Zaměstnání malého rozsahu je definováno v § 7 zákona 187/2006 Sb. onemocenském pojištění (dále jen zákon o NP):
Jde o zaměstnání, v němž není splněna podmínka dosažení započitatelného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu (§6 odst. 2 – aktuálně 3500 Kč) nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.
Jinými slovy započitatelný příjem činí 0 Kč až 3499 Kč. Zaměstnáním malého rozsahu je automaticky dohoda o pracovní činnosti, pracovní poměr nebo statutární odměna, kde započitatelný příjem není sjednán vůbec nebo je sjednán v částce nižší než 3500 Kč (= rozhodný příjem dle §6 odst. 2). Naproti tomu dohoda o provedení práce nikdy zaměstnáním malého rozsahu být nemůže.
Zaměstnanec je pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu (3500 Kč).
Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení doby zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato doba trvání skončila.
Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud v daném měsíci vykonávají u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a souhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl alespoň částku rozhodného příjmu. Pojištění trvá pouze v tomto měsíci. Za téhož zaměstnavatele se považuje též právní nástupce zaměstnavatele.
Tzn., že pro účely pojištění je třeba sečíst všechna zaměstnání malého rozsahu u jednoho zaměstnavatele, které zaměstnanec má. Tedy například:
PP sjednaný na 0 – 3499 Kč + PP sjednaný na 0 – 3499 Kč
PP sjednaný na 0 – 3499 Kč + DPČ sjednaná na 0 – 3499 Kč
DPČ sjednaná na 0 – 3499 Kč + DPČ sjednaná na 0 – 3499 Kč
Odměna jednatele sjednaná na 0 – 3499 Kč + PP/DPČ 0 – 3499 Kč
(0 Kč značí, že odměna nebyla sjednána)
DPP a PP sjednaný na 3500 Kč a více se s výše uvedenými zaměstnáními malého rozsahu nikdy nesčítá.
Zároveň platí, i u zaměstnání malého rozsahu, že zaměstnanci (§6 odst. 1 písm. a) a b) zákona o NP):
Vykonávají zaměstnání na území České republiky (za ten se považuje i přechodný výkon práce mimo území ČR, je-li místo výkonu trvale v ČR), nebo
Vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU.
JAK POSTUPOVAT S PŘIHLAŠOVÁNÍM TĚCHTO ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU NA OSSZ
Podle § 94 odst. 1 zákona o NP oznamuje zaměstnavatel zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění (tzn. dosáhl započitatelného příjmu 3500 Kč). Stejný termín je i pokud dojde ke zúčtování příjmu po skončení zaměstnání malého rozsahu. Podle Všeobecných zásad pro vyplňování tiskopisu „Oznámení o nástupu do zaměstnání - skončení zaměstnání“ se uvede jako vstup do zaměstnání datum skutečného vstupu do zaměstnání a nikoliv vzniku účasti na pojištění. Např. zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. 1. 2022 a vzhledem k tomu, že byl sjednán výkon práce nepravidelně dle potřeb zaměstnavatele s odměnou 125 Kč za hodinu, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. V měsíci lednu dosáhl započitatelného příjmu 2500 Kč, v měsíci únoru 2875 Kč a v měsíci březnu dosáhl započitatelného příjmu 3625 Kč. Tohoto zaměstnance je třeba přihlásit do 20. dubna 2022 (pokud nebyla s OSSZ dohodnuta jiná lhůta pro plnění oznamovací povinnosti). Přihlášení se ale provede již od 1. 1. 2022. Po zbytek trvání dohody zůstane zaměstnanec přihlášen (odhlášení se povede až při ukončení dohody).
JAK JE TO S ODVODEM DANÍ A SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍM
Sociální pojištění se u zaměstnání malého rozsahu odvádí jen v případě, že rozhodný příjem dosáhne alespoň částky 3500 Kč (tedy 3500 Kč a více).
3500 Kč daň je srážková (15%) pojištění vzniká (hlásí se)
3501 Kč a víc daň je zálohová (15%) pojištění vzniká (hlásí se)
POZOR! Pokud se jedná o pracovní poměr sjednaný na více než 3500 Kč, tak se sociální pojištění odvádí i v případě, že v některém měsíci rozhodný příjem poklesne pod tuto hranici.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU
Ve zdravotním pojištění není pojištěnec plátcem pojistného (§5 odst. a) 5. zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.) pokud je zaměstnancem (tedy mu plynou nebo by měly plynou příjmy ze závislé činnosti) a je činný na základě dohody o pracovní činnosti (popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) a úhrn příjmů z takovýchto dohod v kalendářním měsíci nedosáhl alespoň rozhodného příjmu (3500 Kč). S tím, že příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.
Z tohoto ustanovení vyplývá, že z dohody o pracovní činnosti do 3499 Kč včetně se zdravotní pojištění neodvádí. POZOR ale u pracovního poměru a statutární odměny, zde žádná výjimka do 3500 Kč není uvedena, tedy zdravotní pojištění se zde odvádí od „0Kč“. Nehledě na to, zda je pracovní poměr uzavřen jako zaměstnání malého rozsahu či nikoli.
Přihlášení / odhlášení ke zdravotnímu pojištění
Zaměstnavatel je povinen do 8 kalendářních dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (a to ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání) nebo oznámení o ukončení zaměstnání. Za den nástupu do zaměstnání se u pracovního poměru považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce (§8 odst. 2 písm. a) z. 48/1997 Sb.) a u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, kdy zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci (§8 odst. 2 písm. d) z. 48/1997 Sb.).
Výše uvedené znamená, že vznik pracovního poměru (ať je sjednán na jakoukoli výši) je zaměstnavatel povinen nahlásit do 8 kalendářních dnů, kdy zaměstnanec nastoupil do práce. Odhlášení bude až s ukončením pracovního poměru. U dohod o pracovní činnosti vedených jako zaměstnání malého rozsahu provede zaměstnavatel přihlášení pouze v měsíci, kdy započitatelný příjem přesáhne rozhodný příjem dle zákona o nemocenském pojištění – 3500 Kč a zároveň provede i odhlášku.
Příklad: Zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti uzavřenou od 1. června 2022 a faktickým nástupem do práce 2. června 2022, se sjednaným příjmem 3400 Kč měl započitatelný příjem za červenec ve výši 3350 Kč, za srpen ve výši 3600 Kč.
Zaměstnavatel provede přihlášení zaměstnance ke dni 1. srpna a odhlášení ke dni 31. srpna, a to v termínu do 8. září.
Minimální vyměřovací základ
I pro zaměstnání malého rozsahu platí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pokud tato zaměstnání zakládají účast na zdravotním pojištění. Platí obecná pravidla součtu příjmů zaměstnance zakládajících účast na zdravotním pojištění a odvodu doplatku prostřednictvím vybraného zaměstnavatele (pokud jich má zaměstnanec více). Toto téma si rozebereme v některém z dalších článků.
