1/ ODVOD POJISTNÉHO NA SZ A POJISTNÉHO NA VZP ZE „ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU“ A Z „KRÁTKODOBÉHO ZAMĚSTNÁNÍ“

   Zákonem 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění se v našem právním řádu objevil termín zaměstnání malého rozsahu (§ 7). Tento termín byl používán i ve starém zákonu 54/56 Sb. o nemocenském pojištění, ale jeho aplikace v praxi byla rozdílná od znění v novém zákoně.
Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, které

   Tzn., že při výkonu zaměstnání malého rozsahu vzniká nemocenské pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl zaměstnanec započitatelného příjmu alespoň 2000 Kč.
Nejvíce problémů vzniká u zaměstnání malého rozsahu tím, že zaměstnáním malého rozsahu může být někdy pracovní poměr a někdy dohoda o pracovní činnosti. Jaké situace mohou nastat:

a) pracovní poměr a sjednaná částka činí méně než 2000 Kč
b) dohoda o pracovní činnosti a sjednaná částka činí méně než 2000 Kč
c) pracovní poměr a započitatelný příjem vypočtený z hodinové sazby a sjednaného úvazku činí v některém měsíci méně než 2000 Kč a v některém měsíci více než 2000 Kč
d) dohoda o pracovní činnosti a započitatelný příjem vypočtený z hodinové sazby a sjednané doby výkonu práce činí v některém měsíci méně než 2000 Kč a jindy více než 2000 Kč

   Jak to bude s odvodem pojistného na SZ ?
u případu ad. a) a b) se neodvádí u případů ad. c) a d) se odvádí při příjmu 2000 Kč a vyšším.

   Jak to bude s odvodem zdravotního pojištění v těchto jednotlivých případech? Pojistné na VZP se odvádí podle § 5 písm. a) zákona 48/97 Sb. o VZP, kde se říká:

   Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud
a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou

  1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,
  2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku,
  3. osoby činné na základě dohody o provedení práce,
  4. osoby, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (dále jen "zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc") a která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zvláštních právních předpisů (dále jen "započitatelný příjem"),
  5. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,
  6. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu,
  7. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

   Z této definice vyplývá, že zdravotní pojištění se odvede vždy, když se jedná o pracovní poměr (případy ad. a) a c), protože pracovní poměr není vyjmenován mezi výjimkami v § 5. Dosažený příjem přitom není rozhodující. U případu ad. b) se pojistné na VZP neodvádí, protože u dohody o pracovní činnosti není dosaženo započitatelného příjmu 2000 Kč a u případu ad. d) by se zdravotní pojištění odvádělo pouze v měsíci, kdy by bylo dosaženo příjmu 2000 Kč.
  POZOR: u dohody o pracovní činnosti, která by byla sjednána např. na částku 2500 Kč by se pojistné na SZ odvádělo vždy, i když by částka byla nižší než 2000 Kč. Zdravotní pojištění by se odvádělo pouze v měsících, kdy by byl příjem 2000 Kč nebo vyšší.
  DOPORUČENÍ: pokud chcete či nechcete, aby se z těchto příjmů odvádělo pojistné a tudíž tento vztah zakládal účast na nemocenském resp. zdravotním pojištění, je třeba zvolit správný druh pracovněprávního vztahu a správně definovat rozsah úvazku a sjednané hodinové sazby. Konkrétní způsob volby si uvedeme na dvou příkladech.
   Příklad 1. Poživatel starobního důchodu, který chodí vypomáhat jen občas, když někdo onemocní nebo čerpá dovolenou. U něho není zájem, aby byl nemocensky a důchodově pojištěn. V tomto případě je vhodné uzavřít dohodu o pracovní činnosti, kde bude sjednáno, že měsíční výkon práce nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby a odměna za hodinu činí např. 70 Kč. V tomto případě není příjem sjednán vůbec a jedná se tudíž o zaměstnání malého rozsahu, kdy se pojistné na SZ a pojistné na VZP bude odvádět pouze v měsíci, kdy bude dosaženo příjmu 2000 Kč nebo vyššího.
   Příklad 2. Zaměstnanec, který nemá jiné zaměstnání a chce být nemocensky i důchodově pojištěn. Jeho příjem kolísá a ve většině měsíců přesáhne vysoko částku 2000 Kč a jen výjimečně této hranice nedosáhne. Zde je vhodné sjednat dohodu o pracovní činnosti (pokud se výkon práce vejde do poloviny týdenní pracovní doby) nebo pracovní poměr. Z těchto vztahů by mělo být zřejmé, že se nejedná o zaměstnání malého rozsahu. Např. v dohodě bude uvedeno, že výkon práce bude nejméně 10 hodin týdně, maximálně polovina týdenní pracovní doby a odměna na hodinu bude 100 Kč. V tomto případě se nejedná o zaměstnání malého rozsahu, protože sjednaný příjem je vyšší než 2000 Kč (minimálně 10 hodin týdně x průměrný počet týdnů 4,348 x 100 Kč = 4348 Kč minimálně) a tento zaměstnanec bude nemocensky i důchodově pojištěn, a to i v měsících, kdy nedosáhne příjmu 2000 Kč. Tzn., že tomuto zaměstnanci by náležela náhrada mzdy a poté případně nemocenské i v případě, že by tento zaměstnanec onemocněl od prvního dne kalendářního měsíce a pracovní neschopnost trvala po celý kal. měsíc. Pokud by se jednalo o zaměstnání malého rozsahu, musel by dosáhnout v měsíci, kdy onemocní příjmu aspoň 2000 Kč, jinak nemá nárok na nemocenské.

   JAK SE BUDE POSTUPOVAT PŘI ODVODU ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ U TZV. „KRÁTKODOBÉHO ZAMĚSTNÁNÍ“

   „Krátkodobým zaměstnáním“ je zaměstnání, které netrvalo a ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů, tzn., že nezaložilo účast na nemocenském pojištění podle § 6 zákona o NP. Takovéto zaměstnání nezakládá účast na nemocenském pojištění, pokud není opakovaně sjednáno do 6 měsíců od uzavření předchozího obdobného zaměstnání nebo není sjednáno do 6 měsíců od skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění.
Pojistné na VZP by se ale v těchto případech odvádělo, protože se podle § 5 zákona o 48/97 Sb. o VZP jedná o zaměstnání (viz výše). Výjimkou by byl případ, kdy by se jako krátkodobé zaměstnání sjednala dohoda o pracovní činnosti a odměna z ní by nedosáhla alespoň započitatelného příjmu 2000 Kč.

   ZÁVĚR: při sjednávání zaměstnání malého rozsahu neplatí, že když se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, že se neodvádí i pojistné na VZP. Zde vždy záleží na druhu uzavřeného pracovněprávního vztahu. Pokud je sjednaná odměna do 2000 Kč, je výhodnější uzavřít dohodu o pracovní činnosti, z které by se neodvádělo ani jedno pojistné.