1/ PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OBČANŮ SE ZMĚNĚNOU PRACOVNÍ SCHOPNOSTÍ - AKTUÁLNÍ INFORMACE

   V současné době je na internetové adrese MPSV www.mpsv.cz/scripts/1ssz/zps k dispozici nový tiskopis „Oznámení“ o plnění povinného podílu občanů se ZPS spolu s poučením o jeho vyplnění. Předpokládáme, že tento tiskopis bude k dispozici i na úřadech práce. Vzor tiskopisu je rovněž v příloze dnešního čísla.

Z poučení pro vyplnění tohoto oznámení pro nás vyplývají tyto úkoly:

   A/ u zaměstnavatelů, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35 zákona 586/92 Sb. se průměrný přepočtený stav zaměstnanců zjistí stejným způsobem jako se zjišťuje stav zaměstnanců pro účely uplatnění této slevy.
POZOR: Výpočet by měl být proveden podle textu § 35. V pokynech pro vyplnění daňového přiznání za rok 2000 je uveden způsob výpočtu pracovníků se změněnou pracovní schopností tak, že se sečtou veškeré odpracované hodiny všemi zaměstnanci, zvýšené o neodpracované hodiny z důvodu čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění a toto se vydělí ročním fondem pracovní doby připadajícím na jednoho zaměstnance. Stejný způsob výpočtu bude třeba uplatnit i při výpočtu průměrného přepočteného stavu zaměstnanců pro účely zjištění povinného podílu občanů se ZPS (tento výpočet byl komentován v DIS 11/2000).

   B/ zaměstnavatelé, kteří slevu na dani neuplatňují, budou postupovat takto:

   Do celkového počtu hodin se nezapočtou hodiny odpracované zaměstnanci, kteří jsou do funkce voleni nebo jmenováni podle § 27 ZP. Toto vyplývá z § 28 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti. A dále se nezapočtou hodiny odpracované zaměstnanci, kteří pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a o pracovní činnosti). Ukaždého zaměstnance se započte nejvýše počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby a délky trvání pracovního poměru v kalendářním roce. Z toho vyplývá, že se nezapočtou hodiny práce přesčas. Např. zaměstnanec v organizaci, kde je týdenní pracovní doba 42,5 hod., odpracoval v roce 2000 2450 hodin, ale podle rozvržení pracovní doby se u něho započte maximálně 2210 hodin, tj. 260 dnů x 8,5 hod. Toto by platilo, pokud by zaměstnanec byl v pracovním poměru po celý kalendářní rok. Jestliže by zaměstnanec neodpracoval celý rok, započetl by se maximálně počet hodin za dobu trvání pracovního poměru. Např. zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 31. 5. 2000. U tohoto zaměstnance se započte maximálně 918 hodin (108 x 8,5)

   Odpracované hodiny se zvyšují o neodpracované hodiny v důsledku

  1. čerpání dovolené na zotavenou
  2. překážek v práci, a to
    • překážek na straně zaměstnavatele (§§ 129 a 130 ZP)
    • překážek v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu (§ 124 ZP a vyhl. MPSV 18/92 Sb. o jiných úkonech v obecném zájmu)
    • důležitých osobních překážek v práci (§ 128 odst. 1 a 2 ZP, NV 108/94 Sb.)
    • vojenského cvičení (§ 125 odst. 3 ZP)
    • školení a studia při zaměstnání (§ 126 ZP)
  3. pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění - do počtu neodpracovaných hodin se započtou pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby. Doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky NP, se nezapočítává. Rovněž se nezapočítávají doby, za které jsou sice poskytovány dávky NP, ale které nejsou pracovní neschopností (mateřská dovolená, ošetřování člena rodiny).

   Z tohoto vymezení vyplývá, že se nezapočte doba vojenské základní (náhradní) služby ani civilní služby, dále se nezapočte doba mateřské dovolené a ošetřování člena rodiny. Ale započíst by se měly hodiny neplaceného volna i hodiny u dlouhodobě uvolněného funkcionáře.

   Fondem pracovní doby je fond, který je stanoven u zaměstnavatele nebo vyplývající z obecně závazných právních předpisů. Jestliže je u zaměstnavatele více „pracovních režimů“ (jednosměnný, dvousměnný, třísměnný nebo nepřetržitý), zjistí se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v každém pracovním režimu samostatně a součet průměrů z jednotlivých pracovních režimů (zaokrouhlený na celé číslo) tvoří celkový roční přepočtený počet zaměstnanců u zaměstnavatele. K individuálním úpravám pracovní doby se nepřihlíží, použije se u nich celkový roční fond pracovní doby, odpovídající fondu zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu v příslušném režimu. Při nerovnoměrném rozvržení se vychází ze skutečného fondu pracovní doby.
   Např. u zaměstnavatele, který má pouze jednosměnný pracovní režim a 40-ti hodinovou pracovní dobu, bude fond pracovní doby jednotný, tj. 2080 hodin (při 42,5 hodinové pracovní době, by byl fond 2210 hodin). Tento fond by se použil i u zaměstnanců se zkrácenou pracovní dobou.
   Pokud má zaměstnavatel jednosměnný a nepřetržitý provoz a týdenní pracovní dobu 42,5 hod. resp. 40 hod. u nepřetržitého, bude muset provést přepočet za zaměstnance v jednosměnném režimu samostatně a za zaměstnance v nepřetržitém režimu samostatně.

   Povinný podíl činí 5% ze zjištěného průměrného ročního počtu zaměstnanců. Výsledek se zaokrouhlí na celé číslo.
Např. průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za rok 2000 je 181. Povinný podíl činí 9 osob (181 x 0,05 = 9,05).

   Zaokrouhlování se provede vždy na celá čísla do poloviny směrem dolů a od poloviny směrem nahoru.

   Zjistí se stejným způsobem jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Trojnásobek průměrného počtu zaměstnanců se ZPS s těžším zdravotním postižením se sečte s průměrným ročním přepočteným počtem zaměstnanců se ZPS a výsledkem je počet zaměstnanců se ZPS, které zaměstnavatel zaměstnával v loňském roce.
   POZOR: zde musí platit i to, že pokud zaměstnanci se ZPS pracují v několika pracovních režimech, musí se výpočet provést za každý režim samostatně!

  • PŘEPOČET ODEBRANÝCH VÝROBKŮ NEBO SLUŽEB

   Přepočet se provede podle vzorců uvedených v NV 228/2000 Sb. nebo v DIS 9/2000. Započítává se pouze cena skutečně zaplacených výrobků nebo služeb. Cenu nezaplacených výrobků lze započíst tehdy, pokud byly dodány ve sledovaném roce, ale datum jejich splatnosti spadá mimo sledované období. Plátci DPH započítávají ceny bez DPH, neplátci DPH započítávají ceny vč. DPH. Takto zjištěné počty zaměstnanců u jednotlivých dodavatelů se sečtou a výsledkem je počet zaměstnanců se ZPS, které si zaměstnavatel započte do plnění povinného podílu.

  • VÝŠE PRŮMĚRNÉ MZDY V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ZA I. - III. ČTVRTLETÍ ROKU 2000

   Průměrná mzda za I. - III. čtvrtletí roku 2000 je 12958 Kč. Odvod do státního rozpočtu za jednoho nenaplněného zaměstnance činí 0,5 násobek průměrné mzdy, tj. 6479 Kč.
   Např. zaměstnavatel nenaplnil 6 zaměstnanců se ZPS. Výše odvodu do státního rozpočtu bude 38874 Kč.

   JAK POSTUPOVAT PŘI VÝPOČTU PRŮMĚRNÉHO ROČNÍHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ?

  1. sečíst u jednotlivých zaměstnanců odpracované hodiny bez hodin práce přesčas, hodiny čerpání dovolené na zotavenou, hodiny výše uvedených překážek v práci a hodiny pracovní neschopnosti, za níž byly poskytovány dávky NP (jen hodiny, na které by připadla směna). Maximální počet hodin u zaměstnance, který pracoval celý rok by neměl překročit při týdenní pracovní době 42,5 hod.- 2210 hod., při 40 hod. - 2080 hod., při 37,5 hod. - 1950 hod.
  2. sečteme takto zjištěné hodiny u jednotlivých zaměstnanců podle pracovních režimů v kterých pracují.
  3. vydělíme celkový počet hodin zaměstnanců, pracujících ve stejném pracovním režimu celkovým ročním fondem pracovní doby, který odpovídá příslušnému pracovnímu režimu.
  4. sečteme průměrné počty z jednotlivých pracovních režimů a po zaokrouhlení na celé číslo máme celkový roční přepočtený počet zaměstnanců.
  5. vypočteme 5% z celkového počtu zaměstnanců a zaokrouhlením na celé číslo získáme povinný podíl zaměstnanců se ZPS

   JAK POSTUPOVAT PŘI VÝPOČTU NAPLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OBČANŮ SE ZPS

  1. vypočteme průměrný počet zaměstnanců se ZPS (obdobně jako se vypočetl průměrný počet zaměstnanců)
  2. přepočteme odebrané výrobky od firem zaměstnávajících více než 55% občanů se ZPS podle vzorce

    PZ = C : P, kde

    • PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnanec započítá do povinného podílu
    • C je cena výrobků odebraných zaměstnavatelem ve sledovaném roce
    • P je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55% zaměstnanců se ZPS (buď za předchozí rok nebo v případě zahájení podnikání za sledovaný rok).
  3. přepočteme zadané výrobní programy od firem zaměstnávajících více než 55% občanů se ZPS podle vzorce

    PZ = D : P, kde

    • PZ je počet zaměstnanců, které si zaměstnanec započítá do povinného podílu
    • D jsou celkové tržby zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55% ZPS, ze zadaného výrobního programu ve sledovaném kalendářním roce
    • P je produktivita práce zaměstnavatele, který zaměstnává více než 55% zaměstnanců se ZPS za sledovaný kalendářní rok
  4. sečteme nezaokrouhlené počty zaměstnanců se ZPS a počty ZPS zjištěné přes odběr výrobků a zadané výrobní programy a zokrouhlíme na celé číslo
  5. pokud je počet ZPS zjištěný podle předchozího bodu stejný nebo vyšší než povinný podíl, je povinnost splněna
  6. pokud je počet ZPS naplněných fyzicky a odběrem výrobků nižší než povinný podíl, je třeba za nenaplněné ZPS provést odvod do státního rozpočtu ve výši 6479 Kč za osobu.
  7. Takto vypočtenou částku je třeba uhradit do 31. 1. 2001 a doklad o zaplacení předložit do 15. 2. 2001 místně příslušnému úřadu práce spolu s „OZNÁMENÍM“ o způsobu plnění povinného podílu občanů se ZPS.

   VZHLEDEM K TOMU, ŽE VÝPOČET U ZAMĚSTNAVATELŮ, KTEŘÍ UPLATŇUJÍ SLEVU PODLE § 35 (VIZ BOD A) SE NÁM ZDÁ VELICE KRKOLOMNÝ, PROVĚŘÍME TUTO SKUTEČNOST NA MPSV A BUDEME VÁS INFORMOVAT V DALŠÍM ČÍSLE A NA LEDNOVÝCH SEMINÁŘÍCH