V České republice funguje tzv. plně průběžný důchodový systém. To zjednodušeně řečeno znamená, že pracující lidé, kteří do důchodového systému přispívají, ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ, financují penze svých spoluobčanů v důchodovém věku. Průměrná doba dožití obyvatel však stále stoupá. A tím pádem roste a nadále bude růst počet osob v důchodovém věku, kteří ze systému potřebují čerpat.
Tato situace je dlouhodobě neudržitelná. Především pokud se sejdou slabé ročníky ekonomicky aktivních obyvatel se silnými ročníky, které odejdou do důchodu, může nastat velký nedostatek prostředků k výplatě takových penzí, na jaké jsme zvyklí. Zákonem 270/2023 Sb. dochází k novelizaci zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Pojďme se podívat nejprve na obecné informace ohledně důchodů, protože od posledního výkladu došlo také k nějakým změnám, a následně si probereme změny, které nám novela přináší.
Starobní důchod se skládá ze dvou částí, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody a je stanovena zákonem 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (dále jen ZDP). Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu.
Výši důchodu ovlivňují především dvě skutečnosti: délka doby důchodového pojištění a výše vyměřovacích základů dosažených v rozhodném období. Za každý celý rok (365 dní) důchodového pojištění (do doby, než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu. Pokud již vznikl nárok na důchod, ale výdělečná činnost dále pokračuje a není podána žádost o důchod, navyšuje se důchod o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Podrobnější informace a orientační výši starobního důchodu lze spočítat na důchodové kalkulačce ČSSZ.
Výpočtový základ se určí redukcí osobního vyměřovacího základu, což je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Za roční vyměřovací základ pojištěnce se považuje úhrn vyměřovacích základů (zjednodušeně řečeno výdělků) za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení.
S účinností od 30. 9. 2011 již rozhodné období není omezeno na 30 kalendářních roků. Nadále bude začínat kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, končit však bude vždy až kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku přiznání důchodu. V platnosti zůstává, že do rozhodného období se nezahrnují roky před rokem 1986, takže tato změna se projeví až u důchodů přiznávaných po roce 2016.
Osobní vyměřovací základ seredukuje pomocí redukčních hranic, které jsou pro výpočet důchodu v roce 2022 stanoveny takto:
do 17 743 Kč se započítá plně
nad 17 743 Kč do 161 269 Kč se započítá z 26 %
nad 161 296 Kč se nepřihlíží (nezapočte se)
Podle ustanovení § 16 odst. 4 písm. a) až k) zákona o důchodovém pojištění jsou po 31. 12. 1995 vyloučenými dobami doby:
dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu, doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování jiné fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, doby, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zvláštního právního předpisu, nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné, doby, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče podle zvláštního právního předpisu, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,
pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění,
po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,
výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky před 1. červencem 2016, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkonu civilní služby před 1. lednem 2005,
účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c) a d),
soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a), g) a h),
teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením,
ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2,
za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely,
za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona přiznána soudem,
pobírání starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření.
Činí-li součet vyloučených dob uvedených v odstavci 4 větě druhé písm. f) a h) více než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu.
Doby uvedené v odstavci 4 větě druhé písm. a) až k) se považují za vyloučené doby, i když se kryjí s dobou účasti na pojištění osob samostatně výdělečně činných, s dobou účasti na pojištění podle § 6, s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté (Což je náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě.), pokud o to pojištěnec nebo jiný oprávněný požádá; příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nezahrnují. Dosaženým příjmem se rozumí příjem zúčtovaný a u osob samostatně výdělečně činných se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí poměrná část vyměřovacího základu pro pojistné za kalendářní rok, v němž je vyloučená doba podle věty první; u osob účastných pojištění podle § 6 se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí vyměřovací základ pro pojistné za kalendářní měsíc nebo poměrnou část tohoto měsíce, v němž je vyloučená doba podle věty první. Postup podle věty první se týká pouze celého časového úseku, po který se doby uvedené ve větě první vzájemně kryjí. Způsob podání žádosti podle věty první a lhůty, v nichž lze žádost podat, stanoví zvláštní právní předpis.
Osobní vyměřovací základ, roční vyměřovací základ pojištěnce a výpočtový základ se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Minimální potřebná doba pojištěnípro nárok na předčasný důchod je stanovena v § 31 odst. 1 ZDP. Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění 40 let a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Do doby potřebné doby pojištění se započítávají náhradní doby pojištění dle § 29 odst. 5. Došlo tedy ke zkrácení doby, o kterou lze odejít do předčasného důchodu dříve.
Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu se snižovala (původní znění § 36):
za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se důchod přiznává, do dosažení důchodového věku o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů (první čtyři 90ti denní období),
o 1,2 % výpočtového základu za období od 361. do 720. kalendářního dne (páté až osmé 90ti denní období)
o 1,5 % výpočtového základu za období od 721. dne (každé další 90ti denní období)
Po novele se výšeprocentní výměry předčasného starobního důchodu snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu (nové znění § 36).
Příklad: Schází-li ode dne přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku 740 dnů, sníží se procentní výměra o 9 * 1,5 % = 13,5 % výpočtového základu (740 dnů představuje 8 období po 90 dnech a 1 započaté období, tedy celkem se jedná o 9 období). Podle dosavadní právní úpravy by snížení procentní výměry v tomto případě činilo 9,9 % výpočtového základu (4*0,9 % + 4*1,2 % + 1*1,5 %=9,9 %).
Po novele navíc nebude docházet k pravidelné valorizaci předčasných důchodů, dokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku v období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují (§ 67 odst. 12). Toto je jedno z opatření směřujících ke snížení motivace k předčasnému odchodu do starobního důchodu. Základní výměra však bude i u předčasných důchodů zvyšována, protože platí princip, že základní výměra je jednotná u všech důchodů a platí stejně pro všechny poživatele důchodů.
Zvyšování důchodů se řídí ustanoveními § 67 ZDP. Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu spotřebitelských cen a na růstu mezd. Základní výměry a procentní výměry se zvyšují v pravidelných termínech vždy od 1. ledna každého kalendářního roku. Vláda toto zvýšení (pravidelná valorizace) stanovuje svým nařízením do 30. září předchozího kalendářního roku.
Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je červenec kalendářního roku, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují od 1. ledna, a posledním měsícem tohoto období je červen kalendářního roku, který o 1 rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují od 1. ledna.
Příklad: Při zvýšení důchodů od 1. ledna 2025 bude tímto obdobím období od července 2023 do června 2024.
Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v posledním měsíci období stanoveného pro zjišťování růstu cen oproti tomuto indexu v kalendářním měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu měsíci tohoto období s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na 1 platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců zjištěných ČSÚ:
Dosud se výpočet růstu cen prováděl z indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem a z indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců s tím, že pro stanovení valorizace procentní výměry důchodů se použil vyšší růst cen. Dle nového znění se valorizace provádí jen podle růstu cen zjištěného podle indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců, což je jednak vhodnější k účelu valorizace důchodů, která se týká jen poživatelů důchodů, jednak přispěje též k určitému snížení nákladů na důchody v případě, kdy by byl obecný růst cen vyšší, než růst cen u domácností důchodců.
Základní výměry vyplácených důchodů se zvyšují tak, aby výše základní výměry důchodu činila 10 % průměrné mzdy s tím, že výše základní výměry se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru.
Procentní výměry vyplácených důchodů se zvýší o tolik procent (zaokrouhlených s přesností na 1 platné desetinné místo nahoru), aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodů a částky zvýšení procentní výměry důchodů odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen podle odstavce 4 (viz předchozí odstavec pojednávající o růstu cen) a 1/3 růstu reálné mzdy (doposud se jednalo o 1/2) zaokrouhlené s přesností na 1 platné desetinné místo. Tato změna znamená návrat k úpravě, která platila před 1. srpnem 2017. Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Zvýšení procentní výměry stanovuje MPSV vyhláškou.
Bylo zrušeno zvyšování důchodů v mimořádném termínu, ale pro případ růstu cen alespoň ve výši 5 % bylo nahrazeno jiným řešením. A to zvýšením procentních výměr vyplácených důchodů v průběhu kalendářního roku (tedy v určitém předstihu), přičemž toto zvýšení bude trvalé a zohlední se při následném zvýšení od 1. ledna. Účelem je částečná kompenzace vyššího růstu cen, přičemž bude v daném kalendářním roce náležet dočasný přídavek podle § 67aa. Celkem se bude takto v předstihu zohledňovat 60 % růstu cen. Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.
Příklad: Pro zjištění, zda v průběhu roku 2025 došlo ke splnění podmínky růstu cen, se tento růst cen bude zjišťovat od července 2024 nejpozději do června 2025. Pokud by se podmínka růstu cen splnila v posledním možném měsíci (tedy v červnu 2025), zvýší se důchody v říjnu 2025 a poté hned od 1. ledna 2026. Zvýšení nebude náležet k předčasným starobním důchodům, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku.
Závěr:
Změny v důchodovém pojištění nastávají od 1. 10. 2023. Došlo ke zkrácení doby, o kterou je možné dříve odejít do předčasného důchodu, to nově půjde pouze 3 roky před řádným důchodem. Došlo ke zpřísnění krácení předčasného důchodu, a to za každých i započatých 90 dní o 1,5 % z výpočtového základu. Procentní výměra předčasného důchodu nebude až do dosažení řádného důchodového věku valorizována. Pro vznik nároku na předčasný důchod je potřeba získat 40 let doby důchodového pojištění. Díky vyššímu krácení bude výše předčasného důchodu nižší, což společně s „nevalorizováním“ do doby dosažení řádného důchodového věku povede ke zvýšení rozdílu mezi řádným a předčasným důchodem. Odklad přiznání předčasného důchodu bude výhodnější, protože důchod přiznaný v novém roce bude vyšší díky vyšším parametrům (které vychází z růstu průměrné mzdy v ČR) a předčasný důchod přiznaný v koncem roku 2023 nebude téměř valorizován (zvýší se pouze základní výměra důchodu). Pro zvýšení důchodů se nově bude vycházet pouze z růstu cen ve „spotřebním koši“ důchodců s tím, že se bude započítávat pouze třetina reálných mezd. Nové změny se netýkají důchodů, které byly přiznány ještě před 1. 10. 2023. Rozhodné je, odkdy je důchod přiznán, nikoli datum sepsání žádosti o důchod. Stejně tak ani stávajících důchodců se tyto změny netýkají.
