směny a v součtu by se nejednalo o celou směnu, nelze dovolenou krátit.
44/2021 Našemu zaměstnanci končí pracovní poměr již 30. 12. 2021, jeho týdenní pracovní doba je 40 hodin a pokud odpracuje všechny zbývající směny do konce roku, bude mít odpracovaných 2096 hodin. Vznikne mu nárok na celoroční dovolenou, když pracovní poměr netrval po celý rok?
Ano, tomuto zaměstnanci vznikne celoroční nárok, protože trvání pracovního poměru po celý rok je myšleno trvání v délce 52 x 7 = 364 dnů, což je v tomto případě splněno. Další podmínkou je odpracování 52násobku týdenní pracovní doby (TPD): 52 x 40 = 2.080 hodin. Ta je také splněna. K 16 hodinám navíc se nepřihlíží, jde o práci přesčas, která nárok na dovolenou nezakládá.
