9/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

   18/2012 Může být s nově nemocensky pojištěnými skupinami sjednáno zaměstnání malého rozsahu? Jedná se nám zejména o jednatele společnosti s ručením omezeným, který bude mít smlouvu o výkonu funkce jednatele a měsíční odměna bude sjednána na částku 2499 Kč nebo odměna nebude vůbec předem určena.

Na nově nemocensky pojištěné skupiny pojištěnců (společníci, jednatelé, členové kolektivních orgánů právnické osoby, prokuristé nebo likvidátoři) se § 7 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění vztahuje. Tzn., že pokud nebude s jednatelem s.r.o. odměna předem sjednána nebo bude nižší než 2500 Kč, bude účasten NP jen v těch měsících, v nichž dosáhne částky započitatelného příjmu alespoň ve výši 2500 Kč.

 19/2012 Jsme povinni doručit potvrzení o zaměstnání zaměstnanci, který u nás pracoval na dohodu o provedení práce 5 dnů a odměna činila 5000 Kč? Zaměstnanec nás o vydání potvrzení o zaměstnání nepožádal při skončení výkonu práce.

 Podle § 313 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm údaje uvedené v odst, 1 písm. a) až f). Vzhledem k tomu, že v § 313 se hovoří pouze o vydání potvrzení o zaměstnání a nikoliv o jeho doručení, je podle našeho názoru povinností zaměstnavatele, být připraven k jeho vydání, pokud o to zaměstnanec sám požádá. Pokud zaměstnanec o vydání sám nepožádá, není třeba potvrzení vystavovat a doručovat, protože zejména u dohod o provedení práce, které nezaložily účast na NP, nemá pro zaměstnance žádný význam.. Svůj názor opíráme o jiná ustanovení ZP, kde se výslovně uvádí, že dokument musí být doručen (např. § 66 ZP zrušení pracovního poměru ve zkušební době, zde je výslovně uvedeno, že pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení).

POZNÁMKA: k vydávání a doručování potvrzení o zaměstnání existují i jiné výklady a stanoviska, pokud bude k dispozici nějaká judikatura k této problematice, budeme Vás včas informovat.

 20/2012 Jednatel s.r.o. má ve smlouvě o výkonu funkce ujednání o tom, že v případě nepřítomnosti v práci, nepřesahující dobu 3 měsíců, mu bude náležet jednatelská odměna v plné výši. Náleželo by tomuto jednateli nemocenské v případě pracovní neschopnosti?

 Tomuto jednateli by nenáležela v žádném případě náhrada mzdy za dobu prvních 21 kal. dnů pracovní neschopnosti, protože má sjednán vztah podle obchodního zákoníku a nikoliv podle zákoníku práce. Co se týká výplaty nemocenského se v § 16 zákona o nemocenském pojištění v písm. a) uvádí, „pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci a ošetřovného za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci“.

Podle našeho názoru může být odměna vyplácena i v případě, že práci nevykonává, pokud je to sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce. V tomto případě by se mohly dávky nemocenského pojištění vyplácet, protože práci nevykonává ale pouze pobírá odměnu dle ujednání ve smlouvě o výkonu funkce. Podle výkladu ing. Ženíškové z MPSV se budou takovéto případy pracovních neschopností řešit dle konkrétních podmínek individuálně. Zde bude asi důležité posoudit, zda skutečně v této době nevykonává práci, např. nepodepisuje dokumenty s.r.o. apod.

 21/2012 Můžeme sjednat se zaměstnancem tzv. „krátkodobé zaměstnání“ i na dohodu o provedení práce?

 Podle § 6 zákona o NP je „krátkodobým zaměstnáním“ zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo aspoň 15 kal. dnů. U těchto krátkodobých zaměstnání se nehlídá výše příjmu a pokud jsou splněny podmínky, aby nebylo opakováno dříve než za 6 měsíců, neodvádí se z nich pojistné na SZ. U dohod o provedení práce nelze krátkodobé zaměstnání uplatnit, protože je to výslovně zakázáno v odst. 7 § 6. Nic ovšem nebrání tomu, abychom se zaměstnancem sjednali „krátkodobé zaměstnání“ např. na 14 kalendářních dnů s odměnou 20000 Kč (nesmí to být ale dohoda o provedení práce!) a poté s ním uzavřeli dohodu o provedení práce, u níž by odměna nepřekročila 10000 Kč.

 22/2012 V poslední době se nám rozšířily žádosti zaměstnanců o poskytnutí pracovního volna na rehabilitace. Můžeme tyto rehabilitace zařadit mezi důležité osobní překážky v práci při nichž se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo nikoliv? Jedná se většinou o volno na více dnů a nás by to celkem výrazně finančně zatěžovalo.

 Podle přílohy k NV 590/2006 Sb. je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku při jeho vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém středisku. Rehabilitace je podle našeho názoru proces vedoucí k obnovení funkce pohybového aparátu (končetiny, páteř apod.), což není vyšetřením nebo ošetřením zaměstnance ve zdravotnickém zařízení. Pokud chce zaměstnanec absolvovat tuto rehabilitaci, měl by si ji domluvit mimo svůj rozvrh směn nebo by si měl dobu nepřítomnosti z důvodu rehabilitace po dohodě se zaměstnavatelem napracovat. Pokud by se jednalo o rehabilitaci, která by byla nařízena např. k odstranění následků pracovního úrazu zaměstnance, bylo by možno volno s náhradou mzdy poskytnout, pokud si zaměstnavatel rozšířil okruh osobních překážek v práci.