8/ ZÁPOČET DOB DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO NÁROK NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI
Od letošního roku vyžadují úřady
práce uvádět na svá potvrzení pro účely pobírání podpory v nezaměstnanosti i
dobu důchodového pojištění. Někteří zaměstnavatelé mají s tímto potvrzením
problémy, a proto jsme se rozhodli zrekapitulovat, co je třeba na tomto potvrzení
uvést.
Podle § 39 odst. 1 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (dále jen „zákon o Zam.“)
má nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, který získal v
rozhodném období (poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů) zaměstnáním
nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12
měsíců.
VYMEZENÍ DOBY DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POBÍRÁNÍ PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI
U doby důchodového pojištění je v zákonu o Zam. odkaz na § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění. V § 11 odst. 1 se říká, že dobou důchodového pojištění je po 31. 12. 1995 doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až l) a v) až x). Tzn., že se toto vymezení týká např. těchto skupin zaměstnanců (citujeme § 5 odst. 1 některá z písmen výše uvedených - uvádíme pouze převažující činnosti našich klientů)
(1) Pojištění
jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni |
Z tohoto je zřejmé, že dobou důchodového
pojištění jsou všechny zde uvedené činnosti s výjimkou uvedenou v § 11 odst.
2, tj. s výjimkou doby, kdy tyto osoby nepobíraly příjmy započitatelné do
vyměřovacího základu (např. doba neplaceného volna, která trvala po celý
kalendářní měsíc). Doby, kdy nebyly započitatelné příjmy z tzv. omluvných
důvodů uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) se ale započítávají.
Omluvným důvodem je např. doba pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec
nezpůsobil úmyslně, pokud vznikla nejpozději poslední den ochranné lhůty, doby po
kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného
člena domácnosti, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kal. dnů potřeby
ošetřování, popřípadě 16 kal. dnů, jde-li o osamělého zaměstnance apod.
Takže dobou důchodového pojištění jsou veškeré doby zaměstnání s výjimkou
kalendářních měsíců, ve kterých nebylo dosaženo započitatelných příjmů z
důvodu nevykonávání činnosti zakládající účast na pojištění (většinou jde o
doby neplaceného volna).
JAK SE ALE ZAHRNOU DOBY MATEŘSKÉ, RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ APOD., KTERÉ NEJSOU UVEDENY VE VYJMENOVANÝCH PÍSMENECH § 5?
Podle § 41 odst. 2 zákona o Zam., není-li splněna podmínka důchodového pojištění alespoň 12 měsíců v posledních 3 letech, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby zaměstnání. Za náhradní dobu zaměstnání se podle § 41 odst. 3 zákona o Zam. považuje např. doba
a) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
b) pobírání plného invalidního důchodu, c) osobní péče o dítě ve věku do 4 let, d) osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, f) osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). |
Z této formulace vyplývá, že ženám po mateřské
a rodičovské dovolené, které se budou hlásit na Úřadu práce, se pro účely
podpory v nezaměstnanosti započte doba péče o dítě ve věku do 4 let jako
náhradní doba pojištění a nárok na podporu v nezaměstnanosti mít budou. Podle
§ 51 odst. 1 písm. a) zákona o Zam. jim bude náležet
za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku
a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním
hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího
kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže
a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm.
a)] započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání.
POZOR: pokud nebude náhradní doba
zaměstnání posledním zaměstnáním před zařazením mezi uchazeče o zaměstnání,
měla by náležet podpora v nezaměstnanosti z naposledy zjištěného průměrného
výdělku. Např. žena skončila rodičovskou dovolenou ve 3 letech věku dítěte a po
návratu k zaměstnavateli obdržela výpověď. Po dobu výpovědní doby ještě
pracovala a po skončení pracovního poměru se šla zaregistrovat na ÚP. V tomto
případě by se při výpočtu podpory vycházelo z jejího naposledy zjištěného
výdělku a výše podpory by byla 65, 50 a 45%.
ZÁVĚR:
k potvrzení pro Úřad práce o dobách důchodového pojištění je vhodné vždy
přiložit evidenční list důchodového pojištění zaměstnance (ELDP), ze kterého je
zřejmé, které doby jsou dobou důchodového pojištění a které jsou náhradní dobou
pojištění. Pokud bude Úřad práce požadovat potvrzení těchto dob na zvláštním
tiskopisu, je třeba doby pojištění z ELDP přepsat na tento tiskopis.
POZOR: takto by ale Úřad
práce postupovat neměl, protože podle § 42 odst. 2 zákona o Zam. musí uchazeč o
zaměstnání doložit skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory, a to např.
evidenčním listem důchodového pojištění… Jestliže je z ELDP zřejmá doba
důchodového pojištění, další potvrzení je naprosto zbytečné.