Příslušný vojenský správní úřad zde vystupuje jako další plátce mzdy a proto musel z vyplacené náhrady odvést pojistné na SZ a pojistné na VZP a daň z příjmů. Pokud byl zaměstnancův hrubý příjem do 5000 Kč, odvedla z něho armáda 15% srážkovou daň, která se již nikde neuvádí. Pokud byl příjem vyšší než 5000 Kč, musela být z něho odvedena zálohová daň podle tabulky, minimálně 20%. V tomto případě musí vojenský správní úřad vystavit „potvrzení o zdanitelných příjmech“ a zaměstnanec musí podat daňové přiznání.

   Náš zaměstnanec si přinesl smlouvu o uzavření tzv. „americké hypotéky“ a chtěl by si uplatnit odpočet z úroků z této hypotéky v rámci ročního zúčtování. Za poskytnutí této hypotéky ručí zástavním právem k vlastní nemovitosti. Poskytnuté prostředky ale může čerpat v podstatě na cokoliv. Je možné u něho úroky v rámci ročního zúčtování záloh uplatnit?

   „Americká hypotéka“ je úvěr, za který se ručí nemovitostí, ale nejedná se o úvěr na bydlení nebo na nákup nemovitosti. Peníze z tohoto úvěru je možné použít na cokoliv a jedná se o neúčelový spotřebitelský úvěr. Vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o spotřebitelský úvěr, nelze k americké hypotéce čerpat státní podporu a ani si odečíst úroky z daní. Na tyto hypotéky by ani banky neměly vystavovat potvrzení o zaplacených úrocích. V současné době poskytují tyto „americké hypotéky“ zejména ČSOB, GE Money Bank, Česká spořitelna a některé další banky.

   Jsme stavební firma s poměrně velkou fluktuací a u některých našich zaměstnanců vychází nedoplatky na dani z ročního zúčtování. Je to vůbec možné? Musíme tento nedoplatek na dani od zaměstnanců vybrat?

   Koncem roku 2006 byl vydán Pokyn MF D-300, který umožňuje u zaměstnanců, kteří mění zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, podepsat prohlášení k dani u obou postupných zaměstnavatelů (viz pokyn D-300 k § 38k odst. 6) s tím, že sleva na poplatníka se uplatní zpravidla u prvního plátce. Tím, že zaměstnanec podepíše u obou plátců prohlášení k dani, bude mu u obou sražena záloha na daň podle tabulky a nikoliv u nového zaměstnavatele srážková daň 15% resp. zálohová daň 20% podle výše příjmů jako tomu bylo v roce 2006 a předchozích letech. Díky této změně může u zaměstnance vyjít nedoplatek na dani, protože u obou plátců byla v daném měsíci odvedena záloha na daň z nižšího příjmu. Např. zaměstnanec měl u jednoho plátce základ daně za období od 1. do 20. dne v měsíci ve výši 16000 Kč a u druhého za období od 21. do 30. dne v měsíci ve výši 8000 Kč. U prvního plátce byla maximální výše daně 19% a u druhého plátce dokonce jen 12%. Pokud by se u něho zdanil celkový základ daně (tj. 24000 Kč), byla část jeho příjmů v 25% pásmu daně. Tyto případy by již po zavedení rovné daně ve výši 15% neměly v roce 2008 nastat. Podle § 38ch odst. 5 se případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh poplatníkovi nesráží.

   Díky aktivitě pojišťoven dochází u některých zaměstnanců k vypovězení stávající smlouvy o soukromém životním pojištění a uzavření nové smlouvy. Mohli byste zrekapitulovat, ve kterých případech je třeba, aby si zaměstnanec podal daňové přiznání a jako příjem podle § 10 v něm uvedl částky pojistného, které si uplatnil v předchozích letech?

   Podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů je v případě nedodržení podmínek „soukromého životního pojištění“ (tj. poskytnutí pojistného plnění až po 60 měsících od uzavření smlouvy a nejdříve v kalendářním roce, kdy dosáhne věku 60 let) poplatník povinen uvést jako příjem podle § 10 částky, o které se mu snižoval základ daně v předchozích letech. Toto by neplatilo v případě pojistných smluv, z nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň reserva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
JAKÉ SITUACE MŮŽOU V PŘÍPADĚ UKONČENÍ SMLOUVY NASTAT?
    - zaměstnanec vypoví smlouvu a uzavře novou smlouvu s úplně jinou pojišťovnou, tzn., že mu původní pojišťovna vyplatí odbytné
pokud částky, které uplatňoval jako nezdanitelné v předchozích letech překročí v součtu 6000 Kč, je povinen podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvede celkovou částku odpočtů z předchozích let. Pokud by částky nepřekročily v součtu 6000 Kč, je možno u něho provést roční zúčtování záloh.
    - zaměstnanec si u téže pojišťovny uzavře novou smlouvu, na kterou si převede reservu a kapitálovou hodnotu pojištění ze staré smlouvy
v tomto případě je možno roční zúčtování provést a odečíst částky, které si skutečně zaplatil v roce 2007. Pojišťovna by v tomto případě neměla potvrzovat převedenou částku ze staré smlouvy, protože ta již mohla být uplatňována jako nezdanitelná částka v předchozích kalendářních letech
    - zaměstnanec, který neuplatňoval odpočet pojistného, protože měl uzavřenou pojistku, která nesplňovala podmínky soukromého životního pojištění si uzavře novou smlouvu (ta již podmínky splňuje), na kterou si převede veškeré prostředky ze staré smlouvy
v tomto případě je možné odečíst zaměstnanci celou částku (max. 12000 Kč), kterou mu pojišťovna potvrdila, protože si částky zaplaceného pojistného ze staré smlouvy nemohl v předchozích letech uplatňovat z důvodu, že pojistka nesplňovala podmínky soukromého životního pojištění
    - zaměstnanec se dohodne s pojišťovnou, že si pojistku nezruší, ale nebude si na ni až do konce doby pojištění nic platit
v tomto případě nemusí podávat daňové přiznání, ale musí počítat s tím, že ho pojišťovna patřičně „oškube“ při výplatě pojistného (pravděpodobně dostane méně, než si sám vložil).

   Jaký údaj z tiskopisu „Výpočet daně...“ se bude uvádět do příjmů pro dávky státní sociální podpory? Je třeba uvést údaj z řádky 30 nebo z řádky 31a resp. 31b? V DIS 2/2008 jste uváděli, že by to měl být údaj z řádky 31a. Náš mzdový program bere vždy jiný údaj…

   V minulém čísle informačního servisu jsme uváděli příklad na výpočet daně za rok 2007, ve kterém docházelo u poplatníka k přeplatku na dani a k doplatku na daňovém bonusu. V tomto konkrétním případě se skutečně bude do příjmů pro zjištění nároku na dávky státní sociální podpory uvádět údaj z řádky 31a, který je shodný s údajem na řádce 27. V některých případech může ale nastat situace, že se zaměstnanci bude přeplatek na dani kompenzovat přeplaceným daňovým bonusem.

   Zaměstnankyně studovala při zaměstnání vysokou školu, kde se platilo školné. Ve škole obdržela potvrzení o výši zaplaceného školného s tím, že si jej může uplatnit jako nezdaněnou částku podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Můžeme jí toto školné v rámci ročního zúčtování záloh uplatnit? Školu dokončila v měsíci září 2007.

   V § 15 odst. 8 zákona 586/92 Sb. se říká, že od základu daně lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání…… Pokud se ve Vašem případě nebude jednat o zaplacené školné, ale o úhradu za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, je možné tuto úhradu odečíst do výše 10000 Kč (v případě osoby se ZP do výše 13000 Kč a u osoby s těžším ZP do 15000 Kč). V případě, že má zaměstnankyně potvrzeno pouze zaplacené školné, nelze nezdaněnou částku uplatnit.

   Zaměstnanec chtěl požádat o roční zúčtování záloh, ale zjistili jsme, že měl v průběhu roku 2007 dalšího plátce, který u něho současně srážel zálohovou daň. Z tohoto důvodu bude muset podat daňové přiznání. Jak to bude u něho s vyplacenými daňovými bonusy, které mu byly v průběhu roku vypláceny?

   U tohoto zaměstnance pravděpodobně dojde k situaci, že se mu navýší jeho základ daně, takže mu vznikne daňová povinnost. Daňové zvýhodnění se uplatní formou slevy na dani a nárok na daňový bonus bude nižší nebo žádný. Tento zaměstnanec bude muset vyplacené daňové bonusy vrátit.

   Zaměstnankyně u nás pracovala od 1. 3. 2007 na zkrácený úvazek s příjmem 4000 Kč měsíčně (předtím byla na rodičovské dovolené). V průběhu roku jsme jí poskytli 10x daňový bonus ve výši 500 Kč. Pokud nás požádá o provedení ročního zúčtování, musíme u ní srazit vyplacené daňové bonusy, když její roční příjem nebyl alespoň 48000 Kč?

   Tato zaměstnankyně skutečně nemá nárok na roční daňový bonus, protože úhrn jejich příjmů nedosáhl částky šestinásobku minimální mzdy (48000 Kč). Podle § 35d odst. 6 zákona o daních z příjmů neztrácí poplatník nárok na měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy zdanitelný příjem dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy. Tato podmínka byla u Vaší zaměstnankyně v jednotlivých měsících splněna, takže o vyplacené daňové bonusy nepřijde.

   Zaměstnanec chce uplatnit odpočet úroků na opravu bytu, který užívá společně s manželkou ke svému trvalému bydlení. Vlastníkem bytu je pouze manželka, on není ani spoluvlastník. Je možné mu odpočet úroků uplatnit?

   Podle § 15 odst. 3 písm. e) je bytovou potřebou „údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví a bytů v nájmu nebo v užívání“. Zaměstnanec je v tomto případě uživatelem bytu, což by měl pro nárok na uplatnění této nezdaněné částky prokázat podle § 38l odst. 1 písm. e) „dokladem o trvalém pobytu (občanským průkazem)“. Pokud je tato podmínka splněna, můžete roční zúčtování provést.