Ještě se vracíme k diskutovanému tématu slevy 5% na sociální zabezpečení a tentokrát k zápočtu odpracovaných hodin a to zejména ve vztahu k dovolené v délce 5 týdnů, kterou zaměstnavatelé poskytují jako základní výměru nad rámec zákona. Bylo již řečeno, že do odpracovaných hodin pro výpočet vyměřovacího základu (VZ) připadajícího na jednu odpracovanou hodinu se nezapočítají takové hodiny, které nejsou skutečně odpracované a zaměstnavatel za ně dobrovolně poskytuje náhradu mzdy, jde tedy například o hodiny tzv. „sick days“. V posledních dvou měsících je hojně diskutována otázka hodin 5. týdne dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje dobrovolně, nad minimální nárok 4 týdnů dle zákoníku práce. Byl přijat výklad, ve prospěch zaměstnavatelů, že za odpracovanou dobu (hodiny) se bude považovat doba, za kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci pracovní volno podle zákonné úpravy poskytnout, za toto volno je mu povinen poskytnout náhradumzdy a tato náhrada je započitatelná do VZ.
Odpracované hodiny se objevují jak v případě zjišťování výše úhrnu VZ na jednu odpracovanou hodinu, kdy nesmí přesáhnout 463,726 Kč, a druhak v počtu odpracovaných hodin, kdy nesmí překročit 138 hodin za měsíc. V zákoně je ovšem bližší specifikace odpracované doby pouze v případě limitu 138 hodin, kde se uvádí, že do odpracované doby patří i doby, které se považují za výkon práce a za výkon práce se považují doby dle §348 ZP. A v prvním případě by se měly dle zákona počítat pouze skutečně odpracované hodiny.
Tento striktní postup dle zákona by ovšem znamenal znevýhodnění zaměstnavatelů, proto bylo přistoupeno k výkladu viz výše. Příklad na vysvětlenou, proč je citovaný výklad pro zaměstnavatele výhodnější: Zaměstnanec by v jednom měsíci čerpal 15 dnů dovolené (120 hodin – jde o dovolenou z rozsahu 4 týdnů nároku) a 6 dnů by skutečně pracoval (48 hodin). Jeho VZ by činil 43 500 Kč. Pokud by se počítala jen skutečně odpracovaná doba, pak by úhrn VZ na jednu odpracovanou hodinu činil 906 Kč (43 500 Kč / 48 hodin) a nárok na čerpání slevy by nebyl. Pokud by se započetla i náhradní doba ve formě čerpání zákonné dovolené, pak by výpočet vypadal 43 500 Kč / 168 hodin = 259 Kč a nárok na čerpání slevy by byl.
A nyní se vraťme k otázce 5. týdne dovolené poskytovaného nad rámec ZP. Pokud se podíváme na výše uvedený výklad, že za odpracovanou dobu se bude považovat doba, za kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy a tato náhrada vstupuje do VZ, je nám jasné, že do těchto hodin nebude spadat doba čerpání „sick days“, které někteří zaměstnavatelé poskytují vedle řádné dovolené v délce 4 týdnů. Podmínky čerpání „sick days“ si určuje výhradně zaměstnavatel. Jiní zaměstnavatelé poskytují navíc 5. týden dovolené, ten se pak řídí stejnými pravidly čerpání dle ZP jako 4 týdny dovolené. Pokud by se tedy hodiny 5. týdne dovolené počítaly do odpracovaných hodin, byli by zaměstnavatelé (kteří poskytují 5. týden) v čerpání slevy zvýhodněni oproti zaměstnavatelům, kteří poskytují „sick days“. Zákonodárce však předpokládá rovnost všem zaměstnavatelům při čerpání slevy a proto je nutné se klonit k názoru, že „sick days“ i 5.týden dovolené, jsou zaměstnavatelem dobrovolně poskytnuty a jsou na stejné rovni a ani jedny hodiny tedy nelze počítat za odpracované pro zjišťování výše VZ za hodinu.
Zákon ovšem nikde nedefinuje, v jakém pořadí se má dovolená čerpat z hlediska zákonných 4 týdnů a 5.týdne navíc. ZP pouze říká (§218), že dovolená, na kterou vzniklo právo v daném roce se má v tomto roce čerpat. Nemůže-li být dovolená vyčerpaná v tomto roce pro překážky v práci na straně zaměstnance nebo z naléhavých provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo byla převedena na základě žádosti zaměstnance do dalšího roku, má dojít k jejímu čerpání do konce následujícího roku. A pokud nebyla dovolená čerpaná ani do konce tohoto následujícího roku z důvodu dlouhodobé DPN nebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené po skončení těchto překážek.
Z toho ovšem vyplývá, že pokud nedojde k zakotvení určitého postupu do zákona, je na zaměstnavateli, které hodiny čerpání dovolené označí jako zákonné a které nad limit, čímž lze v některých měsících ovlivnit možnost čerpání slevy na pojistném. Pokud například bude v měsíci 21 pracovních dnů (168 hodin) a zaměstnanec bude čerpat 15 dní dovolené (120 hodin) a VZ bude 52 500 Kč, pak bude záležet na tom, o jakou dovolenou jde:
v případě řádné dovolené (tedy dovolené z limitu 4 týdnů), pak celá doba bude započitatelná a VZ za hodinu bude roven 357,14 Kč (60 000 Kč / 168 hodin) a nárok na slevu bude náležet.
V případě, že půjde o čerpání 10 dnů dovolené z limitu 4 týdnů a týden bude onen 5. týden poskytnutý zaměstnavatelem nad rámec zákoníku práce, pak VZ za hodinu bude roven 468,75 Kč (60 000 Kč / 128 hodin). Nárok na čerpání slevy není.
