8/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
36/08 Zaměstnanec byl v pracovním poměru od 2. 6. do 26. 6. 2008. Jaké je rozhodné období pro výpočet nemocenského, když jeho pracovní neschopnost vznikla od 30. 6. 2008 (tj. v ochranné lhůtě) a trvala do 11. 7. 2008?
Podle § 18 odst. 4 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců je v tomto případě rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního měsíce. Do počtu kalendářních dnů se ale nezahrnují podle § 18 odst. 1 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění kalendářní dny po skončení zaměstnání. Z toho vyplývá, že vyměřovací základ zaměstnance se bude dělit 25 kalendářními dny (tj. od 2. 6 do 26. 6.).
37/08 Jak stanovit průměrný výdělek pro dovolenou u zaměstnance, který byl v květnu odvolán z funkce? Od 19. 5. do 30. 6. byl v pracovní neschopnosti a na měsíc červenec mu bylo nařízeno čerpání řádné dovolené. Po jejím vyčerpání s ním chceme sepsat dohodu o změně pracovní smlouvy (na méně placenou funkci) nebo dostane výpověď. Lze použít průměrný výdělek z předchozího čtvrtletí nebo je nutné jej stanovit odlišně?
Podle § 353 odst. 1 ZP se průměrný výdělek zjistí z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je vždy předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354 odst. 1 ZP). To, že zaměstnanci bude v případě přijetí méně placené funkce vyplácena nižší mzda, nemá na zjištění průměrného výdělku žádný vliv. Zde je z jeho pohledu naopak výhodné si ji vyčerpat co nejvíce…
38/08 Pracoval u nás na brigádě student od 3. 6. 2008 do 30. 7. 2008 a odpracoval celkem 42 dnů. Má nárok na dovolenou za odpracované dny, tj. na dvě dvanáctiny, když nemá odpracovaný ani jeden ucelený kalendářní měsíc?
Jelikož tomuto zaměstnanci nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, náleží mu dovolená za odpracované dny podle § 214 v délce dvou dvanáctin. Pokud si ji nestihl do skončení pracovního poměru vyčerpat, je třeba mu ji proplatit. V souvislosti s nárokem na dovolenou za kalendářní rok bychom chtěli upozornit na jeden paradox: kdyby tento student u Vás pracoval od 3. 6. do 28. 8. 2008, měl by nárok pouze na jednu dvanáctinu dovolené. Jelikož odpracoval více než 60 dnů, tak mu vznikl nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, ale on měl pouze v jednom kalendářním měsíci (červenec) nepřetržité trvání pracovního poměru (§ 212 odst. 2 ZP). Kdy už se zákonodárci probudí a nechají to na slušných zaměstnavatelích…
39/08 Chceme poskytovat zaměstnancům ze zisku po zdanění nepeněžní plnění ve formě možnosti využívat sportovních, kulturních či relaxačních zařízení. Je v zákonu o daních z příjmů stanovena nějaká hranice pro daňové osvobození těchto plnění?
Pokud jsou tato plnění poskytována zaměstnanci v nepeněžní formě a zaměstnavatelem jsou hrazena ze zdaněných peněz, není výše těchto plnění nijak omezena. Podle § 6 odst. 9 písm. d) je daňové osvobození limitováno pouze u příspěvku na rekreaci, a to částkou 20000 Kč. V DIS č. 5/08 najdete stanovisko MF k daňovému osvobození těchto plnění poskytovaných formou UNIŠEKU, FLEXIPASS apod.
40/08 Se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době k 4. 7. 2008. Tento zaměstnanec donesl potvrzení o pracovní neschopnosti od 8. 7. 2008. Platí i v tomto případě ochranná lhůta?
Podle § 42 odst. 2 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění činí ochranná lhůta 7 dnů od skončení zaměstnání. Jestliže byl zaměstnanec naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. V případě, že Váš zaměstnanec odpracoval např. pouze 2 dny a byl s ním ukončen pracovní poměr ve zkušební době, nárok na nemocenské nemá, protože zkušební doba u něho skončila 6. 7. 2008. Pokud byl zaměstnán 4 a více dnů, nárok na poskytování nemocenského by u něho vznikl.
41/08 Zaměstnáváme studenta na dohodu o pracovní činnosti po celý rok 2008. V měsíci červnu nám oznámil, že ukončil studium na střední škole a od září chce začít pracovat. Dohodu si ale chce ponechat do konce roku s tím, že by si chodil o víkendech přivydělávat. Jak to bude u něho v měsíci červenci a srpnu s odpočtem na studium a s placením zdravotního pojištění?
V tomto případě se již nebude jednat o soustavnou přípravu na budoucí povolání, protože student bude po celý měsíc červenec a srpen v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (§ 13 odst. 3 písm. a) zákona 117/95 Sb. o SSP). Odpočet na studium mu v červenci a srpnu nebude náležet a zdravotní pojištění je třeba u něho v těchto měsících odvádět minimálně z minimální mzdy, tj. v částce 1080 Kč.
42/08 Manželce našeho zaměstnance nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, protože firma kde pracovala zanikla k 31. 10. 2007. Nyní si tento zaměstnanec přinesl tiskopis „potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“ a chce jej od nás vyplnit. Může o rodičovský příspěvek zažádat muž, když je s dítětem doma jeho žena?
Tento postup vašemu zaměstnanci poradili na Úřadu práce, protože jeho žena tím, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství by neměla možnost volby délky doby pobírání rodičovského příspěvku. Tím, že si požádá manžel (předpokládáme, že má odpojištěno 270 kalendářních dnů), budou si moci požádat o pobírání rodičovského příspěvku ve zvýšené nebo základní výměře. Pro zvýšenou výměru by musel mít Váš zaměstnanec nárok na peněžitou pomoc ve výši 380 Kč za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se u něho zjišťuje ke dni narození dítěte.
43/08 Zaměstnankyně požádala svého zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte. Zároveň požádala pracoviště státní sociální podpory o zrychlené čerpání rodičovského příspěvku (příjem na to měla). Je tento postup v souladu s platnými zákony?
Zaměstnankyně může podle § 196 požádat o rodičovskou dovolenou nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne 3 let věku a zaměstnavatel je povinen jí vyhovět. Jestliže splňuje podmínky pro přiznání zrychleného čerpání rodičovského příspěvku (do 2 let věku dítěte), může o něj požádat. Takže k porušení žádného zákona nedochází. Zde asi manželé plánují další dítě do 2 let, takže si požádali o zrychlené čerpání RP. Pokud by jim to nevyšlo, bude zaměstnankyně mezi 2 a 3 rokem věku dítěte bez prostředků.
44/08 Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 9. 6. 2008 a v pracovní smlouvě má sjednanou zkušební dobu 3 měsíce. Jelikož s ním nejsme spokojeni, chceme s ním ukončit pracovní poměr ve zkušební době. Zaměstnanec ale onemocněl a my nevíme, zda můžeme dát výpověď v době nemoci, když to § 66 odst. 1 věta druhá neumožňuje v době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti?
Podle § 393a ZP se ustanovení § 66 odst. 1 věta druhá použije poprvé ode dne, kdy nabývá účinnosti zákon 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Tento zákon by měl začít platit od 1. 1. 2009, takže od tohoto data nebude možné dát zaměstnanci výpověď v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti.
45/08 Syn naší pracovnice bude studovat na vysoké vojenské škole (dostal povolávací rozkaz k nástupu na tuto vojenskou VŠ) a bude mít svůj vlastní plat po dobu studia. Má jeho matka nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě?
Podle § 12 odst. 1 písm. a) se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje studium na vysoké škole, s výjimkou studia za trvání služebního poměru. Tím, že pobírá od Armády plat, musí mít sjednán i služební poměr a nárok na daňové zvýhodnění na něho zanikl.
46/08 Patří do potvrzení o zaměstnání - zápočtového listu, do uváděných dob předchozích pracovních neschopností také doby ošetřování člena rodiny?
Předně je třeba upozornit na to, že údaj o dobách pracovních neschopností nemusí být uváděn na zápočtovém listu (§ 313 ZP tento údaj nevyžaduje). Pokud jste se rozhodli tento údaj dávat na zápočtový list, je třeba aby jste na něm měli formulaci, že zaměstnanec souhlasí s uvedením těchto údajů na zápočtovém listu. Povinnost uvádět skutečnosti rozhodné pro nárok na dávky NP, jejich poskytování a výplatu, vyplývá z § 29 zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Potvrzení předchozích dob pracovních neschopností má vliv na podpůrčí dobu (§ 15 odst. 3 až 5 zákona 54/56 Sb. o NP) a doby ošetřování člena rodiny se do něho neuvádí.