6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
47/08 V měsíci červnu 2008 byl řediteli vyplacen podíl na zisku ve výši 1000000 Kč a v květnu 2008 roční odměna ve výši 300000 Kč. Jakým způsobem se tyto složky mzdy za delší období zahrnou do průměrného výdělku na III. čtvrtletí, když příjmy za měsíce IV. až VI. činily 806160 Kč a odpracovaných hodin v tomto čtvrtletí bylo 435 při fondu pracovní doby 487,5 hod.?
Jelikož se jedná v obou případech o složky mzdy poskytované za delší období než je kalendářní čtvrtletí, je třeba je podle § 358 ZP určit pro účely zjištění průměrného výdělku poměrnou částí připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část této mzdy se zahrne do hrubé mzdy v následujících čtvrtletích. Poměrná část této mzdy, která se zahrne pro účely zjištění průměrného výdělku do hrubé mzdy se upraví podle odpracované doby. Jak roční odměna, tak podíl na zisku jsou roční složky, takže by se měly zahrnout do 4 následujících čtvrtletí. Jedna čtvrtina činní 325000 Kč a do hrubé mzdy se zahrne ve výši 289997 Kč (325000:487,5x435). Celková hrubá mzda ve II. čtvrtletí činní 1096157 Kč (806160+289997) a po vydělení 435 odpracovanými hodinami vychází průměrný hodinový výdělek 2519,90 Kč.
48/08 Chceme zaměstnat uchazeče o zaměstnání na poloviční úvazek a příjem do 4000 Kč. Je možno, aby zaměstnanec pracoval více než polovinu týdenní pracovní doby?
Podle § 25 odst. 3 písm. a) zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti musí být činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina týdenní pracovní doby a příjem nesmí převýšit polovinu minimální mzdy. Jestliže je u Vás týdenní pracovní doba 40 hodin, musí tento zaměstnanec v průměru odpracovat maximálně 19,5 hodiny (možná i na 19,75 hodiny). V současné době Poslaneckou sněmovnou schválená novela zákona o zaměstnanosti, která by měla začít platit od 1. 1. 2009 tuto podmínku ruší, tzn., že uchazeč o zaměstnání by mohl pracovat i na plný úvazek, ale odměna nesmí převýšit polovinu minimální mzdy… Zde se ale narazí na dodržení minimální mzdy a zaručené mzdy, pokud bude zaměstnanec pracovat na plný úvazek a měsíční výdělek bude 4000 Kč, porušují se §§ 111 a 112 ZP!
49/08 Jsme organizace, která poskytuje zaměstnancům plat a náš zaměstnanec je zařazen do 4. platové třídy a 5. platového stupně. Jeho měsíční plat činí 8030 Kč bez platu za práci přesčas, za práci v sobotu a neděli a za práci v noci. Musíme tomuto zaměstnanci dodržet zaručenou mzdu podle § 112 ZP a v případě, že ano, tak v jaké výši?
Paragraf 112 ZP - zaručená mzda se vztahuje, jak na organizace, které poskytují mzdu, tak na organizace, které poskytují plat. Podle § 3 odst. 2 NV 567/2006 Sb. o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy se u zaměstnanců, kterým se poskytuje plat posuzuje dodržení nejnižší úrovně zaručené mzdy tak, že 1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě, 2. skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě atd. Z toho vyplývá, že tomuto zaměstnanci musí být poskytnut plat odpovídající 2. skupině prací dle NV 567/2006 Sb., tj. 8900 Kč. Jelikož Váš zaměstnanec má plat nižší, je třeba mu poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a částkou 8900 Kč. Do platu v kalendářním měsíci se nezahrnuje mzda za přesčas, za svátek, za noc, za sobotu a neděli a za práci ve ztížených podmínkách.
50/08 Můžeme poskytovat příspěvek na penzijní připojištění i ženám na mateřské a rodičovské dovolené? Pokud ano, jaký to bude mít dopad do daní, nemocenského a důchodového pojištění?
Podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP je od daně z příjmů osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu maximálně do výše 24000 Kč. Za zaměstnance se považují všechny osoby, které pobírají příjmy ze závislé činnost (§ 6 odst. 1 ZDP), tzn. i ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené (příjmy jsou u nich nahrazeny dávkami NP nebo dávkami SSP). Pokud výše příspěvku nepřekročí za zdaňovací období částku 24000 Kč v součtu s příspěvkem na životní pojištěním, je tento příspěvek od daně z příjmů osvobozen a nepodléhá ani odvodu pojistného na SZ a VZP. Pokud by výše příspěvku překročila 24000 Kč, je třeba z částky nad tuto hranici odvést daň z příjmů a pojistné na SZ a VZP. Tím, že se odvádí pojistné na SZ, nejedná se u zaměstnankyně o vyloučenou dobu pro účely důchodového pojištění.
51/08 Pracovnice byla na rodičovské dovolené do 30. 8. 2008 (do 3 let věku dítěte). Od 31. 8. 2008 ji vystavil lékař pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství. Má nárok na výplatu nemocenského, když nenastoupila zpět do zaměstnání?
Tato pracovnice má nárok na nemocenskou, protože pracovní poměr trvá a ona splňuje podmínky pro její výplatu.
52/08 Zaměstnanec dal výpověď z pracovního poměru. Výpovědní doba měla uplynout dnem 31. 8. 2008. Zaměstnanec ale dne 25. 8. onemocněl a jeho pracovní neschopnost trvá dosud. Kdy tomuto zaměstnanci skončí pracovní poměr?
Tomuto zaměstnanci končí pracovní poměr dnem 31. 8. 2008. § 53 odst. 2 ZP, podle kterého se prodlužuje výpovědní doba o dobu překážek v práci, se vztahuje pouze na výpověď danou zaměstnavatelem. Nemocenskou budete ale zaměstnanci vyplácet až do skončení pracovní neschopnosti, nejdéle však do vyčerpání podpůrčí doby.
53/08 Syn našeho zaměstnance mladší 18 let přerušil v měsíci květnu studium na střední škole a přihlásil se na Úřad práce. Od měsíce července začal trvale pracovat. Od kterého měsíce máme zastavit výplatu daňového zvýhodnění na vyživované dítě (květen nebo červenec)?
Daňové zvýhodnění bude náležet až do dovršení 18 let, protože podle § 35c odst. 6 písm. a) se za vyživované dítě považuje nezletilé dítě (tj. do dovršení 18 let). V případě, že by dítě bylo zplnoletěno před dosažením 18 let z důvodu sňatku, náleželo by daňové zvýhodnění jen v případě, že by trvala soustavná příprava na budoucí povolání.
54/08 Jsme akciová společnost a chtěli bychom poskytovat zaměstnancům daňově zvýhodněné půjčky ze zisku po zdanění. Který zákon nebo předpis umožňuje jejich poskytování?
V § 6 odst. 9 písm. l) ZDP je mezi příjmy od daně osvobozenými uvedeno peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytnutím bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším…ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky na bytové účely do výše 100000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20000 Kč. V případě, že jsou poskytnuty půjčky na jiné účely nebo na tytéž účely, ale ve vyšších částkách, je třeba nejméně jedenkrát za rok vypočíst úrok obvyklý, o který se zaměstnanci navýší jeho zdanitelný příjem a tím i vyměřovací základy pro pojistné na SZ a VZP. Obvyklý úrok je úrok, který je v čase zjištění používán peněžními ústavy v místě při poskytování peněžních prostředků fyzickým osobám (viz Pokyn MF D-300).
55/08 Může si druh uplatnit daňové zvýhodnění na dvě děti své družky? Děti s nimi žijí ve společné domácnosti, ale oni nejsou manželé.
Podle § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jejich rodiče nemají příjmy, z nichž by si mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Ve Vašem případě by si mohl druh uplatnit daňové zvýhodnění pouze v případě, že se jedná o jeho vlastní děti.
56/08 Zaměstnanec byl do konce roku 2007 zaměstnán na plný úvazek a od 1. 1. 2008 je zaměstnán na poloviční úvazek. Z roku 2007 se mu převedlo 10 dnů nevyčerpané dovolené. Jakým způsobem se tato dovolená převádí do roku 2008 s ohledem na změnu úvazku? Má nárok na dvojnásobný počet dnů převedené dovolené?
Tomuto zaměstnanci se do roku 2008 převádí 10 dnů nevyčerpané dovolené z roku 2007. V případě jejího čerpání v roce 2008 mu bude náležet náhrada mzdy za ušlý výdělek po dobu čerpání dovolené, tj. za 4 hodiny. Pro tohoto zaměstnance platí, že si měl dovolenou vyčerpat do konce roku 2007. Opačně ale může nastat situace, že zaměstnanec pracoval na zkrácený úvazek a nevyčerpal si při něm celou dovolenou za toto období a poté se mu změnil úvazek na plný. V tomto případě obdrží zaměstnanec při čerpání této dovolené náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za plný úvazek.
57/08 V naší firmě pracuje otec i jeho syn. Syn se ženil v sobotu 30. 8 2008. Na jaké volno k účasti na svatbě mají nárok otec a syn, když oba pracují v rovnoměrném rozvržení pracovní doby, tj. od pondělí do pátku?
Podle bodu 5 přílohy k NV 590/2006 Sb. náleží pracovní volno na vlastní svatbu v délce 2 dnů, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy však přísluší pouze za 1 den. Tzn., že synovi by se mohl druhý den volna poskytnout v pátek nebo v pondělí a obdržel by za tento den náhradu mzdy. Otci dítěte se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na svatbě dítěte. Jelikož však svatba byla v sobotu, neobdrží otec za tento den náhradu, protože nebyl jeho dnem pracovním a nic mu v jejím důsledku neušlo.