5/ SRÁŽKY ZE MZDY A VÝŽIVNÉ
Zvláštní postavení při provádění srážek ze mzdy má srážení výživného. Jak zní současná legislativa k přednostním pohledávkám (kam patří i výživné) prováděným z druhé třetině zbytku čisté mzdy:
§ 279 odst. 1 věta druhá – „Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.“
§ 279 odst. 2 – „Přednostními pohledávkami jsou mimo jiné a) pohledávky výživného.“
§ 279 odst. 3 věta druhá – „Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.
§ 280 odst. 2 – „Dochází-li podle § 279 odst. 1 ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí (odstavec 3) ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.“
Z uvedeného vyplývá, že výživné má absolutní přednost v rámci druhé třetiny zbytku čisté mzdy, a to i před dříve doručenými přednostními pohledávkami. Např. zaměstnavatel obdržel na svého zaměstnance v lednu od Finančního úřadu pohledávku daní a od měsíce ledna ji srážel z první i druhé třetiny. V měsíci srpnu obdržel pohledávku na výživné. Za měsíc srpen tomuto zaměstnanci srazíme druhou třetinu zbytku čisté mzdy na výživné plus případně částku nad 8762 Kč (plně zabavitelná částku). Z první třetiny budeme i nadále srážet dle pořadí došlých pohledávek, tj. pro Finanční úřad.
Dalším specifikem u výživného je, že se z druhé třetiny musí uspokojovat všechny pohledávky výživného. Tzn., že srážíme-li zaměstnanci výživné na jedno dítě a po určité době obdržíme další pohledávku výživného na jiné dítě, je třeba uspokojovat z druhé třetiny obě pohledávky výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných, a to podle poměru běžného výživného.
Např. na zaměstnance přišlo v říjnu 2008 výživné na jedno dítě ve výši 1500 Kč. Zaměstnavatel na toto výživné srážel z první i druhé třetiny. V listopadu 2011 obdržel na tohoto zaměstnance výživné na další dítě v částce 2500 Kč. Částka sražená z druhé třetiny činí 1600 Kč a nepostačí na pokrytí pohledávek výživného (1500+2500=4000). Musíme proto uspokojit poměrně, tj. 37,5% na první výživné (1500:4000) a 62,5% na druhé výživné (2500:4000). Na první výživné můžeme v listopadu srazit z druhé třetiny 600 Kč (37,5% z 1600) a na v pořadí druhé výživné částku 1000 Kč (62,5% z 1600). Z první třetiny (dle pořadí), která je rovněž 1600 Kč srazíme zbývajících 900 Kč na uspokojení prvního výživného a zbývajících 700 Kč se použije na úhradu druhého výživného. Takže první výživné bude uspokojeno plně částkou 1500 Kč (600+900) a na druhé výživné vychází pouze částka 1700 Kč (1000+700). V tomto případě bude vznikat u druhého výživného tzv. dlužné výživné. Tento konkrétní případ by ale mohl být podstatně složitější, pokud by u prvního výživného byl ještě nějaký dluh na výživném nebo pokud by mezi obojím výživným přišla na zaměstnance ještě nějaká nepřednostní pohledávka. I o těchto případech se bude hovořit na zářijových seminářích, kde také obdržíte připravovanou brožuru k provádění srážek ze mzdy.
Posledním specifikem u srážení výživného je to, že nemusí být nařízeno jen soudně, ale stačí, když zaměstnanec předloží zaměstnavateli dohodu mezi bývalými manžely a ten je povinen výživné srážet. V § 551 občanského zákoníku se mimo jiné říká:
Uspokojení pohledávky výživného podle zvláštních právních předpisů (podle zákona o rodině) lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena.
Tento postup doporučujeme poradit zejména zaměstnancům, kteří jsou „ohroženi“ případnými jinými exekucemi. Včasným předložením dohody se výživnému zajistí první pořadí při provádění srážek.