46/ 2023 Jak máme postupovat v případě zaměstnankyně, která doposud neměla žádné exekuce a nyní se objevila v insolvenčním rejstříku v počáteční fázi insolvenčního řízení. Na dotaz nám zaměstnankyně sdělila, že opravdu podala žádost o povolení oddlužení. Máme začít srážet a deponovat již nyní?
Pro započetí provádění srážek již v počáteční fázi oddlužení není v insolvenčním zákoně opora, proto ke srážení přistoupit nemůžeme. Plátce mzdy, tedy zaměstnavatel, začne provádět srážky ze mzdy od doručení rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Tyto sražené částky pak zasílá zaměstnavatel přímo insolvenčnímu správci, a to i kdyby rozhodnutí soudu ještě nenabylo právní moci (ustanovení § 406 odst. 5 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb.).
Pokud by zaměstnankyně před podáním návrhu na oddlužení měla již prováděné exekuční srážky, pak jsou dle odborné veřejnosti dvě možnosti, a to srážky neprovádět a vše vyplatit povinnému nebo srážku provést ve výši 2/3 a tuto částku deponovat do doby, než dojde k povolení nebo zamítnutí oddlužení. V případě povolení oddlužení, kontaktovat insolvenčního správce a postupovat podle jeho pokynů. V případě zamítnutí oddlužení se pak deponované částky použijí na dříve prováděné exekuce (v případě, že exekuce byla například jedna a nepřednostní, pak se na ní vyplatí jedna 1/3 a druhá 1/3 se vyplatí povinnému). Z hlediska možného zamítnutí oddlužení se kloníme k názoru využívat spíše druhou cestu a to deponování 2/3. Opačný postup by znamenal v případě zamítnutí značné komplikace.
47/2023 Obdrželi jsme rozhodnutí insolvenčního soudu o povolení oddlužení formou splátkového kalendáře, ale místo 2/3 výše splátky je v rozhodnutí pevná měsíční částka 4 500 Kč. Jak máme postupovat, pokud se stane, že zaměstnanec bude mít v některém měsíci nižší mzdu?
Výše insolvenční srážky nemusí být dána hodnotou 2/3, ale může být dána konkrétní částkou. Tato částka však nemůže být vyšší, než 2/3 určené pro insolvenční srážku. Může být však nižší. Například mzda dlužníka umožňuje provádět srážky ve výši dvou třetin v částce 6 000 Kč, ale rozhodnutím insolvenčního soudu je stanovena měsíční částka ve výši 4 500 Kč. Pokud v některém měsíci výše mzdy dlužníka poklesne natolik, že ani 2/3 nebudou dosahovat výše 4 500 Kč, ale například jen 3 000 Kč, pak zaměstnavatel srazí pouze tyto 3 000 Kč. A zbylých 1 500 Kč nijak neřeší. V tomto případě, nedochází v dalších měsících k „dosražení“ nesražené částky, (i když by to v tomto konkrétním případě zrovna v dalším měsíci i vyšlo, když by 2/3 byly 6 000 Kč a srazila by se částka 4 500 Kč a k tomu by se připočetlo těch 1 500 Kč. Nejednalo by se o správný postup.).
48/2023 Můžeme „dohodářům“ poskytnout příspěvky na sport a kulturu, stravenkový paušál, anebo i příspěvek na dovolenou? Je nutné mít tyto benefity vypsané ve sjednané dohodě (DPP nebo DPČ), nebo stačí v interní směrnici?
Zde záleží, zda jste zaměstnavatel ve státní nebo v podnikatelské sféře. Pokud jste zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 ZP („státní sféra“), pak vytváříte (v souladu s § 252 ZP) fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) dle z. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb. FKSP se vytváří ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy/platy, náhrady mzdy/platu nebo odměny za pracovní pohotovost. V § 3 odst. 3 je uvedeno, že organizační složka státu, státní podnik a příspěvková organizace může FKSP přispívat jen zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům a důchodcům, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizační složky státu, státního podniku nebo příspěvkové organizace, a jejich manželům, manželkám, partnerům, partnerkám, druhům, družkám a nezaopatřeným dětem včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance. Dohodářům tedy z FKSP přispívat nelze.
Pokud jste však zaměstnavatel v podnikatelské sféře, tak zde platí trochu jiná pravidla. Zde se řídíme zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu (ZDP) a zde je za zaměstnance považován i zaměstnanec pracující na základě DPP nebo DPČ. Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. ZDP se za výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku všech zaměstnanců považují mimo jiné veškerá práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. To znamená, že veškeré benefity poskytované zaměstnancům např. v podobě příspěvku na penzijní pojištění, příspěvku na životní pojištění lze poskytovat za stejných podmínek jako ostatním zaměstnancům – do limitu 50 000 Kč ročně jsou na straně zaměstnance osvobozené od zdanění a u zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad. Rovněž lze dohodářům a jejich rodinným příslušníkům přispívat na dovolenou (rekreaci a zájezd) v ročním limitu 20 000 Kč bez vlivu na daň z příjmu, avšak z nedaňových nákladů. Obdobně lze poskytnout příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotních prostředků na lékařský předpis.
V případě poskytování příspěvku na stravování (tedy stravenek a stravenkového paušálu) je třeba u dohod stanovovat rozvrh směn (což je od 1. 10. 2023 již povinnost) a zároveň hlídat přítomnost zaměstnance – dohodáře nejméně 3 hodiny ze stanovené směny na pracovišti (není-li ve vnitřním předpise stanovena doba delší).
Obecně lze uzavřít, že všechna práva zaměstnanců (ať na pracovní poměr nebo „dohodářů“) na benefity založit vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou. Je to vhodné i pro případ kontroly, kdy se snadněji prokazuje dodržování zásady rovného zacházení a nediskriminace.
49/2023 Jak máme vyplnit „oznámení o nástupu do zaměstnání – skončení zaměstnání“ v části 9 – informace pro podporu v nezaměstnanosti v případě odhlášení jednatele?
Člen orgánu právnické osoby není zaměstnancem, protože nemá uzavřený pracovněprávní vztah dle zákoníku práce, ale má uzavřenou smlouvu o výkonu funkcedle zákona o obchodních korporacích. Z hlediska nemocenského pojištění se jedná o pojištěný vztah (zaměstnání malého rozsahu nebo ostatní zaměstnání) pokud výše příjmu v prvním případě dosáhne nebo v druhém případě je sjednána alespoň ve výši rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění (aktuálně 4 000 Kč) a ještě za podmínky, že výkon práce je sjednán trvale v ČR.
Při ukončení pojištěného zaměstnání statutárů je nutné provést odhlášku z účasti na nemocenském pojištění. Formulář hlášení byl od 1. 4. 2022 rozšířen o část 9, kde se povinně musí uvádět průměrný čistý měsíční výdělek (případně pravděpodobný). Ten se ovšem stanovuje podle zákoníku práce a ten zase neplatí pro statutáry. Žádný jiný předpis tento výpočet nestanoví. Dle našich informací by zasílaná odhláška měla akceptovat hodnotu „0“. Pokud by tomu tak nebylo, tak doporučujeme uvést jiné nízké číslo, třeba „1“. Díky dalším údajům uvedeným na odhlášce, resp. v části 9, úřad práce zjistí, že jde o statutára, a pak se obrátí na bývalého zaměstnavatele se žádostí o poskytnutí potřebných informací.
