Odměňování práce ve svátek řeší § 6 zákona 1/92 Sb. o mzdě, kde se v odst. 2 říká, že zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Z tohoto vyplývá, že zaměstnanci, pracujícímu na nepravidelnou výpomoc, kterému nebyla na den svátku rozepsána směna (tzn., že nevznikla potřeba) nic neuchází a tudíž nemůže dostat náhradu mzdy. Pokud by směna rozepsána byla a zaměstnanec pracoval, obdrží dosaženou mzdu a příplatek minimálně ve výši průměrného výdělku, pokud by si za práci ve svátek nečerpal náhradní volno.

   67/01 Novela zákoníku práce přinesla v § 94 zaměstnavateli povinnost vést evidenci pracovní doby. Nikde jsme se však nedozvěděli, po jakou dobu máme tyto údaje archivovat. Existuje nějaký právní předpis, který se zabývá touto problematikou?

   Zde bude rozhodující, zda se na evidenci docházky budeme dívat jako na podklad pro výpočet mzdy a tudíž jako na účetní doklad. Podle zákona o účetnictví by bylo třeba tento účetní doklad archivovat po dobu pěti let následujících po roce, kterého se týkají. Pokud by se nejednalo o účetní doklad postačila by lhůta tří roků, protože do této doby může zaměstnanec uplatnit peněžité nároky (§ 263 odst. 1 ZP), které by v případě sporu bylo třeba ověřit v prvotní evidenci odpracované doby.

   68/01 Se zaměstnancem jsme uzavřeli pracovní poměr od 1. 8. 2001. Jelikož jsme v té době měli celozávodní dovolenou od 30. 7. do 12. 8., bylo mu určeno čerpání dovolené od 1. 8. do 12. 8., tj. 8 pracovních dnů. Za tyto dny obdrží náhradu mzdy, ale nevíme zda máme tuto náhradu zahrnout do vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a VZP?

   Podle § 7 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění vzniká účast na pojištění dnem vstupu do zaměstnání. Podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ se do vyměřovacího základu zahrnují „náhrady mzdy s výjimkou ……náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance. Z těchto dvou zákonů je zřejmé, že tato náhrada byla poskytnuta za dobu před vznikem účasti na nemocenském pojištění a proto do vyměřovacího základu zaměstnance nepatří. Jelikož zákon 592/92 o zdravotním pojištění má stejnou formulaci v § 3 odst. 2 písm.a), nebude tato náhrada zahrnuta ani do vyměřovacího základu pro VZP.

   69/01 Zaměstnanec má u nás uzavřenu pracovní smlouvu na dobu neurčitou a zároveň je zaměstnán na vedlejší činnost (úklidové práce 2x týdně odpoledne). V měsíci červenci si tento zaměstnanec požádal o neplacené volno v hlavním pracovním poměru (péče o přestárlé rodiče), ale vedlejší činnost vykonával a obdržel mzdu ve výši 2400 Kč. Jak to bude v tomto případě se zdravotním pojištěním?

   Odpověď na tento problém můžeme odvodit z § 3 odst. 5 písm. a) zákona 592/92 Sb., kde se hovoří o tom, že u zaměstnance, kterému bylo poskytnuto neplacené volno je vyměřovacím základem minimální mzda. Toto neplatí pro zaměstnance, který „vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu“. Toto je vše, co k této problematice v zákonu najdeme. Podle našeho názoru se sice nejedná o práci pro jiného zaměstnavatele, ale vedlejší činnost je obdoba vedlejšího pracovního poměru pouze vykonávaná u téhož zaměstnavatele. Proto se přikláníme k doplacení pojistného pouze z částky 2600 Kč (5000 - 2400). Přesto raději doporučujeme konzultovat s příslušnou zdravotní pojišťovnou.

   70/01 Je povinností organizace vydat zápočtový list i starobnímu důchodci, který u nás pracoval pouze tři měsíce?

   Podle odst. 2 § 60 ZP je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání a uvést v něm skutečnosti stanovené v § 3 NV 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce. Ani v jednom z těchto předpisů se neříká, že by se zápočtový list nevydával poživateli starobního důchodu. Zásadně je třeba každému zaměstnanci vystavit zápočtový list při skončení zaměstnání.

   71/01 Se starobním důchodcem jsme měli uzavřený pracovní poměr na dobu určitou od 1. 1. do 31. 12. 2001. Dne 15. 6. utrpěl tento zaměstnanec pracovní úraz, po kterém nemůže již nadále vykonávat svou práci. Jsme povinni vyplácet tomuto zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku?

   Pokud utrpí pracovní úraz poživatel starobního důchodu, přísluší mu podle § 35 odst. 1 NV 108/94 Sb. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, po níž by vzhledem k svému zdravotnímu stavu před pracovním úrazem mohl pracovat. Zde doporučujeme předat celou záležitost příslušné pojišťovně, aby tuto náhradu odškodnila.

   72/01 Poplatník byl od 1. 1. do 30. 6. 2001 veden v evidenci úřadu práce. Od 1. 7. do 24. 7. nikde nepracoval a od 25. 7. mu byl vystaven živnostenský list. Jak to bude s úhradou zdravotního a sociálního pojištění za měsíc červenec? Je třeba doplatit zdravotní pojištění ve výši 13,5% z minimální mzdy za celý měsíc červenec nebo jen alikvotní část do 24. 7. 2001?

   Jestliže byl poplatník vyřazen z evidence úřadu práce k 30. 6., byl povinen toto do osmi dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně a zároveň nejpozději do osmi dnů po skončení měsíce července zaplatit pojistné na VZP ve výši 13,5% z minimální mzdy. To, že se stal od 25. 7. 2001 OSVČ na této skutečnosti nic nemění. Sociální pojištění nemusí zaměstnanec za měsíc červenec platit.