8/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

   51/2012 Se zaměstnancem jsme při nástupu sjednali poskytování cestovních náhrad při přijetí do zaměstnání podle § 177 odst. 1 ZP. Máme dotaz, zda tyto cestovní náhrady jsou osvobozeny od daně z příjmů a zda jsou daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele?

   Podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů nejsou předmětem daně náhrady cestovních výdajů do výše umožněné zákoníkem práce pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 ZP (státní sféra). Vzhledem k tomu, že § 177 ZP je uveden v části, která se vztahuje na státní sféru, nebudou předmětem daně ani náhrady cestovních náhrad při přijetí v podnikatelské sféře. Daňovou uznatelnost řeší § 24 odst. 2 písm. zh), kde se říká, že daňově uznatelné jsou cestovní náhrady do výše stanovené v zákoníku práce pro státní sféru.

   52/2012 Náš zaměstnanec pobíral do 9. října 2012 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně a byla u něho uplatňována sleva na dani 210 Kč měsíčně. Od 10. října 2012 mu byl přiznán řádný starobní důchod a on při jeho pobírání bude i nadále pracovat. Můžeme u něho uplatňovat slevu na dani na invaliditu, když víme, že rozhodnutí o invaliditě prvního stupně mu nebylo odebráno?

   Podle § 35ba odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů (ZDP) se může sleva na dani 2520 Kč (210 Kč měsíčně) uplatnit u poplatníka, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nebo jeho nárok na invalidní důchod zanikl z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto důchodu a starobního důchodu. Zánik nároku na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu se starobním důchodem Vám musí zaměstnanec prokázat potvrzením místně příslušného správce daně o tom, že mu zanikl nárok na invaliditu prvního stupně z důvodu souběhu nároku na invalidní a starobní důchod (§ 38l odst. 2 písm. c) ZDP). Bez tohoto potvrzení nelze od listopadu 2012 slevu na invaliditu uplatňovat. Bylo by vhodné, aby zaměstnanec vzal rozhodnutí o tom, že je invalidní pro invaliditu prvního stupně (rekomandaci) a zašel s ním na příslušný Finanční úřad, kde by mu měli potvrzení vystavit.

   53/2012 Mohli bychom si zaměstnance uvedeného v předchozím příkladu započíst na plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením za rok 2012 a jak to bude se zápočtem v budoucnu? 

   Podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti jsou osobami se zdravotním postižením fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni. Podle odst. 3 tohoto paragrafu tuto skutečnost dokládají posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Pokud má Váš zaměstnanec potvrzení, že je invalidní v prvním stupni bez jakéhokoliv časového omezení, lze jej na plnění povinného podílu osob se zdravotní postižením započíst jak v roce 2012, tak v letech následujících. To, že již nepobírá invalidní důchod, není pro tento účel podstatné. Doporučujeme upozornit zaměstnance, aby Vás včas informoval, pokud by mu byla invalidita prvního stupně od určitého data odebrána, protože po tomto datu by jej již nešlo na plnění povinného podílu započíst.

   54/2012 Jak máme správně aplikovat § 163 odst. 4 zákoníku práce, kde je řešena tuzemská pracovní cesta spadající do dvou dnů v případě, že zaměstnanec byl na pracovní cestě první den 16 hod. a druhý den mu nevznikl nárok na stravné, protože trvala pouze 4 hodiny? A druhý dotaz je, zda můžeme aplikovat § 163 odst. 4 ZP i na zahraniční pracovní cesty?

   V případě odděleného posuzování obou pracovních cest by zaměstnanci vznikl nárok na stravné první den ve výši max. 116 Kč (pracovní cesta déle než 12 hod., nejdéle však 18 hod.) a druhý den by neměl nárok na stravné vůbec. Pokud bychom tuto pracovní cestu posuzovali jako jednu pracovní cestu, vznikl by zaměstnanci nárok na stravné ve výši max. 181 Kč, protože trvala déle než 18 hod. (16+4=20). Při takovýchto pracovních cestách musíme vždy provést dvojí výpočet, a to každý den odděleně a oba v součtu. U zaměstnance uplatníme to, co je pro něho výhodnější. Tento postup by se ale neměl uplatnit u zahraničních pracovních cest, protože s účinností od 1. 1. 2012 začalo platit, že se stravné poskytne ve výši a za podmínek uvedených v § 163 ZP, s výjimkou odstavce 4.

   55/2012 Zaměstnanci, s kterým byl ukončen pracovní poměr v měsíci září, jsme vyplatili odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku. Nyní jsme zjistili, že bychom tohoto zaměstnance od měsíce listopadu opět potřebovali (velká zakázka do Německa). Jak to udělat, aby nemusel vracet odstupné, protože se jedná pouze o krátkodobou práci do konce roku? Můžeme s ním na měsíce listopad a prosinec udělat dohodu o provedení práce? Do rozsahu 300 hodin v roce 2012 bychom se vešli, ale odměna v obou měsících překročí 10000 Kč, takže založí účast na nemocenském pojištění. Nebude muset odstupné vrátit, když u nás pracoval v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění?

   Podle § 68 odst. 1 ZP je zaměstnanec povinen vrátit zaměstnavateli odstupné, pokud by u něho nastoupil do pracovního poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného. O dohodě o provedení práce se v § 68 nehovoří, takže je možno ji se zaměstnancem sjednat. To, že z této dohody bude odvedeno sociální a zdravotní pojištění není rozhodné.

   56/2012 V měsíci srpnu k nám nastoupil zaměstnanec, který neměl na zápočtovém listu uvedeny žádné srážky ze mzdy. Ještě v tomto měsíci jsme obdrželi exekuční příkaz z roku 2012 na částku cca 25000 Kč a ihned jsme začali s prováděním srážek. Nyní v měsíci říjnu přišel exekuční příkaz z roku 2010, kde je uvedeno, že tento příkaz získal již své pořadí u předchozích plátců mzdy a že na něj bylo sraženo cca 12000 Kč a zbývá ke srážení 30000 Kč. Jak máme v tomto případě postupovat? Můžeme pokračovat ve srážení exekučního příkazu, který jsme obdrželi jako první nebo jej musíme zastavit a srážet exekuci, která již získala své pořadí?

   Podle § 293 odst. 2 občanského soudního řádu (OSŘ) zůstává pohledávce při změně plátce mzdy zachováno pořadí, které získala u předchozího plátce mzdy. Z toho vyplývá, že bude třeba zastavit provádění srážek ve prospěch exekuce, která došla jako první a začít provádět srážky pro exekuci, která získala své pořadí u předchozích plátců mzdy. O této situaci je třeba písemně informovat exekutora, jehož exekuci jste museli zastavit. Vinu za tuto situaci má většinou zaměstnanec, který nepředložil zápočtový list dalšímu postupnému zaměstnavateli a než jej u něho exekuce dostihly, ukončil zaměstnání a dostal zápočtový list bez jakýchkoliv srážek.

   57/2012 Přispíváme zaměstnancům na životní pojištění nebo penzijní připojištění částkou 1000 Kč měsíčně (tato je od daně osvobozena). V měsíci září přišel na jednoho zaměstnance exekuční příkaz a my začali provádět srážky ze mzdy. Je třeba provádět srážku ze mzdy i z příspěvku na životní pojištění nebo penzijní připojištění? Podle exekutorky jsme povinni z něho srážku ze mzdy provést.

   Vzhledem k tomu, že příspěvek zaměstnavatele na tyto účely není považován za mzdu a jelikož není uveden ani v § 299 OSŘ mezi jinými příjmy, není možné z něho srážky ze mzdy provádět. Tento příjem se objeví na mzdovém listu zaměstnance jako příjem od daně osvobozený, ale v čisté mzdě se neobjeví.

   58/2012 Musí se zaměstnanci proplatit odpracované hodiny práce přesčas již v měsíci, kdy byla práce konána nebo je možné je proplatit až v měsíci, kdy čerpá zaměstnanec náhradní volno za práci přesčas?

   Podle § 114 odst. 1 ZP přísluší zaměstnanci za dobu práce přesčas mzda a příplatek ve výši 25% průměrného výdělku, pokud se nedohodli na poskytnutí NV místo příplatku. Z toho vyplývá, že by se odpracované hodiny práce přesčas měly zaplatit v měsíci, kdy byla práce přesčas vykonána. ZP v § 353 odst. 3 počítá ale i s variantou, že odpracované hodiny práce přesčas budou zaplaceny až v měsíci, kdy bude čerpáno NV. Doporučujeme stanovit konkrétní postup proplácení přesčasových hodin ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.