9/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ
Z všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) a z přepočítacího koeficientu k němu se vychází také při výpočtu některých dalších veličin, jako je např. minimální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení a pro zdravotní pojištění, který budou platit OSVČ v roce 2023. Kromě toho se VVZ a koeficientu pro jeho přepočet použije i pro výpočet maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a pro druhé pásmo daně. Dále se použije tento údaj i pro výpočet redukční hranice pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění, redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti apod.
ZVÝŠENÍ ROZHODNÉHO PŘÍJMU PRO ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ (§ 6 odst. 2 zákona 187/2006 Sb. o NP)
Podle § 6 odst. 2 zákona 187/2006 Sb. o NP je rozhodný příjem pro účast na NP ve výši 3500 Kč. Podle věty druhé se tato částka zvýší, pokud jedna desetina součinu VVZ a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší, než je dosud platná částka rozhodného příjmu.
A právě tato situace pro rok 2023 nastala, protože jedna desetina průměrné mzdy činí 4032,4 Kč a po zaokrouhlení na pětisetkorunu směrem dolů vychází částka 4000 Kč. Účast na nemocenském pojištění bude tedy v roce 2023 vznikat při dosažení rozhodného příjmu4000 Kč. Pokud bude příjem nižší než tato částka, nebude vznikat účast na NP.
Zaměstnáním malého rozsahu (§ 7 odst. 1 zákona o NP) bude zaměstnání, ve kterém zaměstnanec nebude mít započitatelný příjem alespoň 4000 Kč nebo příjem nebyl vůbec sjednán.
ZVÝŠENÍ ROZHODNÉHO PŘÍJMU PRO ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A JEHO VLIV NA UPLATNĚNÍ SRÁŽKOVÉ DANĚ
V § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů se zvyšuje částka pro uplatnění srážkové daně na 4000 Kč u zaměstnance, který nemá u zaměstnavatele učiněné Prohlášení k dani.
MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ U OSVČ
Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní výdělečnou činnost“ a podnikala by po celý rok 2023, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 20162 Kč (38294x1,053x0,5=20161,791). I v roce 2022 se z této částky bere 50%, tj. 10081 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 2944 Kč (10081x0,292). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 3156 Kč (10081x0,313).
U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které kromě podnikání vykonávaly zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění), bude v roce 2023 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 4033 Kč (38294x1,053x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 1178 Kč (4033x0,292). POZOR: u osob, které vykonávají tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtu výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2023 nižší než96777 Kč(38294x1,053x2,4). Za rok 2022 je tato částka 93387 Kč.
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA SZ
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ by měl činit i v roce 2023 48násobek průměrné mzdy.
VÝPOČET PRŮMĚRNÉ MZDY:
VVZ za rok 2021 = 38294 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,053.
38294x1,053=40323,582 Kč
Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2021 po zaokrouhlení směrem nahoru 40324 Kč.
JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT?
48násobek průměrné mzdy je 1935552 Kč (40324x48), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 161296 Kč (což odpovídá výši druhé redukční hranici pro výpočet důchodu – viz výše).
JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU?
Pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1935552 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.
Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 1935552 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 48násobku průměrné mzdy, požádá o vrácení pojistného na SZ nad tuto hranici na OSSZ.
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP byl v roce 2015 zrušen natrvalo.
VÝŠE MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP U OSVČ
Podle § 3a odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se z VVZ a koeficientu pro jeho přepočet vychází i při výpočtu minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na VZP u OSVČ.
Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné mzdy.
Průměrná mzda se zjistí jako součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o 2 roky předchází... Tzn., že pro minimální vyměřovací základ pro rok 2023 jsou rozhodné údaje z roku 2021.
Minimální vyměřovací základ činí 241942 Kč (38294x1,053=40323,582x0,5x12) =
241941,492).
Minimální výše pojistného na VZP u OSVČ činí po zaokrouhlení na koruny směrem nahoru 32663 Kč (241942x0,135=32662,17). Minimální výše zálohy bude v roce 2023 2722 Kč (32663:12). V roce 2022 byla minimální výše záloh na pojistné na VZP 2627 Kč. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem stát (poživatelé důchodů, studenti, osoby na MD nebo RD apod.) a dále na OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a platí si pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy.
JAKÁ BUDE HRANICE PŘÍJMU PRO ODVOD DANĚ Z PŘÍJMU A PRO ODVOD DANĚ U ZÁLOH
Po zrušení superhrubé mzdy se odvádí daň z příjmu ze závislé činnosti do 48násobku průměrné mzdy ve výši 15% a nad tuto hranici ve výši 23%. V roce 2022 bude sazba 15% použita u příjmů do částky 1935552 (40324 x 48; v roce 2022 bylo 1867728 Kč) a nad tuto hranici se použije sazba daně 23%.
Sazba daně 15% u záloh se použije u příjmu do 161296 Kč (v roce 2022 to bylo 155644 Kč) a nad tuto hranici se uplatní sazba daně 23%.
Solidární zvýšení daně bylo od roku 2021 zrušeno.
JAKÉ BUDOU REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NEMOCENSKÉHO V ROCE 2023 Redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se rovněž vypočtou z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 a koeficientu pro jeho přepočet, které se stanoví pro účely důchodového pojištění.
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2021 (VVZ)
38294
Koeficient pro přepočet VVZ za rok 2021
1,053
Přepočtený VVZ
38294 x 1,053
40323,582
První redukční hranice (dále jen RH)
Jedna třicetina z přepočteného VVZ
1344,1194
První redukční hranice po zaokrouhlení
1345 Kč
Druhá redukční hranice
1,5násobek první RH
(1344,1194x1,5=2016,1791)
2017 Kč
Třetí redukční hranice
3násobek první RH
(1344,1194x3=4032,3582)
4033 Kč
Výše těchto redukčních hranic je potvrzována Sdělením MPSV vyhlášeným ve Sbírce. Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2023 vypočítávat dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), které budou vyplácet příslušné OSSZ. U nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného se do první redukční hranice započte denní vyměřovací základ zaměstnance z 90%, u peněžité pomoci v mateřství, otcovské a u vyrovnávacího příspěvku se do první redukční hranice započítává denní vyměřovací základ i nadále ve výši 100%. U všech dávek nemocenského pojištění se mezi první a druhou redukční hranicí započte denní vyměřovací základ z 60%, a mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30%. Všechny dávky nemocenského pojištění se budou i nadále poskytovat za kalendářní dny.
REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 14ti KALENDÁŘNÍCH DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
I v roce 2023 bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy po dobu prvních 14ti kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru. Tím se získá přepočet náhrady mzdy z kalendářních dnů na pracovní dny a jednu odpracovanou hodinu (je to z toho důvodu, že zákoník práce zná již pouze hodinový průměrný výdělek).
Tzn., že:
- první redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy by byla 235,375Kč (1345x0,175)
- druhá redukční hranice by byla 352,975 Kč (2017x0,175)
- třetí redukční hranice by byla 705,775 Kč (4033x0,175).
Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše 235,375 Kč započte z 90%, tj. maximálně 211,8375 Kč.
Průměrný hodinový výdělek v pásmu 235,375 Kč až 352,975 Kč se započte z 60%, tj. maximálně 70,56 Kč.
Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 352,975 až 705,775 Kč se započte z 30%, tj. maximálně 105,84 Kč.
Při těchto výpočtech nebylo použito žádné zaokrouhlování, protože názory na způsob zaokrouhlování se liší… Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy po redukci by činil 211,8375 + 70,56 + 105,84 tj. 388,2375 Kč. Ten by se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem kolem 123000 Kč (4033x30,42), kterému se ale moc nevyplácí být v pracovní neschopnosti…
KOLIK SI MUSÍ PLATIT OSOBY DOBROVOLNĚ ÚČASTNÉ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
Podle § 5c odst. 1 a §23b odst. 4 zákona 589/1992 Sb. o pojistném na SZ je vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (DP) částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši 1/4 průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na DP platí. Průměrná mzda pro rok 2023 činí 40324 Kč, 1/4 z ní je 10081 Kč a z toho 28% je 2822,68, zaokrouhleno 2823 Kč.
Takže pokud se chce někdo v roce 2023 dobrovolně přihlásit na DP měl by si platit 2823 Kč měsíčně.
