Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2000 provedeme podle §§ 38 ch) a 38g). Z těchto dvou paragrafů vyplývá, kdo musí podat daňové přiznání a u koho je možné provést roční zúčtování.

   U KOHO JE MOŽNÉ PROVĚST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2000

1. u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce. Příjmy do 2000 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly daněny 15% srážkovou daní do daňového základu nevstupují, protože toto je daň konečná a nikde se již neuvádí.

   POZOR - režim do 2000 Kč se nemohl použít u společníků a jednatelů s.r.o., u členů družstev a u členů statutárních orgánů. Zde musela být vždy použita zálohová daň.

2. u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně. Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu
3. u toho, kdo neuplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru banky, popř. jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. U stavebního spoření lze roční zúčtování provést
4. u toho, kdo podepsal u všech plátců prohlášení k dani nejpozději do 15. února následujícího roku a požádal o provedení ročního zúčtování
5. u toho, kdo neměl ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 4000 Kč.

   U KOHO NELZE ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST

1. u poplatníka, který se sám rozhodne podat daňové přiznání. Např. poplatník uplatňoval nevýhodně odpočet úroků ze stavebního spoření a nyní se rozhodl toto změnit.
2. u toho, kdo měl více plátců současně - tzn., že u něho byla byť jen v jednom měsíci sražena u dvou plátců zálohová daň.
3. u poplatníka, který měl kromě příjmů ze závislé činnosti ještě příjmy podle §§ 7 až 10 (podnikání, kapitálový majetek, pronájem a ostatní příjmy) vyšší než 4000 Kč
4. u poplatníka, který nepodepsal u všech postupných plátců prohlášení k dani, a to ani dodatečně do 15. 2. následujícího roku
5. u toho, kdo nepředložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy do 15. 2. následujícího roku
6. u toho, kdo nepožádal do 15. 2. 2001 o provedení ročního zúčtování
7. u poplatníka, který měl po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí.

PŘEHLED MOŽNOSTÍ PŘI SOUBĚHU PŘÍJMŮ

   U příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků předpokládáme, že měl poplatník po celé zdaňovací období podepsané prohlášení k dani (nebo jej dodatečně podepsal do 15. února následujícího roku).
   U dalšího zaměstnavatele s příjmem do 2000 Kč se srazila srážková daň 15%, čímž byla daňová povinnost splněna. Nejednalo se přitom o členy statutárních orgánů, jednatele a společníky s.r.o. a členy družstev, u kterých musela být i při tomto příjmu sražena zálohová daň podle tabulky, minimálně 20%.

   CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?

• do 15. 2. požádat o provedení ročního zúčtování

   ´Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
   Např. jestliže někdo skončil zaměstnání dne 30. 9. 2000 a od té doby byl přihlášen jako uchazeč o zaměstnání provede roční zúčtování tento poslední plátce. Stejný postup by se uplatnil i u studenta, který u plátce pracoval pouze v období školních prázdnin.
   Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce - může poplatník požádat místně příslušný finanční úřad o provedení ročního zúčtování. Jestliže došlo pouze ke změně právní formy organizace (sloučení, rozdělení), provede roční zúčtování ta organizace, na kterou byla mzdová agenda převedena.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí.

   Současně se žádostí o roční zúčtování musí poplatník v části III. prohlášení k dani čestně prohlásit, že

• neměl ostatní příjmy (§§ 7 až 10) vyšší než 4000 Kč
• neměl více plátců současně
• pobíral mzdu pouze od jednoho plátce, popř. od dalších postupných plátců (uvede jejich jména a předloží potvrzení o příjmech od nich)
• manžel/lka žil/la s poplatníkem v domácnosti a jejich příjem za zdaňovací období dosáhl (uvede se výše příjmu)
• pobírá starobní důchod, který je za zdaňovací období nižší než 36 tis. Kč a uvede se jeho výše
• uplatňuje odpočet daru (uvede se jeho výše)
• uplatňuje odpočet „platby příspěvků na penzijní připojištění“ - jen u vzoru č. 11.

   Pod těmito údaji se poplatník podepíše, čímž potvrzuje jejich pravdivost a úplnost. Toto je jeho čestné prohlášení, čímž za tyto údaje přebírá zodpovědnost.

   POZOR - pokud používáte jinou formu žádosti o roční zúčtování, měly by být na vašem tiskopisu obsaženy všechny požadované údaje.

• do 15. 2. může poplatník dodatečně prokázat nárok na nezdaněné částky ze základu daně, které v průběhu roku neuplatnil.

   Např. předloží doklad o přiznání částečného invalidního důchodu nebo předloží potvrzení stavební spořitelny o skutečné výši zaplacených úroků, nebo nově též potvrzení penzijního fondu o zaplacené výši příspěvků na penzijní připojištění.

• do 15. 2. musí předložit potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců mzdy

   Pokud potvrzení od těchto plátců nepředloží, nelze u něho roční zúčtování provést. Mohl by si podat do 31. 3. daňové přiznání.

• do 15. 2. může poplatník dodatečně podepsat prohlášení k dani

   Pokud nám prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, můžeme u něho rovněž roční zúčtování provést. K měsícům, kdy mu byl vyplácen příjem do 2000 Kč, daněný 15% srážkovou daní, by se nepřihlíželo. Výjimečně by se mohl požádat FÚ o vrácení srážkové daně a odvést zálohovou daň (např. u ženy na rodičovském příspěvku).

   TERMÍN PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ A VRÁCENÍ PŘEPLATKU NA DANI

   Roční zúčtování je třeba provést nejpozději do 31. března 2001.    Přeplatek na dani z ročního zúčtování vyšší než 50 Kč, který vznikne jako rozdíl vypočtené daně a daně sražené formou záloh, vrátí plátce daně poplatníkovi nejpozději při vyúčtování mzdy za březen.
   O vrácený přeplatek si plátce sníží nejbližší odvod zálohy finančnímu úřadu. Je-li celková částka přeplatků z ročního zúčtování daňových záloh vyšší než nejbližší odvod záloh sražených z běžných mezd, může si plátce snižovat odvody daňových záloh i v dalších měsících, ale nejdéle do konce roku 2001.
   POZOR - je třeba počítat s tím, že vracené přeplatky na dani budou vyšší než v předchozích letech, neboť někteří zaměstnanci si uplatní nově odpočet plateb na penzijní připojištění, dále se zaměstnancům s měsíčním příjmem nad 90 tis. Kč zálohově danilo 40%, ale v ročním zúčtování se použije maximálně 32% sazba daně.

   Případný nedoplatek na dani, který vznikne z ročního zúčtování se nesráží. Vzhledem ke způsobu zaokrouhlování při výpočtu měsíčních záloh by ani vzniknout neměl. Doporučujeme při nedoplatku daně zkontrolovat správnost srážených záloh na daň.

   DO KDY LZE OPRAVIT NESPRÁVNĚ SRAŽENÉ ZÁLOHY NA DAŇ V ROCE 2000?

   Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy vyšší než měl, vrátí poplatníkovi přeplatek na zálohách nejpozději do 15. února 2001.
   V případě, že nebyla v průběhu roku 2000 sražena záloha na daň ve stanovené výši, může ji plátce daně dodatečně srazit nejpozději do 31. března 2001.
   O vrácený přeplatek se sníží nejbližší odvod daně FÚ a sražený nedoplatek na zálohách se odvede v nejbližším termínu pro odvod záloh.

   ODPOČET JEDNOTLIVÝCH NEZDANITELNÝCH ČÁSTEK ZE ZÁKLADU DANĚ

•    základní nezdanitelná částka 34920 Kč se odečte u všech poplatníků v plné výši, i když tento poplatník nepobíral zdanitelné příjmy po celé zdaňovací období. Výjimkou jsou poživatelé starobního důchodu, kteří tento důchod pobírali k 1. 1. 2000. U nich se může při ročním zúčtování odečíst rozdíl mezi částkou 36000 Kč a skutečně vyplaceným starobním důchodem

   Tzn., že celou částku 34920 Kč odečteme u absolventa SŠ, který vstoupil do zaměstnání od 1. 9. 2000, stejně jako u uchazeče o zaměstnání, který měl příjmy ze zaměstnání pouze ve dvou měsících loňského roku.
   Nejvíce problémů bude s odpočtem u poživatelů starobních důchodů do dvou let po vzniku nároku na tento důchod, kde se můžeme setkat s případy, kdy je výplata důchodu zastavena v průběhu roku nebo dokonce i zpětně od 1. 1. 2000. Zde bude rozhodující právě stav na začátku zdaňovacího období. Jestliže někdo nebyl poživatelem starobního důchodu k 1. 1. 2000, pohlížíme na něho jako na ostatní zaměstnance a provedeme odpočet celé základní nezdanitelné částky. Pokud byla výplata zastavena až v průběhu roku 2000, bude možno odečíst pouze rozdíl mezi částkou 36 tis. Kč a skutečně vyplaceným starobním důchodem.
   Např. výplata starobního důchodu (výše 5500 Kč) zastavena k 31. 3. 2000 a do konce roku nebyla obnovena. Při ročním zúčtování odečteme částku 36000 - 16500 (3x5500), tj. 19500 Kč.

• odpočet nezdanitelné částky na vyživované dítě 21600 Kč se uplatní podle počtu měsíců, po které trvaly podmínky - tj. buď se jedná o nezletilé dítě nebo o dítě soustavně se připravující na budoucí povolání studiem, které žilo v domácnosti s poplatníkem. V případě, že je dítě držitelem průkazky ZTP-P, může se odečíst dvojnásobek tj. 43200 Kč.

   Odpočet této částky se provede již v těch měsících, kdy jsou tyto podmínky splněny v průběhu měsíce (tzn., že se dítě narodí nebo začne soustavnou přípravu na budoucí povolání), nemusí být splněny na začátku měsíce. Při ukončení soustavné přípravy se může odpočet uplatnit i v době následujících prázdnin (u SŠ) nebo v měsíci následujícím po ukončení studia (u VŠ), pokud ovšem dítě v této době nevykonává po celý kalendářní měsíc zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění.
   Např. student ukončil SŠ 7. 6. 2000 a do zaměstnání zakládajícího účast na NP vstoupil od 2. července 2000. V tomto případě se jednalo o vyživované dítě v měsících lednu až červenci a odečteme 7/12 z roční částky.

• odpočet 19884 Kč na manžela/lku, kteří neměli vlastní příjmy vyšší než 34920 Kč (u držitele průkazky ZTP-P se odpočet zvyšuje na dvojnásobek, tj. 39768 Kč).

   Pokud manželství netrvalo po celý rok, krátí se nezdaněná částka podle počtu měsíců, po které manželství trvalo na začátku měsíce.

   KTERÉ PŘÍJMY NEPATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY

   Do vlastních příjmů manžel/lky nepatří pouze příjmy uvedené v § 15 odst. 1 písm. c), tzn.:

• zvýšení důchodu pro bezmocnost
• dávky státní sociální podpory - zde není rozhodující zda jsou vypláceny ve vazbě na výši příjmu v rodině nebo zda jsou poskytovány bez vazby na výši příjmů
• dávky a služby sociální péče
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání

   KTERÉ PŘÍJMY NAOPAK PATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY

   Zjednodušeně řečeno, do vlastních příjmů patří vše ostatní, co není uvedeno výše, tj. zejména

• veškeré hrubé příjmy ze závislé činnosti (není rozhodující ani způsob zdanění resp. jestli se z příjmu odvádí pojistné či nikoliv)
• příjmy z podnikání nebo pronájmu, nesnížené o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení
• příjmy podléhající srážkové dani, to budou zejména příjmy z kapitálového majetku (např. podíly na zisku z účasti v s.r.o., úroky z vkladů na vkladních knížkách), ale i příjmy do 2000 Kč daněné 15% srážkovou daní, stejně jako příjmy za příspěvky do novin daněné 10% srážkovou daní - viz pokyn MF D-190
• příjmy od daně osvobozené - tzn. veškeré příjmy uvedené v § 4, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 1a) - sem budou patřit např. dávky nemocenského pojištění, vyplácené důchody, dávky v nezaměstnanosti, ale i příspěvek na penzijní připojištění či prodej přebytků ze své zahrádky a spousta dalších příjmů uvedených v těchto paragrafech - viz pokyn MF D-190
• příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů - ty jsou uvedeny v § 3 odst. 4 a v § 6 odst. 7. Jedinou výjimkou jsou úvěry a půjčky v § 3 odst. 4 písm. b) - toto rovněž vyplývá z pokynu MF D-190

   Prokazování příjmů druhého z manželů se provede čestným prohlášením - tzn., že uvede výši jeho příjmů na Prohlášení k dani. Zaměstnavatel nemá právo ani povinnost požadovat jakékoliv potvrzení o výši těchto příjmů!

• odpočet nezdanitelných částek u poživatele částečného invalidního důchodu (6540 Kč), plného invalidního důchodu (13080 Kč) a u držitele průkazu ZTP-P (45780 Kč) se při ročním zúčtování provede podle počtu měsíců, po které byly podmínky pro jejich odpočet splněny na začátku měsíce. V případě souběhu ČID nebo ID a průkazu ZTP-P, se obě částky sečtou.

   Např. pokud byl plný invalidní důchod přiznán od 17. 10. 2000, odečteme 2/12 z částky 13080 Kč.

• odpočet nezdanitelné částky 10464 Kč u poplatníků, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání studiem.

   Tento odpočet se uplatní podle počtu měsíců, po které soustavná příprava trvala. Posuzování soustavné přípravy je stejné jako u odpočtu na vyživované dítě s tím rozdílem, že odpočet bylo možno provést i u poplatníka staršího než 26 let.
POZOR - tento odpočet si může uplatnit i student, který podniká.

   ODPOČTY NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ, MANŽELA/LKU, INVALIDITY A U STUDENTŮ SE PROVEDOU BEZ OHLEDU NA TO, KOLIK MĚSÍCŮ V ROCE BYL POPLATNÍK ZAMĚSTNÁN NEBO MĚL ZDANITELNÉ PŘÍJMY, POKUD BYLY PODMÍNKY PRO JEJICH UPLATNĚNÍ SPLNĚNY.
Např. poplatník byl poživatelem ČID po celý rok 2000. V zaměstnání byl ale pouze od měsíce ledna do června. Potom byl na úřadu práce. Při ročním zúčtování se odečte celá částka na částečnou invaliditu, protože podmínky splňoval po celé zdaňovací období.

• odpočet hodnoty darů, které byly poskytnuty

   A/ obcím nebo právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní
   B/ fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto zařízení
   Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč. Jedním odběrem krve se rozumí odběr krve a jejich složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve (pokyn D-190)

   PODMÍNKY PRO UZNÁNÍ DARU:

• úhrnná hodnota darů přesáhne 2% ze základu daně (hrubý příjem - pojistné = základ daně) anebo činí alespoň 1000 Kč.

   Pokud je dar 1000 Kč a vyšší nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat. Pouze u darů do 1000 Kč je třeba porovnat 2% ze základu daně s výší daru.

• v úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně

   Pokud má někdo základ daně 73 tis. Kč, můžeme mu odečíst maximálně 7300 Kč, i když mohl darovat částku vyšší.

• poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování (pokyn D-190)
• hodnotu poskytnutých darů lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (pokyn D-190).
  
  • odpočet částky, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, popř. jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření (např. překlenovací úvěr)

     Maximálně lze takto odečíst 300 tis. Kč ze všech úvěrů v rámci domácnosti (částky budou vesměs nižší, protože budeme odečítat pouze ze stavebního spoření a nikoliv z hypotečních úvěrů, kde se jedná o částky vyšší).
  Prokázat nám toto musí poplatník potvrzením stavební spořitelny o skutečné výši zaplacených úroků v roce 2000.
  POZOR - pokud poplatník změnil v průběhu roku zaměstnavatele, měl by potvrzení o skutečné výši úroků předložit i předchozímu zaměstnavateli.

     JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE SE SKUTEČNÁ A PŘEDPOKLÁDANÁ VÝŠE ÚROKŮ LIŠÍ?

  • pokud je skutečnost vyšší nebo stejná jako předpoklad, odečteme při ročním zúčtování skutečnost a je vše v pořádku
  • pokud je sice skutečnost nižší, ale při výpočtu nové jedné dvanáctiny, zaokrouhlené na 100 Kč směrem dolů, vyjde stejná částka pro odpočet, není rovněž třeba nic opravovat.
  • pokud je rozdíl vyšší a nová jedna dvanáctina bude nižší než předpokládaná, je třeba provést opravu jednotlivých měsíců, kdy byl zálohový odpočet uplatňován a teprve potom provést roční zúčtování
  • pokud je rozdíl vyšší a je způsoben tím, že poplatník přestal v průběhu roku splácet úvěr a nám to neoznámil, opravíme pouze měsíce, kdy nebyl úvěr splácen a potom můžeme provést roční zúčtování
    
    • odpočet částky, kterou zaplatil poplatník na penzijní připojištění se státním příspěvkem nad 6000 Kč, maximálně lze odečíst částku 12 tis. Kč.

   Tuto novou nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec prokázat

• smlouvou o penzijním připojištění a
• potvrzením penzijního fondu o skutečné výši zaplacených příspěvků na penzijní připojištění.

   Penzijní fondy by měly potvrzení rozesílat bez žádosti všem, kteří si za rok 2000 zaplatili více než 6000 Kč.
   POZOR - doporučujeme překontrolovat výši potvrzené částky, protože máme „informace“, že v některých případech penzijní fondy nepotvrzují dvanáct plateb za rok 2000 a někde se výše plateb zaměstnance potvrzuje včetně příspěvku zaměstnavatele.
   Pokud zaměstnanec změnil v průběhu roku penzijní fond, je třeba aby si zaměstnanec přinesl potvrzení o výši zaplacených příspěvků od obou fondů. Při ročním zúčtování tyto částky sečteme, odečteme 6000 Kč a vyjde nám odpočitatelná částka, kterou zaměstnanci odečteme.

   Toto jsou všechny možné odpočitatelné položky za rok 2000. Za minulý rok nelze ještě odečíst „poplatníkem zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění“, které vstoupilo v platnost až od 1. 1. 2001.¨

JAK SE PROVEDE ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U CIZINCŮ?

   Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.

   Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat a měl by mít pouze příjmy ze závislé činnosti u nás, může požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky jako náš občan. Pokud má i jiné příjmy (§§ 7 - 10), musí si podat daňové přiznání.

   Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti by si mohl požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla odečíst pouze základní nezdanitelná částka 34920 Kč, případně 10464 Kč u studenta. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho nepřihlíží.

   POZOR - při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je třeba postupovat podle smluv o zamezení dvojího zdanění s tímto státem. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky, případně částky na studium.

JAK SE BUDE POSTUPOVAT PŘI ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ U ČLENŮ STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ A U POPLATNÍKŮ, KTEŘÍ POBÍRAJÍ NÁHRADU ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU?

   Rozhodující je, zda má tento poplatník podepsané prohlášení k dani u vás či nikoliv. Při podpisu prohlášení a splnění ostatních podmínek pro provedení ročního zúčtování, jej provedeme. Jinak bude muset podat daňové přiznání.

   VÝPOČET ROČNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ SE PROVEDE TAKTO:

• ZÁKLAD DANĚ (veškeré dani podléhající příjmy ze závislé činnosti snížené o sražené pojistné. Pokud více postupných plátců, základy daně se sečtou)
• jednotlivé NEZDANITELNÉ ČÁSTKY prokázané poplatníkem
• SOUČET NEZDANITELNÝCH ČÁSTEK
• ZÁKLAD DANĚ SNÍŽENÝ O NEZDANITELNÉ ČÁSTKY
• ZÁKLAD DANĚ ZAOKROUHLENÝ na celé stovky Kč směrem dolů
• VYPOČTENÁ DAŇ
• ÚHRN SRAŽENÝCH ZÁLOH NA DAŇ
• PŘEPLATEK NA DANI (vypočtená daň je nižší než sražené zálohy)
• NEDOPLATEK NA DANI (vypočtená daň je vyšší než sražené zálohy) -    POZOR nedoplatek na dani by mohl signalizovat, že došlo k chybnému srážení záloh v průběhu roku!

     ROČNÍ TABULKA DANĚ Z PŘÍJMŮ platná pro rok 2000 - § 16