Sdělením MPSV 495/2021 Sb. vyhlásilo ministerstvo průměrnou mzdu za I. až III. čtvrtletí 2021 pro účely zákona o zaměstnanosti (částka je opět shodná s tím, co vyhlásil ČSÚ) a to ve výši 37047 Kč.
Z této částky se v posledních letech vypočítají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. K naplnění jedné celé osoby se ZP tzv. „náhradním plněním“ je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu 259329 Kč bez DPH (37047x7).
Odvod do státního rozpočtu za jednu celou nenaplněnou osobu se ZP by činil 92617,50 Kč (37047x2,5), po zaokrouhlení 92618 Kč.
Tiskopis „ohlášení o plnění povinného podílu osob se ZP za rok 2021“ zatím nebyl k datu uzávěrky tohoto čísla na stránkách MPSV k dispozici. Je třeba sledovat tyto stránky ministerstva a až bude tiskopis pro rok 2021 funkční, je možno jej vyplnit a elektronicky odeslat na Úřad práce.
Vyplněný tiskopis je třeba předložit nejpozději do 15. února 2022 místně příslušnému Úřadu práce. V případě, že nebyl naplněn povinný podíl zaměstnáním osob se ZP nebo odběrem výrobků a služeb, je třeba provést odvod do státního rozpočtu rovněž nejpozději do 15. 2. 2022.
NA CO SI DÁT PŘI VÝPOČTU PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU ZA ROK 2021 POZOR?
- podle § 15 odst. 2 písm. a) a e) vyhl. 518/2004 Sb. se pro účely výpočtu průměrného přepočteného stavu zaměstnanců zvyšuje celkový počet skutečně odpracovaných hodin o neodpracované hodiny v důsledku pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské a o neodpracované hodiny v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné. V době „koronaviru“ bylo v roce 2021 poskytováno ošetřovné ve většině případů z důvodu uzavření škol a předškolních zařízení. Takže o tyto hodiny se počet skutečně odpracovaných hodin musí navýšit.
I o hodiny nařízené karantény by se odpracované hodiny navýšit měly, protože v § 15 odst. 2 písm. d) se říká, že odpracované hodiny se navýší i o hodiny překážek v práci na straně zaměstnance, za které náleží náhrada mzdy (a za karanténu náhrada mzdy náleží).
- podle § 15 odst. 2 písm. c) vyhl. 518/2004 Sb. se pro účely výpočtu průměrného přepočteného stavu zaměstnanců zvyšuje celkový počet skutečně odpracovaných hodin i o neodpracované hodiny z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele (§§ 207 až 209 ZP). Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé v době koronaviru měli zaměstnance na těchto překážkách, bude třeba počet odpracovaných hodin navýšit i o hodiny těchto překážek. To, zda byly poskytovány příspěvky z programů „Antivirus“ není pro tyto účely rozhodující…
- od 1. ledna 2015 je možné na plnění povinného podílu opět započítávat nejen osoby, které jsou invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni, ale i tzv. „osoby zdravotně znevýhodněné“. Takže hodiny odpracované osobami zdravotně znevýhodněnými se započtou za celou dobu platnosti rozhodnutí o tom, že jsou těmito osobami. Pokud je rozhodnutí vydáno na dobu bez časového omezení, započtou se jejich odpracované hodiny za celý rok.
- veškeré dodávky náhradního plnění jsou evidovány na MPSV a je třeba si výši odběrů výrobků nebo zboží kontrolovat.
- podle § 67 odst. 4 zákona o zaměstnanosti se za osoby se zdravotním postižením považují ještě po dobu 12 měsíců ode dne posouzení osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní v prvním nebo druhém stupni. Tzn., že pokud byla někomu odejmuta invalidita prvního nebo druhého stupně např. od 21. 7. 2020, bude se na plnění povinného podílu započítávat ještě do 20. 7. 2021.
