Ve Sbírce zákonů byl 20. června 2023 publikován zákon 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů a zákon 172/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů. Oba zákony mají účinnost od 1. srpna 2023.
Zákon o ochraně oznamovatelů a související změnový zákon transponují do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tato směrnice rámcově vymezuje také oblasti, s nimiž oznamované protiprávní jednání musí souviset. Ačkoliv se v České republice snahy o legislativní úpravu „whistleblowingu“ objevily již několikrát, k přijetí komplexní právní úpravy v této oblasti došlo až nyní.
Zákon o ochraně oznamovatelů zakotvuje ochranu širokému okruhu osob vykonávajících práci v soukromém i veřejném sektoru pro případ, že oznámí protiprávní jednání, ke kterému došlo u organizace, ve které pracují. Chráněni před odvetnými opatřeními budou zejména zaměstnanci, obchodní partneři zaměstnavatelů, OSVČ, stážisté, dobrovolníci i osoby, které oznamovateli pomohou protiprávní jednání oznámit nebo odhalit. V praxi ochranu oznamovatelů posílí zejména hmotněprávní zákaz odvetných opatření a obrácené důkazní břemeno ve sporech týkajících se odvetných opatření.
V režimu uvedených zákonů lze oznamovat jednání, které:
má znaky trestného činu,
má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
porušuje samotný zákon o ochraně oznamovatelů,
porušuje právní předpisy nebo předpisy Evropské unie upravující oblasti vymezené evropskou směrnicí, jejichž společným jmenovatelem je ochrana zájmů Evropské unie. Jde o oblast:
1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
2. daně z příjmů právnických osob,
3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
4. ochrany spotřebitele,
5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
7. ochrany životního prostředí,
8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.
Oznámení obsahuje údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele; má se za to, že údaje o totožnosti oznamovatele jsou pravdivé. Oznámení nemusí obsahovat údaje podle věty první, pokud bylo podáno osobou, jejíž totožnost je příslušné osobě (definované v § 10) nebo státnímu zaměstnanci (definované v § 13) známa.
Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí:
a) závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,
b) služba,
c) samostatná výdělečná činnost,
d) výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
e) výkon funkce člena orgánu právnické osoby,
f) plnění úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,
g) správa svěřenského fondu,
h) dobrovolnická činnost,
i) odborná praxe, stáž, nebo
j) výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění.
Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.
Výjimky z porušení smluvní nebo zákonné povinnosti a informace, jejichž oznámení se za oznámení nepovažuje:
Měl-li oznamovatel oprávněné důvody se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení protiprávního jednání podle § 2 odst. 1 zákona, oznámení není porušením bankovního tajemství, smluvní povinnosti zachovávat mlčenlivost, povinnosti zachovávat mlčenlivost podle daňového řádu ani povinnosti zachovávat mlčenlivost podle jiných právních předpisů upravujících práci nebo jinou obdobnou činnost, s výjimkou povinnosti:
a) zajistit ochranu utajovaných informací a informací, jejichž vyzrazení by zjevně mohlo ohrozit probíhající trestní řízení, nebo ochranu zvláštních skutečností podle zákona upravujícího krizové řízení,
b) zachovávat mlčenlivost při výkonu činnosti:
1. notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta,
2. státního zástupce, asistenta státního zástupce a právního čekatele,
3. advokáta a advokátního koncipienta,
4. soudního exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta,
5. soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce a justičního kandidáta,
6. zaměstnance notáře, soudního exekutora, advokáta a zaměstnance společnosti, prostřednictvím které advokát vykonává advokacii jako společník podle zákona upravujícího výkon advokacie, nebo obdobné zahraniční společnosti, nebo další osoby, která se v rámci takové společnosti podílí na poskytování právních služeb,
c) zachovávat mlčenlivost při poskytování právní pomoci v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo
d) zachovávat mlčenlivost při poskytování zdravotních služeb.
Oznámení a jednání oznamovatele nebo osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) (zde jsou definovány osoby, které nesmí být vystaveny odvetnému opatření stejně jako oznamovatel) v souvislosti se zjišťováním informací, které se později staly obsahem oznámení, není porušením smluvní nebo zákonné povinnosti, s výjimkou případů, kdy je jednáním v souvislosti se zjišťováním takových informací spáchán trestný čin nebo pokud oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) neměli oprávněný důvod se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení možného protiprávního jednání.
Oznámením podle tohoto zákona není část oznámení, která obsahuje informace:
a) jejichž oznámení by mohlo bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky; podstatným bezpečnostním zájmem České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí:
1. svrchovanost, územní celistvost a demokratické základy České republiky,
2. vnitřní pořádek a bezpečnost, včetně kritické infrastruktury a informačních systémů veřejné správy,
3. ve větším rozsahu životy a zdraví osob,
4. ochrana informací o veřejných zakázkách v oblasti obrany nebo bezpečnosti, ledaže je zadávání těchto zakázek upraveno předpisem Evropské unie,
5. plnění mezinárodních závazků v oblasti obrany,
6. významné bezpečnostní operace, nebo
7. bojeschopnost ozbrojených sil České republiky,
b) o činnosti zpravodajských služeb České republiky, nebo
c) jejichž oznámení by představovalo porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo práva obdobného zpovědnímu tajemství.
Odvetným opatřením se pro účely tohoto zákona rozumí jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo osobě podle §4 odstavce 2 písm. a) až h) může způsobit újmu; při splnění těchto podmínek je odvetným opatřením zejména:
a) rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,
b) zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru,
c) zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti,
d) odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného,
e) uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,
f) snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,
g) přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,
h) služební hodnocení nebo pracovní posudek,
i) neumožnění odborného rozvoje,
j) změna pracovní nebo služební doby,
k) vyžadování lékařského posudku nebo pracovnělékařské prohlídky,
l) výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo
m) zásah do práva na ochranu osobnosti.
Odvetnému opatření nesmí být vystaven oznamovatel ani
(§4 odst. 2 písm. a) až h) zmiňované v textu výše i dále):
a) osoba, která poskytla pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti,
b) osoba, která je ve vztahu k oznamovateli osobou blízkou,
c) osoba, která je zaměstnancem nebo kolegou oznamovatele,
d) osoba oznamovatelem ovládaná,
e) právnická osoba, v níž má oznamovatel účast, osoba ji ovládající, jí ovládaná osoba nebo osoba, která je s touto právnickou osobou ovládaná stejnou ovládající osobou,
f) právnická osoba, jejíhož voleného orgánu je oznamovatel členem, osoba ovládající, ovládaná nebo osoba ovládaná stejnou ovládající osobou,
g) osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo
h) svěřenský fond, jehož je oznamovatel nebo právnická osoba podle písmene e) nebo f) zakladatelem nebo obmyšleným nebo ve vztahu k němuž jsou oznamovatel nebo právnická osoba podle písmene e) nebo f) osobou, která podstatným způsobem zvýší majetek svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti.
Jde-li o oznámení, které neobsahuje údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, náleží oznamovateli a osobám uvedeným v §4 odstavci 2 písm. a) až h) ochrana podle tohoto zákona a jiných právních předpisů od okamžiku, kdy jejich totožnost vyjde najevo tomu, kdo je může vystavit odvetnému opatření.
Osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo osoba podle §4 odstavce 2 písm. a) až h) byli vystaveni odvetnému opatření.
Ten, kdo nesmí být vystaven odvetnému opatření, má právo na přiměřené zadostiučinění, byla-li mu odvetným opatřením způsobena nemajetková újma. Ustanovení jiných právních předpisů o zvláštních podmínkách pro uplatnění práva na přiměřené zadostiučinění tím nejsou dotčena.
Vzdání se ochrany před odvetným opatřením zákon přímo zakazuje.
OZNAMOVÁNÍ A POSTUP PO UČINĚNÍ OZNÁMENÍ
OCHRANA OZNAMOVATELE
Ochrana podle tohoto zákona náleží oznamovateli, který oznámení:
a) podal prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,
b) podal ministerstvu, nebo
c) uveřejnil, pokud:
1. podal oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu nebo pouze ministerstvu a ve lhůtách stanovených tímto zákonem nebylo přijato vhodné opatření, zejména příslušná osoba neposoudila důvodnost oznámení podle § 12 odst. 3 (tj. posoudit a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení), povinný subjekt nepřijal k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření podle § 12 odst. 5 (tedy, je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné), nebo státní zaměstnanec (zaměstnanec ministerstva definovaný v § 13 neposoudil oznámení podle § 17 odst. 1 (tj. posoudit a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení).
Konkrétně se musí jednat o případy, kdy v návaznosti na podané oznámení nebylo v zákonných lhůtách vhodným způsobem postupováno v návaznosti na přijetí oznámení. Zda je v návaznosti na přijetí oznámení postupováno vhodným způsobem, se musí posuzovat s ohledem na okolnosti každého jednotlivého případu. Ať už jde o řádné posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou, nepřijetí vhodného opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu povinným subjektem, nebo o neposouzení oznámení pověřeným zaměstnancem, případně jiný postup. Tento bod se neuplatní v případech oznámení podaných anonymně, jelikož není dána povinnost se takovými oznámeními zabývat, resp. je přijímat.
2. má oprávněný důvod se domnívat, že protiprávní jednání uvedené v oznámení může vést k bezprostřednímu nebo zjevnému ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, života nebo zdraví, životního prostředí nebo jiného veřejného zájmu nebo ke vzniku nenapravitelné újmy, nebo
Dále se jedná o situaci, kdy by nečinností oznamovatele mohlo dojít k ohrožení oblastí, na jejichž ochraně je vysoký veřejný zájem. Může se jednat např. o ohrožení jaderné bezpečnosti, ohrožení veřejného zdraví, životního prostředí či jiného veřejného zájmu např. v případě obchodování s látkami či výrobky majícími zvláštní režim, jako je biologický materiál, léčivé přípravky, toxické látky či zbraně. Rovněž se může jednat o hrozbu vzniku nenapravitelné újmy, tedy takové, kterou nebude možné odčinit uvedením do předešlého stavu.
3. má oprávněný důvod se domnívat, že v případě podání oznámení ministerstvu existuje vzhledem k okolnostem případu zvýšené riziko, že budou on nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) vystaveni odvetným opatřením nebo že je ohrožen postup podle hlavy III (definuje působnost ministerstva).
Tento bod má být pojistkou pro situaci, kdy nebude možné bez podstoupení zvýšeného rizika například zničení důkazů, maření postupu podle zákona atp. podat oznámení u ministerstva.
Mělo by se tedy jednat o situace výjimečné a oznamovatel bude muset v každém případě pečlivě zvážit, zda splňuje dané podmínky pro to, aby oznámení mohl uveřejnit. V opačném případě bude oznamovatel za své jednání odpovědný podle příslušných právních předpisů. V rovině soukromoprávní se vůči němu osoba dotčená oznámením může dovolat nároků vyplývajících zejména z práva na ochranu osobnosti, tedy především náhrady újmy nebo bezdůvodného obohacení. V rovině veřejnoprávní pak bude záviset zejména na míře závažnosti zásahu do sféry osoby dotčené oznámením. Osoba, která oznámení uveřejní, tak bude moci být vystavenaodpovědnosti ze spáchání přestupku a v nejzávažnějších případech i trestného činu (zejména trestného činu pomluvy podle § 184 nebo křivého obvinění podle § 345 trestního zákoníku).
Ochrana před odvetným opatřením podle tohoto zákona náleží rovněž osobě, která oznámení podala orgánu veřejné moci příslušnému podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie.
Ochrana před odvetným opatřením nenáleží osobě, která učinila oznámení, aniž měla oprávněné důvody se domnívat, že se zakládá na pravdivých informacích (dále jen "vědomě nepravdivé oznámení").
VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM
Vnitřní oznamovací systém zavede povinný subjekt, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí:
a) veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou:
1. obce s méně než 10 000 obyvateli,
2. právnické osoby zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku v průměru méně než 50 zaměstnanců, založené nebo zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv, jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, anebo v ní mají přímo nebo nepřímo podíl větší než 25 %,
b) zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
c) orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně,
d) orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v:
1. oblasti civilního letectví podle zákona upravujícího civilní letectví,
2. oblasti námořní dopravy podle § 12i, 12o nebo 13d zákona o námořní plavbě, nebo
3. odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři podle zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a
e) zaměstnavatel, který není povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud je:
1. osobou podle § 135 odst. 1 písm. i), p), u), x), za), zc) a zd) zákona o podnikání na kapitálovém trhu,
2. osobou podle § 534 písm. a) až d) zákona o investičních společnostech a investičních fondech,
3. ústřední protistranou nebo registrem obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů,
4. vázaným zástupcem oprávněným ke zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení podle zákona o spotřebitelském úvěru,
5. pojišťovnou nebo zajišťovnou,
6. osobou oprávněnou ke zprostředkování pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, nebo
7. institucí se sídlem v České republice podle zákona upravujícího činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění.
Povinný subjekt může vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu. Pověřením není dotčena jeho odpovědnost za plnění povinností podle § 9.
Povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, které k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávaly nejvíce 249 zaměstnanců, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, jestliže určí osobu příslušnou k plnění úkolů podle § 12 odst. 1 a 2. Obce, které jsou povinnými subjekty, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet mezi sebou. Odpovědnost povinných subjektů, které vnitřní oznamovací systém sdílejí nebo využívají oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, za porušení povinností podle § 9 není ustanovením tohoto odstavce dotčena.
Počet obyvatel obce se posuzuje k 1. květnu příslušného kalendářního roku na základě bilance počtu obyvatel v obcích zpracované Českým statistickým úřadem každoročně k 1. lednu toho kalendářního roku.
Povinnosti povinného subjektu
Povinný subjekt určí příslušnou osobu nebo příslušné osoby k výkonu činnosti podle § 11.
Povinný subjekt dále zajistí:
a) možnost oznamovatele podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně i ústně nebo na jeho žádost osobně; pro osobu, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) (tedy základní pracovně právní vztah – PP, DPP, DPČ, služba, dobrovolnická činnosti nebo odborná praxe či stáž), to platí pouze, pokud povinný subjekt přijímání oznámení od této osoby nevyloučil,
b) uveřejnění následujících informací způsobem umožňujícím dálkový přístup:
1. o způsobech oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a ministerstvu,
2. označení příslušné osoby, její telefonní číslo a adresu elektronické pošty nebo jinou adresu pro doručování a
3. zda povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost podle § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) (viz výše),
c) poučení příslušné osoby o právech a povinnostech, které pro ni vyplývají z tohoto zákona; povinný subjekt s příslušnou osobou o poučení sepíšou záznam,
d) aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20,
e) posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou,
f) vyrozumění oznamovatele o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3 a
g) přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu v návaznosti na podané oznámení.
Příslušnou osobou může být jen fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a plně svéprávná. Za bezúhonnou osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla:
a) pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, za který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby více než 2 roky, nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, ledaže její odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena, nebo
b) v posledních 5 letech pravomocně uznána vinnou z přestupku podle § 24 odst. 1.
Bezúhonnost se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Osoba, která není státním občanem České republiky, osvědčuje bezúhonnost též obdobným dokladem, který nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným státem, jehož je státním občanem, případně státem, ve kterém osoba pobývala v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, a doloženým úředním překladem do českého jazyka; pokud takový doklad tento stát nevydává, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením. Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu.
Orgán veřejné moci si za účelem ověření, zda osoba, která je státním občanem České republiky a má být určena jako příslušná osoba, splňuje podmínku bezúhonnosti, může vyžádat od Rejstříku trestů výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se této osoby. Žádost se podává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Bezúhonnost se osvědčuje na výzvu povinného subjektu, nebo osoby, která byla pověřena vedením vnitřního oznamovacího systému, čestným prohlášením, ve kterém osoba, která má být určena příslušnou osobou, uvede, že v posledních 5 letech nebyla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 24 odst. 1 (zde je definováno, co se rozumí přestupkem).
Příslušná osoba je povinna oznámit, že přestala splňovat podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2, povinnému subjektu, nebo osobě, která byla pověřena vedením vnitřního oznamovacího systému, do 10 dnů ode dne, kdy k tomu došlo.
Dozví-li se povinný subjekt, že příslušná osoba přestala splňovat podmínku bezúhonnosti podle §10 odstavce 2, bez zbytečného odkladu zruší určení této osoby, a pokud by v důsledku toho neměl žádnou příslušnou osobu, současně určí jinou příslušnou osobu.
Činnost příslušné osoby
Příslušná osoba:
a) přijímá a posuzuje důvodnost oznámení podaného prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému,
b) navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení, ledaže by tímto postupem mohlo dojít k prozrazení totožnosti oznamovatele nebo osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h),
c) plní pokyny povinného subjektu, ledaže ohrožují nebo maří výkon její činnosti podle tohoto zákona,
d) postupuje při výkonu své činnosti podle tohoto zákona nestranně,
e) zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti podle tohoto zákona, a to i po ukončení výkonu této činnosti, pokud zákon nestanoví jinak.
Příslušná osoba nesmí být za řádný výkon své činnosti podle tohoto zákona postihována.
Postup příslušné osoby po podání oznámení
Prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému lze oznámení podat ústně nebo písemně. Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.
O přijetí oznámení je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže:
a) oznamovatel výslovně požádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo
b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.
Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím.
Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.
Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba povinnému subjektu navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Je-li oznámení podáno u příslušné osoby povinného subjektu, pro který oznamovatel nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, navrhuje příslušná osoba nápravná opatření osobě, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nevylučuje-li to povaha věci. Nepřijme-li povinný subjekt opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření; to neplatí, jde-li o opatření navržené jiné osobě než povinnému subjektu, který tuto příslušnou osobu určil. O přijatém opatření povinný subjekt neprodleně vyrozumí příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele.
Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.
PŮSOBNOST MINISTERSTVA
Ministerstvo určí státní zaměstnance, kteří vykonávají jeho působnost podle tohoto zákona (dále jen "pověřený zaměstnanec").
Ministerstvo:
a) přijímá a posuzuje oznámení podle tohoto zákona,
b) poskytuje metodickou, poradenskou a jinou odbornou pomoc ve věcech ochrany oznamovatelů,
c) plní další úkoly stanovené tímto zákonem.
Ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách:
a) způsoby, jakými je možné učinit oznámení podle tohoto zákona včetně uvedení kontaktních údajů pověřeného zaměstnance, zejména adresy elektronické pošty nebo jiné adresy pro doručování a telefonního čísla,
b) informace o podmínkách, za kterých je možné pořídit zvukovou nahrávku ústního oznámení,
c) informace o postupu ministerstva v případě, že oznámení je podáno ministerstvu, včetně informace o tom, v jakých lhůtách je ministerstvo povinno postupovat,
d) informace o zákazu poskytnout údaje třetí osobě podle § 20,
e) informace o způsobu posuzování oznámení,
f) informace o právech a povinnostech oznamovatele,
g) informace, jak mohou oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) postupovat v případě odvetných opatření,
h) informace o způsobu a podmínkách poskytování metodické, poradenské a odborné pomoci,
i) výroční zprávu o své činnosti podle tohoto zákona, a to nejpozději do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, za který je zpracována, a
j) výčet právních předpisů a předpisů Evropské unie upravujících oblasti podle § 2 odst. 1 písm. d).
Přijetí oznámení Ministerstvu lze oznámení podat ústně nebo písemně. Požádá-li o to oznamovatel, je pověřený zaměstnanec povinen oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.
O přijetí oznámení podle odstavce 1 je pověřený zaměstnanec povinen do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže:
a) oznamovatel výslovně požádal pověřeného zaměstnance, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumíval, nebo
b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijatém oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.
Posouzení oznámení
Pověřený zaměstnanec je povinen posoudit oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů. Ustanovení § 16 odst. 2 se použije obdobně.
Neobsahuje-li opakované oznámení nové skutečnosti, pověřený zaměstnanec se jím dále nezabývá. O tomto postupu pověřený zaměstnanec písemně vyrozumí oznamovatele bez zbytečného odkladu.
Pověřený zaměstnanec dále:
a) v případě podezření ze spáchání protiprávního jednání neprodleně informuje orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, pokud z okolností, které mu jsou známy, neplyne, že se oznámení zakládá na nepravdivých informacích; není-li takového orgánu, oznámením se dále nezabývá,
b) bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, nebo
c) bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které mu jsou známy, neshledal podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledal, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.
Postupuje-li pověřený zaměstnanec podle odstavce 3 písm. a), bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.
Současně s předáním informace podle § 17 odst. 3 písm. a) požádá pověřený zaměstnanec podle jiného právního předpisu orgán veřejné moci, aby ho informoval o svém dalším postupu. Tuto informaci pověřený zaměstnanec bez zbytečného odkladu písemně předá oznamovateli. Ustanovení § 16 odst. 2 se použije obdobně.
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM A MINISTERSTVO
Zaznamenávání ústně podaných oznámení O ústním oznámení se pořídí jeho zvuková nahrávka nebo záznam, který věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku ústního oznámení lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil; vyjádření oznamovatele se k záznamu nebo přepisu přiloží.
Zákaz poskytnutí údajů
Příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec neposkytnou informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení. Tuto povinnost má i třetí osoba, která získá přístup k oznámením nebo do evidence údajů o přijatých oznámeních v rozporu s § 21 odst. 3.
Informace o totožnosti oznamovatele a osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) je možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem, ledaže jsou příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec povinni tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů; to platí obdobně pro informace o totožnosti osoby uvedené v oznámení, jde-li o postup podle hlavy III.
Poskytují-li příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné moci podle §20 odstavce 2, jsou povinni o tom předem oznamovatele vyrozumět společně s důvody, pro které jsou povinni informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby se k poskytnutí informace vyjádřil.
Evidence a uchovávání oznámení
Příslušná osoba a ministerstvo jsou povinny v elektronické podobě vést evidenci údajů o přijatých oznámeních, a to v rozsahu:
a) datum přijetí oznámení,
b) jméno, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, jsou-li jim tyto údaje známy,
c) shrnutí obsahu oznámení a identifikace osoby, proti které oznámení směřovalo, je-li jim její totožnost známa,
d) datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou nebo pověřeným zaměstnancem a jejich výsledek.
Příslušná osoba je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení. Ministerstvo je povinno uchovávat jemu podané oznámení a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne jeho přijetí.
Kontrola nad dodržováním povinností povinných subjektů
Ministerstvo vykonává kontrolu, jde-li o povinnosti, jejichž porušení je přestupkem podle § 26 odst. 1 písm. a), f) a h) až j), a jde-li o povinnosti povinného subjektu, není-li povinným subjektem osoba podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce.
Zjistí-li ministerstvo při kontrole porušení povinnosti, uloží povinnému subjektu opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jeho splnění.
Orgán inspekce práce vykonává kontrolu nad dodržováním povinností povinného subjektu podle tohoto zákona, je-li povinným subjektem osoba podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce. PŘESTUPKY
Vědomě nepravdivé oznámení
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení. Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
Přestupky příslušných osob
Příslušná osoba se dopustí přestupku tím, že:
a) v rozporu s § 10 odst. 6 neoznámí, že přestala splňovat podmínku bezúhonnosti,
b) v rozporu s § 11 odst. 1 písm. a) odepře přijetí oznámení nebo neposoudí jeho důvodnost,
c) nevyrozumí oznamovatele o výsledku posouzení oznámení podle § 12 odst. 3 ve stanovené lhůtě,
d) v rozporu s § 20 odst. 1 poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení, nebo
e) v rozporu s § 20 odst. 2 poskytne informaci o totožnosti oznamovatele nebo osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) bez jejich písemného souhlasu.
Za přestupek podle písm. a) a c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč. Za přestupek podle písm. b), d) a e) lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Za přestupek podle písm. d) a e) spáchaný úmyslně lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
Přestupky pověřených zaměstnanců
Pověřený zaměstnanec se dopustí přestupku tím, že:
a) v rozporu s § 16 odst. 1 odepře přijetí oznámení,
b) v rozporu s § 17 odst. 1 neposoudí oznámení,
c) nevyrozumí oznamovatele o výsledku posouzení oznámení podle § 17 odst. 1 ve stanovené lhůtě,
d) v rozporu s § 20 odst. 1 poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení, nebo
e) v rozporu s § 20 odst. 2 poskytne informaci o totožnosti oznamovatele nebo osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) bez jejich písemného souhlasu.
Za přestupek podle písm. c) lze uložit pokutu do 20 000 Kč. Za přestupek podle písm. a), b), d) a e) lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Za přestupek podle písm. d) a e) spáchaný úmyslně lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
Přestupky povinných subjektů
Povinný subjekt se dopustí přestupku tím, že:
a) v rozporu s § 4 odst. 4 umožní, aby oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) byli vystaveni odvetnému opatření,
b) neurčí příslušnou osobu podle § 9 odst. 1 nebo jinou příslušnou osobu podle § 10 odst. 7,
c) nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení podle § 9 odst. 2 písm. a),
d) nezajistí uveřejnění stanovených informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 9 odst. 2 písm. b),
e) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. d) nezajistí, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20,
f) nezajistí posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou podle § 9 odst. 2 písm. e),
g) v rozporu s § 9 odst. 2 písm. f) nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí oznámení podle § 12 odst. 2 nebo o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení podle § 12 odst. 3,
h) nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení podle § 9 odst. 2 písm. g),
i) v rozporu s § 11 odst. 2 postihne příslušnou osobu za řádný výkon její činnosti, nebo
j) nesplní opatření k nápravě podle § 22 odst. 2.
Za přestupek podle písm. d) a j) lze uložit pokutu do 400 000 Kč. Za přestupek podle písm. a) až c) a e) až i) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
Přestupky dalších osob
Přestupku se dopustí ten:
kdo brání jinému v podání oznámení. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
kdo v rozporu s § 4 odst. 2 vystaví oznamovatele nebo osobu podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) odvetnému opatření. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
kdo v rozporu s § 20 odst. 1 poskytne informaci, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 80 000 Kč.
kdo v rozporu s § 20 odst. 2 poskytne informaci o totožnosti oznamovatele, osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) nebo osoby uvedené v oznámení bez jejich písemného souhlasu. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 80 000 Kč.
Osoba, pro kterou oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až f) nebo h) vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 4 umožní, aby oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) byli vystaveni odvetnému opatření. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
Příslušnost k projednávání přestupků
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo s výjimkou přestupků, které projednává orgán inspekce práce podle zákona o inspekci práce.
Závěrem:
Oznámení musí obsahovat informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které má znaky trestného činu; má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč; porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie.
U oznamovatele se nepředpokládá, že by disponoval expertní znalostí, která by mu umožnila bezchybné či detailní právní posouzení oznamovaného protiprávního jednání. Ani příslušná osoba nemusí zkoumat všechny pojmové znaky oznamovaného provinění. Oznamovatel i příslušná osoba pouze předběžně posoudí naplnění znaků skutkové podstaty.
Oznámení může podat fyzická osoba, která se uchází, vykonává či vykonávala práci nebo jinou obdobnou činnost v souvislosti s níž oznámení podává. Ochrana tedy není omezena pouze na oznamovatele, kteří získali informace, které jsou obsahem oznámení, v rámci svého základního pracovněprávního vztahu, ale také na osoby samostatně výdělečně činné, společníky, osoby ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech, dobrovolníky, stážisty, dodavatele atd. Ochrana se vztahuje rovněž na oznamovatele, kteří se o takovou práci či jinou obdobnou činnost teprve ucházejí nebo ucházeli.
Chráněny jsou i osoby, které jsou ve vztahu k oznamovatelům osobami blízkými, osoby, které poskytly pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti a dále osoby, které jsou s oznamovateli nějakým způsobem spojeny zejména v pracovním kontextu (viz § 4 odst. 2 zákona o ochraně oznamovatelů).
Oznamovatel protiprávního jednání podle zákona o ochraně oznamovatelů by měl v ideálním případě postupovat tak, že své oznámení podá nejprve interně u organizace (nejčastěji svého zaměstnavatele), u níž k protiprávnímu jednání dochází. Takovýto postup bude zpravidla oboustranně výhodný. Daná organizace (společnost, úřad apod.) má možnost na zjištěná podezření bezprostředně reagovat efektivněji nežli orgány veřejné moci a zabránit tak např. hmotným škodám či poškození své dobré pověsti. Tento postup by měl být výhodný i pro oznamovatele, který v ideálním případě dosáhne rychlého vyřešení problému.
V případě, že takovýto interní oznamovací kanál nebyl u dotčené organizace zřízen (soukromoprávní zaměstnavatelé tuto povinnost mají v případě, že zaměstnávají 50 a více zaměstnanců) nebo není funkční (např. se oznamovatel domnívá, že jeho oznámení nebude prošetřeno, nebude ochráněna jeho identita, hrozila by mu odvetná opatření atd.), bude pro oznamovatele výhodnější podat oznámení přímo prostřednictvím tzv. externího oznamovacího systému, který zřizuje Ministerstvo spravedlnosti. Podání oznámení ministerstvu není podmíněno prvotním podáním oznámení prostřednictvím interního oznamovacího systému. Je zcela na rozhodnutí oznamovatele, jaký postup zvolí.
Oznamovatel může oznámení podat v zásadě libovolným způsobem osobně, telefonicky nebo písemně. Každá instituce s povinností zavést oznamovací systém musí konkrétní technické způsoby podání oznámení, resp. kontaktní údaje příslušné osoby, zveřejnit.
Je na rozhodnutí povinného subjektu, zda se rozhodne přijímat a prošetřovat i anonymní oznámení. Taková oznámení však v každém případě nemusí vyřizovat ve lhůtách a způsobem stanoveným zákonem o ochraně oznamovatelů. Ochrana podle tohoto zákona nicméně náleží původně anonymnímu oznamovateli až od chvíle, kdy je jeho totožnost odhalena osobě, která by jej mohla vystavit odvetnému opatření.
Zákon zakazuje uplatnit vůči oznamovateli či jiné chráněné osobě jakékoliv odvetné opatření. Tedy takové jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo jiné chráněné osobě může způsobit újmu (§ 4 zákona o ochraně oznamovatelů). Zaměstnavatel, pro kterého oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby oznamovatel nebo jiná chráněná osoba byli vystaveni odvetnému opatření.
Z ochrany jsou v první řadě vyloučena vědomě nepravdivá oznámení. Tedy oznámení informací, o nichž neměl oznamovatel oprávněné důvody se domnívat, že jsou pravdivé. Oznamovatel si nemusí být absolutně jist, že k oznamovanému jednání skutečně došlo, dochází či má dojít v budoucnu, nicméně pravdivosti oznamovaných informací musí nasvědčovat okolnosti.
Oznamovat v režimu ochrany podle zákona o ochraně oznamovatelů nelze ani skutečnosti, jejichž oznámení by mohlo bezprostředně ohrozit podstatný bezpečnostní zájem České republiky.
Oznamovací systém není také určen např. pro oznámení, která rozporují rozhodnutí vydaná soudem ve věci, neboť k tomu jsou určeny opravné prostředky.
Osoby zvažující podání oznámení o protiprávním jednání se před podáním vlastního oznámení mohou bezplatně a důvěrně obrátit na Ministerstvo spravedlnosti písemně (oznamovatel@msp.justice.cz) či ústně (tel.: 221 997 840) s žádostí o konzultaci v této věci.
Oznamovatel může oznámení vždy podat rovněž orgánu veřejné moci příslušnému k řešení oznamovaného protiprávního jednání podle jiných právních předpisů (v případě trestního oznámení jde o policejní orgán a státního zástupce, v případě oznámení přestupku jde o věcně a místně příslušný správní orgán atd.), a to vnitrostátnímu i unijnímu. Za oznamovatele se tak ve smyslu ochrany a zákazu odvetných opatření považuje i osoba, která oznámení podá přímo u orgánu příslušného k přijímání oznámení podle jiných právních předpisů, ačkoliv se nejedná o podání oznámení prostřednictvím vnitřního ani vnějšího oznamovacího systému (ministerstva). Takový orgán nicméně nemusí oznámení řešit způsobem a ve lhůtách podle zákona o ochraně oznamovatelů.
Součástí zákonů je povinnost soukromoprávních zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců, vytvořit důvěryhodné interní kanály pro podávání oznámení a poskytnutí ochrany oznamovateli a dalším chráněným osobám před odvetnými opatřeními. Soukromoprávní subjekty zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy k 1. srpnu 2023) nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců mají dle zákona čas na zavedení vnitřního oznamovacího systému až do 15. prosince 2023.
Povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, které k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávaly nejvíce 249 zaměstnanců, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, jestliže určí osobu příslušnou k plnění úkolů podle § 12 odst. 1 a 2. Obce, které jsou povinnými subjekty, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet mezi sebou. Odpovědnost povinných subjektů, které vnitřní oznamovací systém sdílejí nebo využívají oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, za porušení povinností podle § 9 není ustanovením tohoto odstavce dotčena.
O ústním oznámení se pořídí jeho zvuková nahrávka nebo záznam, který věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku ústního oznámení lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil; vyjádření oznamovatele se k záznamu nebo přepisu přiloží.