Často se setkáváme s otázkou, jak postupovat v případě provádění kontroly dočasně práce neschopného zaměstnance v období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (DPN). V tomto článku si tuto problematiku osvětlíme a odpovíme si na otázky, kdo a za jakých podmínek může kontrolu provádět, jaký je správný postup a jak kontrolu vyhodnotit. Kontrolu DPN zaměstnanců upravuje nejen zákoník práce (ZP, z. 262/2006 Sb.), ale i zákon o nemocenském pojištění (ZNP, z. 187/2006 Sb.).
Zaměstnavatel je oprávněn na základě ustanovení § 192 odst. 6 ZP kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) stanovený režim, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel tak může kontrolovat pouze tyto dvě povinnosti a nic jiného (například dodržování léčebného režimu zaměstnavatelem není přípustné). Povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, jsou-li tyto povoleny, je dána zaměstnanci nejen zákoníkem práce (§ 301a), ale i zákonem o nemocenském pojištění.
Zaměstnavatel tedy nemá právo kontrolovat, co zaměstnanec v době DPN dělá, jestliže se zdržuje v příslušném místě pobytu, v době, kdy nemá povoleny vycházky. Porušením režimu DPN tak není situace, kdy zaměstnanec například pracuje na zahradě, či otevře s válečkem na malování v ruce. Za porušení zaměstnavatel zároveň nemůže považovat, pokud zaměstnanec konzumuje alkohol v restauračním zařízení v době vycházek. V tomto případě zaměstnavatel může pouze informovat ošetřujícího lékaře nebo orgán nemocenského pojištění, kteří mohou kontrolovat celý léčebný režim, protože tyto uvedené činnosti budou velmi pravděpodobně porušení představovat.
REŽIM DOČASNĚ PRÁCE NESCHOPNÉHO ZAMĚSTANCE
Režim dočasně práce neschopného zaměstnance zahrnuje (§ 56 ZNP):
stanovení individuálního léčebného postupu podle zvláštního právního předpisu
povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek; místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v souladu se zákonem
povolení vycházek, včetně jejich rozsahu a doby, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený individuální léčebný postup tyto vycházky nevylučuje
provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje Úřad práce České republiky.
Dále je zde (§ 56) také uvedeno, že změnit místo pobytu v době DPN, smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. A pokud se tak stane v době prvních 14 kal. dnů DPN, je pojištěnec povinen změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Dále zde najdeme, že ošetřující lékař může povolit vycházky v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu pacienta, nejvýše však v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin. Lékař vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek (například od 10 do 12 a odpoledne od 16 do 18). Výjimky jsou povoleny pouze u mimořádně náročných léčení, a to po dohodě lékaře s OSSZ.
POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE
Povinnosti DPN zaměstnance jsou stanoveny v § 64 ZNP, patří k nim mimo jiné povinnost:
dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce
umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly, zejména označit potřebnými údaji místo pobytu tak, aby bylo možné tuto kontrolu provést; při této kontrole je DPN pojištěnec povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku DPN
sdělit ošetřujícímu lékaři při uznání dočasné pracovní neschopnosti místo pobytu, na kterém se bude v době dočasné pracovní neschopnosti zdržovat
informovat neprodleně zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění, popřípadě zaměstnavateli, pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl
informovat neprodleně zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku DPN (karantény) včetně čísla nebo identifikátoru rozhodnutí o DPN, o rozhodnutí o ukončení DPN (karantény), o době jejího trvání a v období prvních 14 kal dnů DPN i o změně místa pobytu nebo doby a rozsahu povolených vycházek
dostavit se na základě výzvy zaměstnavatele nebo poskytovatele pracovnělékařských služeb do 7 dnů k lékařské prohlídce lékařem, který pro zaměstnavatele zajišťuje pracovnělékařské služby, za účelem posouzení zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní pojištěnou činnost.
Za porušení povinností DPN zaměstnance bude považováno i neoznámení změny místa pobytu v průběhu DPN.
OPRÁVNĚNÍ ZAMĚSTNAVATELE
Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře o sdělení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat (tedy o místo pobytu v době DPN a rozsah povolených vycházek). Také může požádat o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení tohoto režimu. Zaměstnavatel je taktéž oprávněn dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění podnět ke kontrole důvodnosti trvání DPN a ke kontrole dodržování režimu DPN pojištěnce. Kontrolu dodržování režimu DPN pojištěnce provádí příslušný orgán nemocenského pojištění pověřenými zaměstnanci, a podá-li podnět k provedení této kontroly ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, je tento orgán povinen provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně žadatele písemně informovat.
PRŮBĚH KONTROLY
Zaměstnanec je povinen ze zákona kontrolu umožnit, ale průběh kontroly zákon přímo nespecifikuje. Proto by měl zaměstnavatel mít vnitřní předpis na provádění kontrol dočasně práce neschopných zaměstnanců a všichni zaměstnanci by s ním měli být prokazatelně seznámeni. Vnitřní předpis by měl obsahovat postup kontroly, osoby oprávněné za zaměstnavatele kontrolu provádět a sankce, které za porušení režimu DPN hrozí. Vzor vnitřního předpisu je elektronickou přílohou tohoto čísla.
Kontrolující osobou může být pověřená osoba zaměstnavatele nebo ÚSSZ, která často kontroly provádí na základě podnětu zaměstnavatele nebo ošetřujícího lékaře. Pověřenou osobou zaměstnavatele může být i jiná fyzická či právnická osoba, kterou zaměstnavatel pověří plnou mocí za účelem provedení kontroly DPN zaměstnance.
Kontrolující osoba není oprávněna vstupovat do bytu, domu, ani za oplocení kolem domu (na zahradu) zaměstnance bez jeho souhlasu a je povinna dbát práv zaměstnance. Stejně tak by kontroly neměly být prováděny v nočních hodinách, kdy se předpokládá, že zaměstnanec spí a odpočívá – kontrola v této době by byla narušením jeho práv. Taktéž nadměrné množství kontrol (třeba i více kontrol v jednom dni) by bylo považováno za porušení práv zaměstnance. Jinými slovy, i DPN zaměstnanec má stále zaručena svá ústavní práva daná Listinou základních práv a svobod, jako jsou nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, ochrana před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, a dále i právo, že obydlí je nedotknutelné a není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho kdo v něm bydlí.
Je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda kontrolu bude provádět jedna osoba či více osob společně. V případě více kontrolujících osob lze pak využít možnosti svědectví o průběhu kontroly, zejména v případech, kdy by zaměstnanec průběh kontroly rozporoval.
Po uplynutí prvních 14 kal. dnů DPN provádí kontroly i ÚSSZ a na rozdíl od zaměstnavatele ÚSSZ provádí kontroly celého režimu DPN, tedy i léčebného režimu.
Pokud kontrola zaměstnance nezastihne, je vhodné kontrolu zopakovat, aby bylo porušení režimu skutečně prokázáno. Taktéž by kontrolující osoba měla zanechat v poštovní schránce oznámení o kontrole a nezastižení zaměstnance s uvedením data a hodiny provedené kontroly a vyzváním zaměstnance, aby se následující pracovní den vyjádřil k důvodu své nepřítomnosti. To z důvodu, že zaměstnanec má povinnost se ke své nepřítomnosti vyjádřit následující pracovní den po kontrole nebo po dni, kdy se o kontrole dozvěděl. Pokud by zaměstnanec nebyl zastižen a následně by tvrdil, že doma byl, ale spal, může si zaměstnavatel vyžádat od ošetřujícího lékaře posouzení, zda užívá léky, které by hluboký spánek mohly zapříčinit.
V případě zjištění porušení povinností zaměstnance je zaměstnavatel povinen vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu, tj. že nebyl při kontrole zastižen doma, nebo že byl spatřen na jiném místě v době, kdy neměl povolené vycházky. Písemný záznam by měl obsahovat i datum a čas provedené kontroly a podpis kontrolující osoby. Stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručitzaměstnanci (do vlastních rukou – tedy osobně nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, doručování se zde řídí § 336 ZP), územní správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ) příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době DPN a ošetřujícímu lékaři zaměstnance.
V praxi bude situace vypadat například následovně: zaměstnavatel provede prostřednictvím kontrolující osoby kontrolu přítomnosti zaměstnance v jeho bytě. Zaměstnanec nebude zastižen a kontrolující osoba zanechá v zaměstnancově schránce informaci o proběhlé kontrole a o povinnosti zaměstnance svou nepřítomnost zaměstnavateli vysvětlit následující pracovní den. Zaměstnanec následující den skutečně kontaktuje zaměstnavatele a vysvětlí důvod své nepřítomnosti. Každý případ je nutno posuzovat samostatně a vzhledem k okolnostem, které k němu náleží. Za porušení režimu nelze považovat nezastižení osamoceného zaměstnance, který nemá povoleny vycházky a jako důvod své nepřítomnosti sdělí, že si byl nakoupit potraviny. Stejně tak pokud zaměstnanec sdělí, že ho např. rozbolel zub tak, že musel navštívit pohotovost (což by byl pravděpodobně schopen i nějakým způsobem prokázat). Zaměstnavatel tedy provede posouzení případu a na základě zjištěných informací provede zhodnocení kontroly, rozhodne o případném postihu a sepíše písemný záznam o provedené kontrole a jejím výsledku. Tento záznam je povinen doručit zaměstnanci (zde lze doporučit osobní předání proti podpisu nebo zaslání do vlastních rukou, jelikož zaměstnavatel musí být schopen prokázat, že záznam zaměstnanci doručil), dále záznam musí doručit i ÚSSZ a ošetřujícímu lékaři.
Zaměstnavatel po provedení šetření rozhodne o případném postihu zaměstnance. Bez tohoto prošetření a bez vyjádření zaměstnance nelze automaticky přistoupit ke krácení mzdy nebo platu nebo dokonce k výpovědi.
Pokud zaměstnavatel rozhodne o postihu snížením nebo dokonce neposkytnutím mzdy nebo platu, musí se jednat o snížení, které je úměrné míře porušení režimu DPN. Kritéria úměrnosti zákoník práce nestanoví, proto by zaměstnavatel měl ctít zásadu dobrých mravů.
SANKCE
Jak je uvedeno výše, porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů DPN své povinnosti ohledně místa pobytu v době DPN a dobu vycházek, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout nebo v případě vážného porušení povinností může být zaměstnanci dána pro takové porušení výpověď dle § 52 písm. h) ZP. Možnost výpovědi je však až poslední možností a lze k ní přistoupit jen v případě, že porušení povinností bylo zaviněno ze strany zaměstnance a jedná se o porušení „zvlášť hrubým způsobem“. K výpovědi není možné přistoupit po provedení jedné kontroly. Není možné tyto dva postihy kombinovat, lze použít pouze jeden z nich, buď snížení (či neposkytnutí) náhrady mzdy nebo platu nebo výpověď. Pokud jde o kontrolu v období prvních 14 kal. dnů, není důležité, zda kontrolu provedl zaměstnavatel nebo ÚSSZ.
Co lze považovat za zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance zákoník práce nedefinuje a zůstává tak na případném rozhodnutí soudu, zda se o hrubé porušení jednalo či nikoli. Soud pak při rozhodování, zda pracovní poměr byl skončen platně či neplatně bude přihlížet k osobě zaměstnance a jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních povinností, k pracovnímu místu, které zastává, k době a k situaci, v níž došlo k porušení režimu, k tomu, zda svým jednáním způsobil zaměstnavateli nějakou škodu atd. Za hrubé porušení lze například považovat zaměstnancovu jinou výdělečnou činnost nebo rekreaci na horách či u moře v době trvání DPN.
Výpověď musí být zaměstnanci dána nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl. Pokud se jednání zaměstnance stane v průběhu 1 měsíce předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát zaměstnanci výpověď do 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o výsledku předmětného šetření.
Nelze dát výpověď těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou nebo zaměstnanci či zaměstnankyni čerpajícím rodičovskou dovolenou.
Hlavní sankcí za porušení režimu DPN tedy bude snížení či neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu. Toto lze provést i zpětně. Tedy pokud bude provedena kontrola například devátý den, může zaměstnavatel po provedení výše uvedeného postupu rozhodnout, že náhrada mzdy nebo platu nebude poskytnuta třeba i od 1. dne DPN nebo od 5. dne.
Pokud zaměstnanec nesouhlasí s postihem, má možnost například poskytnout podnět inspektorátu práce nebo se pokusit uplatnit svůj nárok formou žaloby u soudu.
V případě kontroly po prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti, kterou provádí ÚSSZ, a zjištění porušení režimu dočasně práce neschopného, může být orgánem nemocenského pojištění dočasně odňato či kráceno nemocenské, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti. Orgán nemocenského pojištění tak nemůže nemocenské krátit zpětně. Oprávnění orgánu nemocenského pojištění krátit nebo odejmout nemocenské zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy k porušení režimu DPN pojištěnce nebo nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole režimu DPN došlo. V případě porušení léčebného režimu, nesdělení ošetřujícímu lékaři místa pobytu, na kterém se bude zdržovat v době DPN, nebo nedostavení se v určeném termínu k lékaři ke kontrole může být takové jednání posouzeno jako přestupek s možností uložení pokuty až do 20 000 Kč.
ZÁVĚR
Doporučujeme, aby způsob a podmínky kontroly byly rozvedeny ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, kde bude upraven průběh kontroly, kde budou uvedeny osoby, které mohou kontrolu za zaměstnavatele provádět, způsob, jakým bude zaměstnanec DPN oznamovat a informovat zaměstnavatele o případných změnách, mohou zde být také vymezeny případy, které se považují za porušení DPN režimu zaměstnance, a stanoveny sankce za toto porušení. Také by zde měly být uvedeny povinnosti DPN zaměstnance, aby bylo prokazatelné, že zaměstnanec je obeznámen se svými právy, ale i povinnostmi.
