4/ K ZMĚNÁM V ZÁKONU O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

• VÍCE DOHOD O PROVEDENÍ PRÁCE V JEDNOM KAL. MĚSÍCI

   Podle § 7a odst. 3 je zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce účasten pojištění, jestliže vykonával v kal. měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z nich činil více než 10000 Kč.
   JAK SE ALE BUDE POSTUPOVAT U ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V TĚCHTO PŘÍPADECH?
   V § 5 odst. 3 bodu 3 zákona 48/97 Sb. o VZP se změnil text u pojištění dohod o provedení práce takto: „osoby činné na základě dohody o provedení práce, která v kal. měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky nad 10000 Kč“. Podle této textace by se měla každá dohoda o provedení práce testovat na 10000 Kč samostatně, stejně jako je to u dohod o pracovní činnosti. Z toho vyplývá, že bude jiný vyměřovací základ pro pojistné na SZ a pro pojistné na VZP. Stejně by se toto dotklo i navyšování na superhrubou mzdu.

• JAK SE BUDE UPLATŇOVAT U NOVĚ VLOŽENÝCH SKUPIN POJIŠTĚNCŮ  TZV. „KRÁTKODOBÉ ZAMĚSTNÁNÍ“ (§ 6 odst. 1 písm. b)

   Podle § 6 zákona o NP je „krátkodobým zaměstnáním“ zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo aspoň 15 kal. dnů. U těchto krátkodobých zaměstnání se nehlídá výše příjmu a pokud jsou splněny podmínky, aby nebylo opakováno dříve než za 6 měsíců, neodvádí se z nich pojistné na SZ.
   Např. se zaměstnancem je sjednáno krátkodobé zaměstnání na 12 kal. dnů s odměnou 20000 Kč, pojistné na SZ se neodvádí.
   U dohod o provedení práce NELZE krátkodobé zaměstnání uplatnit, protože je to výslovně zakázáno v nově vloženém odst. 7 § 6. U ostatních nově vložených skupin pojištěnců (společníci, jednatelé, členové statutárních orgánů, prokuristé nebo likvidátoři) se bude postupovat podle § 6 stejně jako u běžných zaměstnanců. Tzn., že pokud bychom teoreticky sjednali s jednatelem dobu výkonu jednatele na 10 dnů a dali mu odměnu 100000 Kč, neodvádělo by se pojistné na SZ.

• JAK SE BUDE U NOVĚ VLOŽENÝCH SKUPIN POJIŠTĚNCŮ SLEDOVAT ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU (§ 7)

   U nově vložených skupin pojištěnců (společníci, jednatelé, členové statutárních orgánů, prokuristé nebo likvidátoři) se bude postupovat podle § 7 stejně jako u běžných zaměstnanců. Tzn., že pokud by byla sjednána s prokuristou odměna dle počtu podpisů za měsíc a za každý podpis částka 350 Kč, nebyla by odměna předem sjednána a pojistné by se odvádělo jen v měsících, kdy by odměna byla 2500 Kč nebo více. Přihlášení by se provedlo až v měsíci, kdy by bylo poprvé dosaženo částky 2500 Kč.

• NEPOSKYTOVÁNÍ NÁHRADY MZDY JEDNATELŮM A ČLENŮM STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ V DOBĚ PRVNÍCH 21 KAL. DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Náhrada mzdy by náležela pouze pokud by měly jednatelé nebo členové statutárních orgánů sjednaný pracovněprávní vztah podle zákoníku práce, tj. např. ještě bude mít pracovní poměr na nějakou funkci. Z této činnosti by mu při pracovní neschopnosti náležela i náhrada mzdy v době prvních 21 kal. dnů PN. Pokud ale vykonává práci pouze jako jednatel nebo člen statutárního orgánu (tzn. na základě obchodněprávního vztahu, např. na základě smlouvy o výkonu funkce), nenáleží mu v době prvních 21 kal. dnů náhrada mzdy, protože se nejedná o pracovněprávní vztah podle zákoníku práce. Od 22. kalendářního dne by mohli pobírat nemocenské od OSSZ.

• VÝPLATA DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ U JEDNATELŮ NEBO ČLENŮ STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ, POKUD JE JIM VYPLÁCENÁ ODMĚNA ZA VÝKON FUNKCE V NEZKRÁCENÉ VÝŠI I PŘI NEMOCI

   Tento problém bude u jednatelů nebo členů statutárních orgánů, kterým bude vyplacena nezkrácená odměna za výkon těchto funkcí i v případě, že budou mít nárok na dávky nemocenského pojištění. Nárok na náhradu mzdy za prvních 21. kal. dnů nemají, protože se jedná o vztah podle obchodního zákoníku a nikoliv podle zákoníku práce.
   Můžou jim být ale poskytnuty dávky nemocenského pojištění, když je jim vyplácena odměna za výkon funkce v plné výši?
   V § 16 zákona o nemocenském pojištění se v písm. a) uvádí, „pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci a ošetřovného za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci“.
   Podle našeho názoru může být odměna vyplácena i v případě, že práci nevykonává, pokud je to sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce. V tomto případě by se mohly dávky nemocenského pojištění vyplácet, protože práci nevykonává ale pouze pobírá odměnu. I když v některých případech může člen statutárního orgánu nebo jednatel vykonávat v době pracovní neschopnosti i práci (např. jediný jednatel musí za s.r.o. plnit svoje povinnosti i v době nemoci…).
   Stanoviska MPSV, která se k této problematice objeví, budeme sledovat a včas Vás o nich informovat. Naštěstí tyto skupiny zaměstnanců většinou nemají pracovní neschopnosti…