Budeme předpokládat, že zaměstnanec splňuje podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti tj., že získal zaměstnáním dobu důchodového pojištění v posledních 3 letech alespoň 12 měsíců. Podle § 50 odst. 3 by tomuto zaměstnanci náležela podpora první dva měsíce podpůrčí doby 65%, další dva měsíce 50% a po zbytek podpůrčí doby 45% průměrného měsíčního čistého výdělku. Podle odst. 6 téhož paragrafu činí maximální výše podpory 0,58násobek průměrné mzdy v NH za první až třetí čtvrtletí kal. roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu. Průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí 2008 činila 22942 Kč, 0,58násobek této částky je po zaokrouhlení na koruny směrem nahoru 13307 Kč (22942x0,58=13306,36). Na základě těchto skutečností by zaměstnanci s čistým příjmem 27000 Kč náležela podpora takto:

   24/09 Jak máme zaměstnancům, kteří jsou doma na 60% průměrného výdělku proplatit svátek, který připadl na jejich obvyklý pracovní den? Je třeba jej proplatit, když zaměstnanci mzda neuchází?

   Podle § 115 odst. 3 ZP zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku. Vzhledem k tomu, že je zaměstnanec na překážce v práci, měl by obdržet stejných 60% průměrného výdělku, jako kterýkoliv jiný den.

   25/09 Zaměstnanec dostal dne 30. dubna 2009 výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) ZP pro nadbytečnost. Výpovědní doba mu měla uplynout dne 30. 6. 2009. Tomuto zaměstnanci nebyla ale vyplacena mzda za měsíc duben 2009 ani do 15. 6. 2009. Dne 16. 6. okamžitě zrušil zaměstnanec pracovní poměr podle § 56 písm. b). Je toto okamžité zrušení platné, když byl tento zaměstnanec ve výpovědi?

   Jelikož důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance nastal dříve než uplynula výpovědní doba, je okamžité zrušení pracovního poměru platné a zaměstnavatel je povinen mu vyplatit při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku.

   26/09 Se synem našeho zaměstnance studentem střední školy máme uzavřenu dohodu o pracovní činnosti od ledna do prosince 2009. V květnu maturoval a neví, zda se dostane na vysokou školu. Do kterého měsíce si na něj může tatínek uplatňovat daňové zvýhodnění, pokud se syn nedostane na vysokou školu?

   Podle § 13 odst. 2 zákona 117/95 Sb. o SSP se za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole považuje i doba od úspěšného vykonání maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku (tj. do 30. 6.). Takže za měsíce květen a červen je možno daňové zvýhodnění uplatnit. Pokud by nebyl přijat na VŠ, daňové zvýhodnění by již za měsíce červenec a srpen nenáleželo. V případě ukončení dohody o pracovní činnosti před 31. 7. by se daňové zvýhodnění za měsíce červenec a srpen poskytlo. Jestliže bude přijat na VŠ, bude se jednat o vyživované dítě po celou dobu.

   27/09 S několika našimi zaměstnanci byl skončen pracovní poměr výpovědí pro nadbytečnost s odstupným k 31. 5. 2009. Odstupné činilo trojnásobek průměrného výdělku. Od měsíce července se nám nabízí poměrně velká zakázka a my tyto zaměstnance budeme opětovně potřebovat. Můžeme je opět přijmout do pracovního poměru na dobu určitou? Jaké to má jiné dopady pro zaměstnavatele?

   Podle § 68 odst. 1 ZP zaměstnanec, který nastoupí do pracovního poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část. Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kal. dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby počtu násobků.
Např. zaměstnanec, který by nastoupil zpět od 15. 7. by byl povinen vrátit poměrnou část odstupného vypočtenou takto: celkové odstupné děleno počtem kal. dnů, za které odstupné náleží (tj. za měsíce červen, červenec a srpen = 92 dnů) a vynásobeno počtem dnů, které uplynou od opětovného nástupu (17 za červenec a 31 za srpen = 48). Při výši vyplaceného odstupného 60000 Kč by měl vrátit 31305 Kč (60000:92x48).

   28/09 Zaměstnankyně je sama a má nepřednostní exekuci na mzdu z jedné třetiny. V měsíci červenci bude končit pracovní poměr (hromadné propouštění) a dostane odstupné. Její čistý příjem za červenec se bude pohybovat ve výši 60000 Kč. Jak se u ní provede výpočet srážky ze mzdy za tento měsíc?

   Od čisté mzdy zaměstnankyně odečteme 4620 Kč na osobu povinného. Rozdíl mezi 60000 a částkou 4620, tj. 55380 Kč porovnáme s částkou 6930 Kč. Vše nad 6930, tj. 48450 Kč a jednu třetinu z 6930, tj. 2310 Kč použijeme na úhradu exekuce. Tzn., že na úhradu exekuce půjde 50760 Kč a zbylých 9240 Kč zůstane zaměstnankyni. Pokud je exekuce nižší než 50760 Kč, zůstává rozdíl zaměstnankyni.