4/ROZHODNUTÍ SOUDNÍHO DVORA EU K POSUZOVÁNÍ PŘESTÁVEK V PRÁCI NA JÍDLO A ODDECH
Dne 9. září 2021 vyhlásil Soudní dvůr EU precedenční rozsudek v právní věci C-107/192 (posuzování přestávek v práci na jídlo a oddech v případech, kdy by se přestávka na jídlo a oddech „neočekávaně přerušila“). Tímto rozsudkem by se měla změnit dosavadní judikaturní praxe uplatňovaná soudy České republiky. Ta dosud spočívala ve výkladu, že pokud zaměstnavatel formálně určí konkrétní čas, kdy zaměstnanci mají čerpat přestávku na jídlo a oddech, pak se i za situace, kdy k nutnosti přerušit přestávku (např. z technologických důvodů, z důvodů nenadálého výjezdu apod.) dochází jen nahodile, jedná o přestávku v práci a zaměstnanci nepřísluší za stálou „dosažitelnost během přestávky“ mzda (plat).
Soudní dvůr EU byl požádán jedním z českých obvodních soudů o rozhodnutí otázek v případu hasiče, který i v době, kdy měl čerpat určené přestávky na jídlo a oddech, musel být zaměstnavateli do 2 minut k dispozici na pracovišti pro případ nenadálého výjezdu.
V té souvislosti byly Soudnímu dvoru EU položeny následující tři otázky: 1. Je třeba dobu přestávky, během které zaměstnanec musí být zaměstnavateli k dispozici pro případ nenadálého výjezdu během 2 minut, považovat za „pracovní dobu“? 2. Má na posouzení první otázky vliv, že k přerušení v případě nenadálého výjezdu dochází pouze nahodile a nepředvídatelně, příp. jak často k takovému přerušení dochází? 3. Může soud prvního stupně nerespektovat závazný právní názor nadřízeného soudu, pokud je v rozporu s právem EU?
Soudní dvůr EU v odůvodnění svého rozhodnutí připomněl, že pojmy „pracovní doba“ a „doba odpočinku“ se vzájemně vylučují.Doba pracovní pohotovosti zaměstnance tedy musí být kvalifikována buď jako „pracovní doba“, nebo jako „doba odpočinku“, neexistuje žádná „přechodná“ kategorie. Zároveň zdůraznil, že určujícím faktorem pro zjištění, zda se jedná o „pracovní dobu“, je skutečnost, zda je zaměstnanec nucen být fyzicky přítomen v místě určeném zaměstnavatelem a být tam k dispozici, aby mohl okamžitě začít konat práci v případě potřeby. Pokud je zaměstnanec i v době nařízené „přestávky“ či „pracovní pohotovosti“ povinen být bezprostředně k dispozici zaměstnavateli, tj. pobývat vzdálený od svého rodinného a sociálního prostředí, pak má jen velmi malý prostor pro nakládání s časem, a tudíž celá tato doba musí být kvalifikována jako „pracovní doba“.
Soudní dvůr EU dodává, že pod pojem „pracovní doba“ spadají všechny doby, kdy je zaměstnanec k dispozici zaměstnavateli na zavolání, pokud jsou omezení uložená zaměstnanci takové povahy, že jej, objektivně vzato, odrazují od plánování jakékoliv odpočinkové aktivity, byť krátké. Zaměstnanec totiž nemá možnost během těchto dob nakládat volně s časem a věnovat se svým vlastním osobním či společenským zájmům. Pokud jde o nahodilost a nepředvídatelnost, Soudní dvůr EU zdůraznil, že samotná skutečnost, že k přerušení přestávek dochází v průměru jen nahodile a nepředvídatelně, neznamená, že by se doby přestávek měly považovat za „doby odpočinku.“ Naopak, Soudní dvůr EU má za to, že nepředvídatelnost možných přerušení „přestávky“ může mít na možnost zaměstnance nakládat volně se svým časem ještě další omezující účinek, který spočívá v nejistotě, která z této nepředvídatelnosti plyne. Jinak řečeno, zaměstnanec je v případě „jen“ nahodilé a nepředvídatelné (potenciální) nutnosti přerušit čerpání přestávky stavěn do stavu trvalé ostražitosti. Tím je pojmově vyloučeno na tyto doby nahlížet jako na doby odpočinku.
Odpovědi Soudního dvora EU na 3 otázky položené českým soudem jsou tyto:
Odpověď na otázku č. 1: Doba přestávky, která je zaměstnanci poskytnuta v průběhu jeho denní pracovní doby a během níž musí být v případě potřeby připraven do 2 minut k výjezdu, je „pracovní dobou“, pokud z celkového posouzení všech okolností vyplývá, že omezení uložená zaměstnanci jsou takové povahy, že objektivně a velmi významně ovlivňují možnost zaměstnance nakládat volně s časem, během něhož není výkon práce vyžadován, a věnovat se v tomto čase vlastním zájmům.
Odpověď na otázku č. 2: Na posouzení předchozí otázky nemá žádný vliv, zda k přerušení v případě nenadálého výjezdu dochází pouze nahodile a nepředvídatelně, ani jak často k takovému přerušení dochází.
Odpověď na otázku č. 3: Zásada přednosti unijního práva musí být vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní soud, který rozhoduje poté, co bylo jeho rozhodnutí zrušeno nadřízeným soudem, byl v souladu s vnitrostátním procesním právem vázán právním názorem tohoto nadřízeného soudu, když tento názor není slučitelný s unijním právem.
DŮSLEDKY ROZHODNUTÍ SOUDNÍHO DVORA EU NA PŘESTÁVKY V PRÁCI V ČESKÉ REPUBLICE
Nově bude třeba v případě sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podrobněji zkoumat všechny okolnosti a povahu zaměstnancem skutečně vykonávané práce. Nebude tak již podstatné pouze to, co zaměstnavatel formálně nařídil (cestou vnitřního předpisu, pokynu nadřízeného apod.), nýbrž budou podstatná skutečná omezení uložená zaměstnanci během „přestávky“. Pokud bude skutečný stav takový, že i během (formálně nařízené a v docházkovém systému formálně vykázané) „přestávky“ bude ve skutečnosti vyžadována „trvalá ostražitost“ zaměstnance s nutností reagovat na povolání zpět k výkonu práce v řádu několika minut, pak se bude jednat o pracovní dobu s právem zaměstnance na mzdu (plat), a to bez ohledu na to, že zaměstnavatel, formálně vzato, nařídil zaměstnancům v konkrétním časovém úseku čerpat přestávky na jídlo a oddech.
Bude se tak jednat např. o práci: hasičů, lékařů a zdravotních sester a pracovníků v sociálních službách, zejména během nočních směn a směn vykonávaných v sobotu a neděli či ve svátek, zdravotnických záchranářů a pracovníků operačních středisek zdravotnické záchranné služby, zaměstnanců zajišťujících strážní službu a služby ostrahy, včetně obsluhy kamerových systémů, recepční během nočních směn a směn vykonávaných v sobotu a neděli či ve svátek, zaměstnanců při obsluze velínů zajištujících řádný chod elektráren (vodních, tepelných, jaderných), zaměstnanců při obsluze čistíren odpadních vod a jiných obdobných nonstop provozů, zaměstnanců zajišťujících plynulý a nepřetržitý provoz pohotovostních služeb při poruchách dodávky plynu, vody apod., např. zaměstnanci pohotovostních výjezdových jednotek plynárenských, elektrárenských a jiných obdobných společností, zaměstnanců zajišťujících plynulý a nepřetržitý provoz informačních, komunikačních a technologických systémů, např. zaměstnanci datových center, a jiné obdobné profese.
