7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

   23/2012 Se zaměstnancem, který pracuje na dohodu o provedení práce, bychom chtěli sjednat pracovní pohotovost. Lze pracovní pohotovost u dohody o provedení práce vůbec sjednat? V případě, že ano, jaká musí být odměna za pracovní pohotovost a jak by to bylo se zápočtem odpracovaných hodin v době pohotovosti do celkového rozsahu hodin na dohodu o provedení práce (300 hod.)?

 Zde předpokládáme, že by se jednalo o připravenost k výkonu práce na jiném místě, které je odlišné od pracovišť zaměstnavatele (§ 78 odst. 1 písm. h), protože jinak by se jednalo o pracovní dobu. Pokud bude pracovní pohotovost se zaměstnancem na dohodu o provedení práce dohodnuta a sjednána odměna za tuto pohotovost, není to v rozporu se zákoníkem práce. Odměna za pracovní pohotovost by mohla být sjednána i nižší než 10% průměrného výdělku. Pokud by ovšem zaměstnanec začal v době pracovní pohotovosti vykonávat práci, započte se tato doba výkonu práce do rozsahu 300 hodin v kalendářním roce u tohoto zaměstnavatele.

   24/2012   Můžeme zaměstnat uchazeče o zaměstnání, který pobírá podporu v nezaměstnanosti, a to na dohodu o provedení práce, která nezaloží účast na důchodovém pojištění (odměna do 10000 Kč)? Jak to bude s pobíráním podpory u něho?

 Takového uchazeče o zaměstnání takto zaměstnat můžete, ale on bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání a bude si sám muset zaplatit zdravotní pojištění 1080 Kč. V tomto případě by bylo pro zaměstnance výhodnější uzavřít dohodu o provedení práce pouze na 4000 Kč, čímž by nebyl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, podporu v nezaměstnanosti by v tomto měsíci sice neobdržel, ale o tento měsíc by se prodloužilo její pobírání.

25/2012 Zaměstnanec byl začátkem měsíce května písemně vyzván k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků. Termín pro jejich odstranění byl stanoven do 30. 6. Zaměstnanec neuspokojivé výsledky do stanoveného termínu neodstranil a nyní s ním chceme skončit pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. f) ZP. Tento zaměstnanec je současně neuvolněným předsedou odborové organizace. Platí pro výpověď tomuto zaměstnanci nějaké výjimky?

 Podle § 61 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru. Podle odst. 2 téhož paragrafu, jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, je povinností zaměstnavatele k výpovědi požádat o předchozí souhlas odborové organizace. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. Podle § 61 odst. 4 je výpověď neplatná, pokud odborová organizace včas a písemně odmítla udělit souhlas. Jestliže jsou však ostatní podmínky výpovědi splněny a soud ve sporu podle § 72 ZP shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, je výpověď platná. Z uvedeného vyplývá, že pokud zaměstnanec (člen odborové organizace) nepodá žalobu na určení neplatnosti skončení pracovního poměru, pracovní poměr na základě výpovědi skončí i přes nesouhlas odborové organizace.

26/2012 Jak můžeme správně stanovit zkušební dobu po novele zákoníku práce zaměstnanci, který u nás nastoupil na dobu určitou od 1. 6. do 31. 7. 2012? V § 35 odst. 5 se říká, že zkušební doba nesmí být sjednána delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

 Pokud sjednaná zkušební doba nesmí překročit polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru, musíme nejprve spočítat kalendářní dny trvání pracovního poměru. V tomto případě vychází 61 kalendářních dnů v období od 1. 6. do 31. 7. 2012. Aby byl dodržen § 35 odst. 5, tj., že zkušební doba nesmí překročit polovinu doby trvání pracovního poměru, musí být zkušební doba sjednána pouze v délce 30 kalendářních dnů.

27/2012 Nastupuje u nás poživatel předčasného starobního důchodu na dohodu o provedení práce. Musíme tohoto zaměstnance nahlásit na OSSZ v případě, že odměna z dohody o provedení práce u nás nepřesáhne 10000 Kč měsíčně?

Podle § 41 odst. 1 zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je zaměstnavatel povinen ohlásit vstup poživatele předčasného starobního důchodu podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, pokud tento poživatel vykonává výdělečnou činnost v rozsahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Jestliže odměna z dohody o provedení práce nepřekročí částku 10000 Kč, nezakládá tato dohoda účast na důchodovém pojištění a nic se nehlásí.

28/2012 Pracuje u nás zaměstnanec na dohodu o provedení práce od 1. 5. 2012. V měsících květnu a červnu obdržel odměnu 5000 Kč. Budeme muset odvést sociální a zdravotní pojištění v měsíci červenci, pokud si na dohodu vydělá opět 5000 Kč a součet jeho odměn z dohody o provedení práce v součtu i za  předchozí měsíce překročí u nás v tomto měsíci 10000 Kč? Odvede se pojistné z celé vyplacené částky 15000 Kč nebo jen z 5000 Kč vyplacených v měsíci červenci?

Podle § 7a odst. 2 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění jsou zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem ve výši 10000 Kč. Ve Vašem případě nebyla podmínka započitatelného příjmu ani v jedno kalendářním měsíci splněna, takže se pojistné neodvádí. Sčítání odměn z dohod o provedení práce pro účely nemocenského pojištění by se provedlo pouze v případě, že by bylo uzavřeno s týmž zaměstnancem v jednom kalendářním měsíci více dohod o provedení práce a součet odměn z nich by překročil 10000 Kč.

29/2012 Zaměstnankyně je od března 2012 na mateřské dovolené, kterou bude čerpat do poloviny září tohoto roku a potom chce nastoupit na rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Můžeme s touto zaměstnankyní uzavřít na měsíce červenec a srpen dohodu o provedení práce jako zástup za dovolené ostatních zaměstnanců?

 Podle § 16 písm. a) zákona 187/2006 Sb. o NP nemá pojištěnec nárok na peněžitou pomoc v mateřství za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci. Pokud by tedy vykonávala jinou činnost, než tu z které je jí poskytována peněžitá pomoc v mateřství, můžete s ní dohodu o provedení práce uzavřít

30/2012 Syn našeho zaměstnance vykonal závěrečnou zkoušku na vysoké škole dne 26. června 2012 a promoce byla 10. 7. Který z těchto termínů se považuje za ukončení studia na VŠ? 

Podle § 55 zákona 111/98 Sb. o vysokých školách je dnem ukončení studia na VŠ den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Z toho vyplývá, že syn zaměstnance ukončil vysokou školu dne 26. 6. 2012. Za studenta by se považoval ještě v měsíci červenci, pokud by nebyl po celý tento měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo po celý tento měsíc nepobíral podporu v nezaměstnanosti. Termín konání promoce nemá žádný vliv na ukončení studia, protože promoce je již jen slavnostní předání diplomu o absolvování studia.

31/2012 Student ukončil studium střední školy maturitou v měsíci červnu. Ve studiu již nebude dále pokračovat a bude se plně věnovat podnikání, na které má už od roku 2011 živnostenský list. Můžou si rodiče uplatnit daňové zvýhodnění, pokud dítě podniká v době prázdnin následujících po ukončení studia?

Podle § 13 odst. 3 písm. a) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře nelze dobu školních prázdnin považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání, pokud dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10. Výdělečnou činností se podle § 10 odst. 1 písm. b) rozumí činnost osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Za OSVČ se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění. Z toho vyplývá, že pokud student byl důchodově pojištěn (při souběhu se studiem se jednalo o tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost), nenáleží již rodičům daňové zvýhodnění za měsíce červenec a srpen.

32/2012 Program na zpracování mezd nám při výpočtu zákonného pojištění odpovědnosti za škody při pracovních úrazech vyloučil odměny jednatele společnosti, i když z těchto odměn bylo odvedeno pojistné na SZ. Je tento postup v souladu se zákonem?

Vyhláška MF 125/93 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti, se vztahuje pouze na zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah podle zákoníku práce. Jelikož jednatel má uzavřen vztah podle obchodního zákoníku, zákonné pojištění se za něho neodvádí, a to ani v případě, že se z jeho jednatelské odměny od 1. 1. 2012 odvádí pojistné na SZ. Podrobný výklad najdete v DIS 4/2012 bod 5.

33/2012 Obdrželi jsme exekuční příkaz na našeho zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, kde je uvedeno, že základní nezabavitelná částka je v plné výši uplatňována u plátce důchodu, tj. u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jakým způsobem máme postupovat při výpočtu srážek ze mzdy v tomto případě?

V § 298 odst. 1 občanského soudního řádu se říká, že nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky nemají srážet. Ve vašem případě určil, že základní částka se celá uplatní u ČSSZ. Postup u vás jako u zaměstnavatele bude následující:

nejprve se porovná čistá mzda s částkou 8762 Kč. Vše, co převyšuje tuto částku se srazí bez omezení a k tomu ještě jedna nebo dvě třetiny podle toho, zda se jedná o předností nebo nepřednostní pohledávku. Pokud by čistá mzda byla nižší než 8762 Kč, zaokrouhlí se tato čistá mzda na částku dělitelnou třemi směrem dolu a z ní se srazí jedna nebo dvě třetiny podle druhu pohledávky.

34/2012 Náš zaměstnanec se rozvedl a nyní nás požádal, abychom jeho bývalé manželce posílali výživné na syna ve výši 3500 Kč. Jsme povinni toto výživné srážet, pokud není stanoveno soudem? V případě, že ano, musíme uplatňovat postup podle občanského soudního řádu (nezabavitelné částky, třetiny apod.)?

Povinnost provádět srážku výživného vyplývá z § 551 občanského zákoníku, který říká, že uspokojení pohledávky výživného podle zvláštních právních předpisů (je zde odkaz na zákon o rodině), lze zajistit písemnou dohodou mezi dlužníkem a věřitelem o srážkách ze mzdy. Při jejich provádění se postupuje podle §§ 276 až 302 OSŘ. Věřitel nabývá proti plátci mzdy práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla dohoda plátci předložena. V tomto případě by Vám měl zaměstnanec předložit písemnou dohodu sepsanou s bývalou manželkou a Vy jste povinni srážku výživného provádět. Tím, že je v § 551 odkaz na paragrafy OSŘ, musíme postupovat i při provádění této srážky tak, že zaměstnanci od čisté mzdy odečteme nezabavitelné částky a pro uspokojení pohledávky výživného můžeme srazit až dvě třetiny a celou částku nad 8762 Kč.

35/2012 Nastupuje k nám na brigádu mladistvý zaměstnanec. Může on sám podepsat pracovní smlouvu nebo ji za něho musí podepsat jeho rodič či zákonný zástupce?

Povinnost podepisovat pracovní smlouvu za mladistvého rodičem nebyla ani ve starém zákoníku práce, kde se říkalo, že k uzavření pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen si vyžádat vyjádření zákonného zástupce. Nový zákoník práce platný od 1. 1. 2007 už nevyžaduje ani toto vyjádření.

36/2012 Se studentem uzavíráme dohodu o provedení práce s odměnou 10000 Kč za měsíc. Může si tento student uplatnit i studentský odpočet, pokud nám přinese potvrzení o studiu?

Tento student by si pochopitelně mohl uplatnit i odpočet na studium, pokud by ovšem jeho příjem byl podstatně vyšší. Při odměně z dohody o provedení práce 10000 Kč mu stačí při podepsaném Prohlášení k dani základní sleva na poplatníka (2070 Kč) k tomu, aby neplatil zálohu na daň. Potvrzení o studiu není v tomto případě potřeba předkládat.