6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
46/2012 Jsme společnost s ručením omezeným, ve které figuruje pouze jeden jednatel a dva zaměstnanci na dohodu o provedení práce s odměnou do 10000 Kč. Jak je to s odvodem zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, když je jednatel nemocensky pojištěn, protože má jednatelskou odměnu výrazně vyšší než 2500 Kč?
Odvod zákonného pojištění se provádí podle vyhl. MF 125/93 Sb., kde se v § 12 odst. 1 říká, že povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Podle § 1 odst. 3 zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu (tím je jak pracovní poměr, tak dohody mimo pracovní poměr). Tento zaměstnavatel sice zaměstnává 2 zaměstnance na dohodu o provedení práce, za které ale neodvádí pojistné na SZ, protože dohoda o provedení práce do 10000 Kč nezakládá účast na NP. Odměna jednatele sice podléhá odvodu pojistného na SZ, ale není poskytována zaměstnanci (u jednatele se nejedná o pracovněprávní vztah podle ZP, ale o obchodněprávní vztah podle obchodního zákoníku). Z tohoto by vyplývalo, že odvod zákonného pojištění se neprovede. Podle přílohy č. 2 k vyhlášce 125/93 Sb. je minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí 100 Kč. Vzhledem k tomu, že tento zaměstnavatel zaměstnává alespoň 1 zaměstnance musí každé čtvrtletí platit alespoň 100 Kč.
47/2012 Na našeho zaměstnance pracujícího v kontu pracovní doby, který pobírá ve vyrovnávacím období 80% průměrného výdělku, přišla exekuce. Jakým způsobem máme provádět srážky ze mzdy, když v jednotlivých měsících vyrovnávacího období má pouze 80% průměrného výdělku a po skončení vyrovnávacího období obdrží doplatek za celé vyrovnávací období?
Podle § 277 odst. 1 OSŘ se srážky ze mzdy provádí z čisté mzdy, které dosáhl povinný v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Z toho vyplývá, že by se srážky měly provést v jednotlivých měsících vyrovnávacího období pouze z čisté mzdy zjištěné z 80% průměrného výdělku a po skončení vyrovnávacího období i z doplatku za vyrovnávací období. Díky tomu by mohlo dojít i k situaci, že se srážky ze mzdy v jednotlivých měsících vyrovnávacího období neprovedou (protože nezabavitelné částky jsou vyšší, než jeho čistá mzda) a budou provedeny pouze z případného doplatku po skončení vyrovnávacího období.
48/2012 V březnu 2012 k nám nastoupil zaměstnanec, na něhož jsme v měsíci květnu obdrželi exekuční příkaz z letošního roku, na který jsme začali od měsíce května provádět srážky ze mzdy. V měsíci srpnu jsme obdrželi další exekuční příkaz, ve kterém bylo uvedeno, že tento příkaz získal již své pořadí a bylo na něm u předchozích zaměstnavatelů sraženo 7217 Kč. Tento exekuční příkaz je z roku 2010. Jak máme nyní postupovat, abychom neporušili platný zákon? Upozorňujeme, že na potvrzení o zaměstnání od předchozího zaměstnavatele nebyly žádné srážky ze mzdy uvedeny.
Podle § 149 odst. 4 ZP a podle § 293 odst. 2 OSŘ zůstává pořadí, které získala pohledávka u předchozího plátce mzdy, zachováno i u nového plátce mzdy. Z toho vyplývá, že od měsíce srpna je třeba začít provádět srážky ze mzdy ve prospěch pohledávky, která byla doručena v měsíci srpnu. Exekutorovi, kterému jsme dosud srážky zasílali sdělíme, že nám byl doručen exekuční příkaz, který má dřívější pořadí a jakmile jej vysrážíme, začneme opět provádět srážky v jejich prospěch. Tato situace nastává u zaměstnanců, kteří spekulativně zatají předchozí potvrzení o zaměstnání, kde byly srážky ze mzdy uvedeny a u dalšího zaměstnavatele skončí tak brzy, že jej ještě „srážky nedostihly“ a proto měl čistý zápočtový list od tohoto zaměstnavatele při nástupu u Vás.
49/2012 Zaměstnanec přistoupil od měsíce března 2012 na zkrácení pracovního úvazku na 32 hodin týdně. V měsíci červenci dostal výpověď podle § 52 písm. c) ZP a jeho pracovní poměr skončí 30. 9. 2012. Jakým způsobem u něho spočítáme odstupné, když jeho pracovní poměr trval od roku 2005?
Podle § 67 odst. 1 písm. c) ZP náleží tomuto zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku. Podle § 67 odst. 3 ZP se pro účely odstupného rozumí průměrným výdělkem průměrný měsíční výdělek. Podle § 356 odst. 2 ZP se průměrný měsíční výdělek zjistí tak, že se průměrný hodinový výdělek vynásobí týdenní pracovní dobou (tj. 32 hod.) a koeficientem 4,348.
50/2012 Chtěli bychom zaměstnancům zkrátit pracovní úvazek ze 40 na 30 hod. Jakým způsobem toto můžeme provést?
Zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy je možno podle 79 odst. 3 ZP provést v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Ve Vašem případě se ale pravděpodobně jedná o zkrácení pracovní doby se snížením mzdy, což je třeba se zaměstnancem sjednat, např. změnou pracovní smlouvy. Na tento postup ale nemusí zaměstnanec přistoupit.