ZMĚNY VE STANOVENÍ ROZHODNÉHO OBDOBÍ A VE VYLOUČENÝCH DOBÁCH (§§ 18 až 22)

3/ ZMĚNY VE STANOVENÍ ROZHODNÉHO OBDOBÍ A VE VYLOUČENÝCH DOBÁCH (§§ 18 až 22)

Stanovování rozhodného období je v zásadě stejné jako v roce 2008, tzn. předchozích 12 kal. měsíců, když není 12 měsíců je to doba od vstupu do zaměstnání do konce měsíce předcházejícího vzniku pojistné události a v případě vzniku pojistné události v měsíci nástupu do zaměstnání, je to doba od vstupu do dne konce tohoto měsíce. K určitým změnám ale přesto došlo a je třeba si je v programu překontrolovat, a to zejména v těchto případech:

není-li v rozhodném období předchozích 12. kalendářních měsíců vyměřovací základ, nebo jsou-li v něm jen vyloučené dny, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a bylo v něm alespoň 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ

Prodlužování po 3 kal. měsících již není přípustné.

při vzniku zaměstnání v průběhu období kratšího než 12 měsíců,

musí být v rozhodném období alespoň 5 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, jinak je třeba použít započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za kalendářní den v kal. měsíci, v němž vznikla pojistná událost.

nelze-li rozhodné období stanovit z důvodu, že v předchozích letech není žádný kal. rok s alespoň 30 kal. dny, jimiž se dělí vyměřovací základ

i zde je třeba použít započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za kalendářní den.

rozhodné období při vzniku pojistné události v ochranné době

v tomto případě se rozhodné období zjišťuje ke dni následujícímu po skončení zaměstnání. Zde je jiné rozhodné období při skončení zaměstnání ke dni. 31. 1. (zjišťuje se k 1. 2.) a jiné při skončení zaměstnání k 30. 1. (zjišťuje se k 31. 1.).

rozhodné období pojištěnky, která nastoupila na peněžitou pomoc od pozdějšího data než od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu

rozhodné období se zjišťuje k 6. týdnu před očekávaným dnem porodu.

u dohody o pracovní činnosti a u členů družstev, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, které přecházejí z roku 2008 do roku 2009, se pro účely stanovení rozhodného období považuje za den vzniku pojištění 1. leden 2009.

Tzn., že pokud by zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti onemocněl v měsíci dubnu 2009, bylo by rozhodné období leden 2009 až březen 2009.

u zaměstnance, který byl uznán plně nebo částečně invalidním se za vznik pojištění považuje den, v němž byla uznána plná nebo částečná invalidita.

Např. částečný invalidní důchod byl přiznán od 5. února 2009. Jeho poživatel onemocněl u téhož zaměstnavatele dne 17. 5. 2009. Pro poskytování nemocenského je rozhodným obdobím doba od 5. 2 do 30. 4. 2009.

VYLOUČENÉ DNY (§ 18 odst. 8)

Vyloučenými dny nejsou od 1. 1. 2009 dny neplaceného volna, pokud na ně není nárok podle právního předpisu.
Na která volna bez náhrady mzdy je nárok podle právních předpisů (hlavně podle ZP)

doba rodičovské dovolené podle § 196 - v rozsahu o jaký zaměstnankyně (zaměstnanec) požádají, nejdéle do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
doby jiných úkonů v obecném zájmu (§ 203 ZP), při kterých nenáleží náhrada mzdy (např. jiná odborová činnost, člen volební komise, vedoucí táborů apod.
výkon neuvolněného funkcionáře a občanských povinností (svědek, tlumočník, soudní znalec)
jiné důležité překážky v práci, za které nenáleží náhrada mzdy (svatba, kdy s náhradou je jen 1 den, doprovod některých rodinných příslušníků…)

V těchto případech se tyto dny i nadále vylučují z počtu kalendářních rozhodného období.

CO SE NEVYLUČUJE?
Doba neplaceného volna poskytnutá na žádost zaměstnance k vyřízení soukromých záležitostí a hlavně doba neplaceného volna poskytnutá do 4 let věku dítěte. U těchto zaměstnanců dojde k rozmělnění jejich denního vyměřovacího základu. Např. zaměstnankyně, která byla do 15. 2. 2009 doma s dítětem (do 4 let jeho věku), od 16. 2. nastoupila do zaměstnání a v měsíci dubnu jí lékař vystavil doklad na ošetřovné. Rozhodné období pro výpočet ošetřovného je duben 2008 až březen 2009. Tzn., že se u ní vezme příjem za období od 16. 2. do 31. 3., který byl 30000 Kč a vydělí se počtem kalendářních dnů rozhodného období, tj. 365 dny. Denní vyměřovací základ by byl 82,19 (30000:365) a z toho 90% je 73,97 = 74 Kč a z toho 60% je 44,4 Kč, po zaokrouhlení 45 Kč. Čím později po nástupu tato zaměstnankyně onemocní, tím vyšší bude její denní vyměřovací základ.