V minulém čísle jsme psali o změnách provedených zákonem 286/2021 Sb., které se týkaly srážek ze mzdy. Vzhledem k tomu, že jsme se domnívali, že část druhá tohoto zákona (tzv. „milostivé léto“) se bude týkat pouze dlužníků a nikoliv zaměstnavatelů, tak jsme se jí nevěnovali. Na základě Vašich mnoha dotazů k „milostivému létu“ doplňujeme náš výklad o tuto problematiku.
Zákon 286/2021 Sb., kterým dochází ke změně občanského soudního řádu (z. 99/1963 Sb.), zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, z. 120/2001 Sb.) a některých dalších zákonů, přinesl vítanou novinku pro dlužníky státního sektoru, která je nazývána „Milostivé léto“. Právní úpravu nalezneme v části druhé zmíněného zákona ve článku IV pod bodem 25.
Tato akce je určena pro fyzické osoby (nevztahuje se na právnické osoby), které mají nařízenou exekucivymáhanou soudním exekutorem (řízení musí být zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy před 28. 10. 2021) a oprávněným je „stát“:
a) Česká́ republika,
b) uzemní́ samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
c) státní příspěvková organizace,
d) státní fond,
e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
f) dobrovolný svazek obcí,
g) regionální rada regionu soudržnosti,
h) příspěvková organizace územního samosprávného celku,
i) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
j) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
k) státní podnik nebo národní podnik,
l) zdravotní pojišťovna,
m) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (dále jen „veřejnoprávní oprávnění“).
Exekutor tyto exekuce zastaví bez návrhu i bez souhlasu oprávněného, pokud:
Povinný uhradí do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy od 28. 10. 2021 do 28. 1. 2022) nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty (907,50 Kč) (jde o paušální částku nákladů exekuce zahrnující odměnu exekutora i jeho hotové výdaje), nebo
Byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a 750 Kč / 907, 50 Kč, a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob.
Pokud exekuce ještě nebyla nařízena, exekutor zastaví exekuční řízení. Je-li exekuce vedena jen pro část jistiny, postupuje se obdobně a povinný může doplatit pouze nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny vymáhané v exekučním řízení a na nákladech exekuce 750 Kč / 907,50 Kč. Je-li exekuce vedena jen pro vymožení příslušenství, má se za to, že jistina je vymožena postupuje se podle tohoto ustanovení přiměřeně.
Po zaplacení jistiny a nákladů exekuce vydá exekutor rozhodnutí, jímž povinného osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly doposud uspokojeny, a povinným zaplacenou jistinu vyplatí oprávněnému. Vymožené, avšak oprávněnému nevyplacené plnění se použije na úhradu nezaplacených nebo nezaniklých pohledávek dalších oprávněných. Pokud jich není, vyplatí se povinnému. Veškeré doposud vymožené a vyplacené plnění na jakýkoli nárok, přísluší tomu, komu již bylo vyplaceno. To znamená, že co již bylo na exekuci uhrazeno, se nevrací. Pokud má povinný více exekucí, zanikají vždy s uhrazením jistiny jen ta příslušenství vztahující se k uhrazené jistině.
Proti rozhodnutí exekutora o osvobození se může odvolat jen oprávněný či věřitel. Odvoláním lze však namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození povinnému.
Osvobození se nevztahuje na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce, které byly dlužníku uloženy v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví. Osvobození se také netýká případů, kdy dluh vymáhá po povinném přímo soud, nebo jiná organizační složka státu, jako správce daně, tzn. daňovou exekucí.
Jak postupovat?
Povinný nejprve písemně osloví exekutora s informací o využití akce „Milostivé léto“ a se žádostí o sdělení zbývající výše jistiny, zda paušální náklady má uhradit ve výši s DPH či bez DPH a na jaké číslo účtu má uvedené odeslat. Vzor této žádosti najdete na stránkách https://exekuce.justice.cz/obecne-vzory-podani/ a jako přílohu elektronické verze tohoto čísla DIS. Pokud by exekutor nereagoval v přiměřené lhůtě má povinný možnost získat informaci o původní vymáhané jistině nahlédnutím do spisu soudního exekutora nebo může tyto informace zjistit přímo u oprávněného (věřitele).
Pokud si povinný není jistý počtem svých exekucí či nezná spisové značky proti němu vedených exekučních řízení může si opatřit výpis z Centrální evidence exekucí (CEE), ten lze pořídit on-line na webu Exekutorské komory České republiky www.ekcr.cz nebo na jakékoli pobočce Czech POINT (Česká pošta, obecní úřad…).
Po získání potřebných informací povinný zaplatí svůj dluh (jistinu plus paušální náklady exekutora) – tuto platbu je doporučeno označit poznámkou „milostivé léto“ a musí být připsána na účet exekutora nejpozději 28. 1. 2022. Povinný exekutora informuje opět písemně, že jistinu i poplatek uhradil.
Soudní exekutor následně exekuci zastaví a rozhodne o osvobození od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly doposud uspokojeny.
