V předminulém čísle jsme si osvěžili vědomosti ohledně zaměstnávání mladistvých, tj. ve věku 15-18 let, v dnešním čísle si doplníme ještě pár užitečných informací ke studentským brigádám, tedy 15-26/28 let. V tomto článku rozebereme možnosti zaměstnávání studentů a specifika ve vazbě na poskytování mzdy nebo platu v oblasti daně z příjmů a odvodů pojistného na SZ a ZP.
JAKÝ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAH SE STUDENTEM UZAVŘÍT?
Zde budou přicházet v úvahu tyto formy pracovněprávních vztahů
pracovní poměr na dobu určitou
Pracovní smlouva by měla obsahovat stejné náležitosti jako u pracovního poměru na dobu neurčitou, tj. místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu trvání pracovního poměru. Zároveň je třeba studenty informovat o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, tj. o délce dovolené, výpovědních dobách, údajích o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty a o stanovené týdenní pracovní době, pokud tyto údaje nemáte uvedeny již přímo v pracovní smlouvě. Při uzavírání pracovní smlouvy je třeba si dát pozor na rovné zacházení a diskriminaci, tzn., že by student neměl dostávat nižší mzdu než ostatní zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci za srovnatelných podmínek… Dobu trvání pracovního poměru je možné stanovit konkrétním datem od-do, nebo dobou trvání určité práce (např. do ukončení sklizně obilovin), nebo na dobu čerpání dovolené konkrétní osoby.
Mzda (plat) může být sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo stanovena mzdovým (platovým) výměrem. Mzda musí být minimálně ve výši minimální mzdy, tj. v současné době 16200 Kč měsíčně nebo 96,40 Kč na hodinu. I u studentů musí být dodržena tzv. „zaručená mzda“. Tzn., že student, který bude vykonávat práci odpovídající 3. skupině prací nemůže mít méně než 19700 Kč měsíčně nebo 117,50 Kč na hodinu (toto platí rovněž pro mladistvé).
Před zahájením výkonu práce by měl být student seznámen s předpisy k bezpečnosti práce, vnitřními předpisy, kolektivní smlouvou apod. Nárok na dovolenou vznikne pouze v případě, že student odpracuje alespoň 4 týdenní pracovní doby. Ve většině případů nároku na dovolenou, dojde pravděpodobně k jejímu proplacení při skončení pracovního poměru.
dohoda o pracovní činnosti
Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru za dobu trvání dohody polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Např., pokud je u zaměstnavatele stanovena týdenní pracovní doba 37,5 hodiny, nesmí výkon práce za dobu trvání dohody překročit v průměru 18,75 hodiny.
Dohoda o pracovní činnosti musí být vždy sjednána písemně a musí u ní být dodržena minimální mzda. Zaručená mzda dodržena být nemusí, ale i v tomto případě platí § 16 ZP. Tzn., že pro všechny zaměstnance platí rovné zacházení, zákaz diskriminace a postup v souladu s dobrými mravy… Nárok na dovolenou vzniká z dohody o pracovní činnosti jen v případě, že je toto v dohodě přímo sjednáno.
dohoda o provedení práce
Dohodu o provedení práce lze uzavřít, pokud předpokládaný rozsah prací, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin. Do 300 hodin se započtou i všechny doby práce konané na základě jiné dohody o provedení práce pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce.
Dohoda o provedení práce musí být vždy sjednána písemně a je třeba dodržet minimální mzdu. Nárok na dovolenou vzniká z dohody o pracovní činnosti jen v případě, že je toto v dohodě přímo sjednáno.
Z dohody o provedení práce se neodvádí ani jedno pojistné, pokud měsíční odměna z ní nepřesáhne 10000 Kč. Při odměně vyšší než 10000 Kč se odvádí vše jako u pracovního poměru.
Při uzavírání dohod mimo pracovní poměr je třeba postupovat v souladu s §§ 74 až 77 ZP.
ODVOD POJISTNÉHO NA SZ
Pojistné na sociální zabezpečení se sráží ze všech zdanitelných příjmů ze zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění. Účast na nemocenském pojištění nezakládá pouze dohoda o provedení práce do 10000 Kč. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na pojištění na SZ vždy, pokud je sjednaná částka 3500 Kč (rozhodný příjem dle §6 odst. 2 z. 187/2006 Sb.) nebo vyšší. Pokud se jedná o zaměstnání malého rozsahu, zakládá dohoda o pracovní činnosti účast na pojištění pouze v měsíci, kdy je odměna z dohody 3500 Kč nebo vyšší. Pracovní poměr zakládá účast na pojištění obdobně jako dohoda o pracovní činnosti, je-li sjednán na méně než 3500 Kč. V tom případě se z něj odvádí jen v měsících, kdy je odměna 3500 Kč a více. Pokud je pracovní poměr sjednán na 3500 Kč a více, odvádí se z něj, i když v některém měsíci mzda/plat nedosáhne 3500 Kč.
ODVOD POJISTNÉHO NA VZP
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se sráží ze zdanitelných příjmů ze závislé činnosti s výjimkou příjmu plynoucího z dohody o provedení práce do 10000 Kč a z dohody o pracovní činnosti, pokud je odměna nižší než 3500 Kč.
Při srážení pojistného na VZP bude také důležité, zda se bude jednat o studenta, který se soustavně připravuje na budoucí povolání, a tudíž o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát. V případě, že nám student prokáže studium, nebude se na něho vztahovat minimální vyměřovací základ a pojistné se bude odvádět ze skutečné výše jeho příjmů.
DAŇ Z PŘÍJMŮ
Pokud nemá student nikde jinde podepsané prohlášení k dani, je vhodné mu jej dát podepsat. Jestliže bude mít prohlášení k dani podepsané, může se u něho každý měsíc uplatnit daňová sleva na poplatníka 2570 Kč a pokud nám prokáže studium, uplatní se u něho ještě sleva na studium 335 Kč. V případě, že jeho příjmy budou vyšší a bude u něho nějaká záloha na daň sražena, může student požádat po skončení roku o provedení ročního zúčtování záloh, kde by se mu případná sražená daň vrátila.
Pokud má student podepsané prohlášení k dani pro jiného plátce, bude záležet na výši jeho zdanitelného příjmu. Při příjmu z dohody o provedení práce do 10000 Kč včetně a dohody o pracovní činnosti do 3500 Kč včetně se srazí 15% srážková daň a při příjmu nad 3500 / 10000 Kč se srazí 15% zálohová daň. Studentovi, který měl zálohovou daň, je třeba po skončení zaměstnání vystavit potvrzení o zdanitelném příjmu a on by si měl podat daňové přiznání, protože měl dva plátce daně současně.
KDY SE JEDNÁ O VYŽIVOVANÉ DÍTĚ RESP. O SOUSTAVNOU PŘÍPRAVU NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ?
Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě je důležité pro uplatnění daňového zvýhodnění rodiči, pro uplatnění slevy na studium dítětem a pro posouzení, zda se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného na VZP stát.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě náleží těchto případech (§35c odst. 6 z. 586/1997 Sb.):
Jestliže se jedná o nezletilé dítě (tj. do 18 let věku, pokud nebylo z důvodu uzavření sňatku zplnoletněno dříve). Zde není třeba dokládat potvrzení o studiu.
Zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně a
Soustavně se připravuje na budoucí povolání (posuzováno dle z. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře §§12-15).
Nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz.
Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.
Posouzení soustavné přípravy na budoucí povolání dle zákona o státní sociální podpoře (věk dítěte 18 - 26 let) – za soustavnou přípravu se považuje (ve zkrácené verzi nejběžnějších situací):
Studium na SŠ (vyjma studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání a vyjma dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia, pokud je dítě v době takového studia výdělečně činno (tak, že jeho výdělek zakládá účast na nemocenském pojištění) nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
prázdniny mezi jednotlivými ročníky SŠ nebo mezi navazujícími SŠ,
ukončení studia na SŠ, po kterém již dítě nebude pokračovat ve studiu, se jedná o vyživované dítě v době školních prázdnin následujících po ukončení studia v případě, že není po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na sebe výdělečná činnost a nárok na podporu nenavazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc.
Omezení na dobu prázdnin po ukončení SŠ neplatí v případě, že se dítě stalo studentem VŠ v kalendářním roce, v němž ukončilo SŠ (jinými slovy prázdniny mezi SŠ a VŠ jsou bez omezení výdělku a tato doba se považuje jakou soustavná příprava na budoucí povolání).
Studium na VŠ (začíná dnem zápisu a končí dnem, kdy dítě ukončilo VŠ studium).
Kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na VŠ.
Kalendářní měsíc následující po měsíci, kdy dítě řádně ukončilo studium na VŠ, pokud po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost, tak aby založilo účast na nemocenském pojištění nebo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
doba od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se dítě stane studentem téže nebo jiné VŠ, jestliže toto studium na sebe bezprostředně navazuje, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo studium na VŠ.
Doba přerušení studia na VŠ, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.
ODLIŠNOST PŘI UPLATNĚNÍ STUDENTSKÉHO ODPOČTU OPROTI DAŇOVÉMU ZVÝHODNĚNÍ:
Kromě všech výše uvedených možností náleží studentský odpočet i po dobu prezenční formy studia v „doktorském studijním programu“, který poskytuje vysokoškolské vzdělání, a to až do dovršení věku 28 let. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě náleží vždy jen do 26 let.
Nárok na studentský odpočet nemá dítě, které ukončilo povinnou školní docházku v době školních prázdnin navazujících na ukončení povinné školní docházky, protože v té době není ještě studentem střední školy (tím se vždy stává až od 1. 9.).
ZAHRNOVÁNÍ PŘÍJMŮ STUDENTŮ DO PŘÍJMŮ PRO DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY
Podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře se příjmy nezaopatřených dětí dosažené za měsíce červenec a srpen do příjmů společně posuzovaných osob nezahrnují. Pokud by ovšem dítě pracovalo i v jiných měsících, potom je třeba tyto příjmy z jiných měsíců do příjmů rodiny pro posouzení vzniku nároku na dávky SSP započíst.
POZOR: Obdobně je třeba do příjmů rodiny započítat příjmy žáků a studentů, plynoucí za práci z praktického výcviku (tzv. odborný rozvoj) mimo období července a srpna.
NEMOCENSKÉ DÁVKY
Podle zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění náleží studentům, kteří vykonávají zaměstnání, jenž zakládá účast na NP, dávky nemocenského pojištění za stejných podmínek a ve stejné výši, jako u ostatních zaměstnanců jen s tím rozdílem, že u nich, v případě sjednání pouze na dobu školních prázdnin, neplyne ochranná lhůta (§ 15 odst. 4 písm. d) zákona 187/2006 Sb. o NP) a výplata nemocenského náleží nejdéle do dne, kdy mělo toto zaměstnání skončit (§ 28 odst. 3 zákona o NP). Podle § 39 odst. 5 písm. f) zákona o NP dále nemají studenti, kteří mají sjednáno zaměstnání pouze na dobu školních prázdnin, nárok na poskytování ošetřovného.
