46/2023Náš zaměstnanec 16. září 2023 zrušil okamžitě pracovní poměr dle § 56 zákoníku práce. Důvodem byla skutečnost, že mu nebyla vyplacena mzda za červenec. Tomuto zaměstnanci musíme dle § 56 vyplatit náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za 2 měsíce. V § 56 je uvedeno, že pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3 ZP. Znamená to, že z této dvou měsíční náhrady uhradíme pouze daň a od sociálního a zdravotního pojištění je tato náhrada osvobozena?
Pokud zaměstnanci nebyla vyplacena celá mzda nebo její část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti – tedy do 15tého dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém měla být vyplacena. A vyplacena má být v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni vzniklo právo (tedy kdy zaměstnanec práci vykonal). Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3 zákoníku práce. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. V této části je znění § 56 poněkud zavádějící, protože jediné, co říká je, že máme použít průměrný měsíční výdělek. A žádná souvislost s odstupným a osvobozením od pojistného zde není.
Zaměstnavatel má nyní vyplatit zaměstnanci mzdu za odpracovanou dobu v září (mzdu za poslední odpracovaný měsíc) a dále náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za 2 měsíce (délka výpovědní doby). Z této náhrady mzdy poskytnuté zaměstnanci z důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 56 zákoníku práce, se musí odvést pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Náhrada mzdy není odstupné. Z každé náhrady mzdy se vždy odvádí pojistné, s výjimkou náhrady mzdy v době prvních 2 týdnů pracovní neschopnosti.
