5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
85/02 Vznikne zaměstnanci nárok na dovolenou na zotavenou v případě, že změní zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce? Jedná se o přestup do dceřinné společnosti, která má samostatnou subjektivitu.
Podle odst. 1 § 10 NV 108/94 Sb., kterým se provádí ZP náleží poměrná část dovolené za kalendářní rok v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru a vznik nového pracovního poměru na sebe bezprostředně navazují. Poměrná část dovolené náleží od zaměstnavatele, u něhož byl v pracovním poměru déle než polovinu měsíce. Změnil-li zaměstnání v polovině měsíce, poskytne poměrnou část nový zaměstnavatel.
86/02 Zaměstnankyně zařizovala a účastnila se pohřbu svého strýce, který již nikoho neměl. Nežila s ním ale ve společné domácnosti. Nyní po nás požaduje náhradu mzdy alespoň za jeden den, je možné ji přiznat?
Podle písm. c) bodu 4 přílohy k NV 108/94 Sb. je možné poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy k účasti na pohřbu jiné osoby, která nepatří k nejbližším příbuzným, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti a na další den, jestliže obstarávala pohřeb této osoby. Ve Vašem případě není splněna podmínka domácnosti, takže lze poskytnout pouze pracovní volno bez náhrady mzdy.
87/02 Je někde uvedeno, kolik musí nejméně činit mzda jednatelů s.r.o.? Jednatel má se společností uzavřen pracovní poměr, je odměňován měsíční mzdou, která je v současné době na úrovni minimální mzdy, protože společnost neprosperuje a má finanční problémy.
Předpokládáme, že jednatel nemá uzavřen pracovní poměr na funkci jednatele (což je nepřípustné), ale na jinou funkci. Výše vyplácené odměny by se měla řídit zákonem 1/92 Sb. o mzdě a NV 333/93 Sb. o stanovení minimálních mzdových tarifů. Zde bude důležité, jakou práci bude tento jednatel vykonávat. V případě, že by vykonával práce odpovídající 1. tarifnímu stupni, mohla by jeho mzda být na úrovni minimální mzdy. Jelikož toto nebude jeho skutečné zařazení (pomocné a úklidové práce), měla by jeho mzda odpovídat skutečně vykonávané práci, tj. minimálnímu mzdovému tarifu tarifního stupně práce, kterou vykonává. Většinou se jedná o práce odpovídající tarifním stupňům 10. až 12., kde je minimální mzdový tarif v rozmezí 10300 Kč až 12800 Kč.
88/02 V měsíci srpnu jsme přijali studenta na dohodu o provedení práce, kde odměna za předpokládaných 50 hodin výkonu práce bude činit 3000 Kč. Může i tento student podepsat prohlášení k dani z příjmů, když je u něho splněna možnost uplatnění 15% srážkové daně?
Zákon 586/92 Sb. o daních z příjmů umožňuje poplatníkovi podepsat prohlášení k dani z příjmů pouze pro jednoho plátce. Jestliže nemá zaměstnanec prohlášení podepsané nikde jinde, je možné aby jej podepsal u Vás. Pokud jej podepíše, nesrazíte z uzavřené dohody o provedení práce vůbec nic, protože pojistné se z ní nesráží a při uplatnění základní nezdanitelné částky (3170 Kč) nebudete srážet ani zálohu na daň. Pokud prohlášení nepodepíše, je třeba srazit srážkovou daň 450 Kč.
89/02 Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr k 31. 7. a nechce proplatit nevyčerpanou dovolenou s tím, že mu ji umožní vyčerpat nový zaměstnavatel. Je možné převést nevyčerpanou dovolenou k novému zaměstnavateli?
Podle § 110a ZP je možné převést nevyčerpanou dovolenou na nového zaměstnavatele, pokud o to zaměstnanec před skončením pracovního poměru požádá a zúčastnění zaměstnavatelé se dohodnou na úhradě náhrady mzdy. Problém může v tomto případě vzniknout bývalému zaměstnavateli, jestliže náhrada mzdy u nového zaměstnavatele bude podstatně vyšší než by byla v případě jejího proplacení.
90/02 V jednom časopise jsem se dočetla, že je povinností zaměstnavatele, doplnit zaměstnanci do zápočtového listu dobu pracovní neschopnosti, která vznikla po skončení pracovního poměru v tzv. ochranné době. Jakým způsobem toto technicky provedeme, když jsem zápočtový list zaměstnanci vydala?
V případě, že zaměstnanec onemocní v ochranné době, je vhodné doplnit zaměstnanci do zápočtového listu dobu pracovní neschopnosti, která vznikla po skončení pracovního poměru. Technicky je toto možné provést např. tak, že zaměstnanci nezaplatíme nemocenské dávky bez toho, aby nám předložil zápočtový list. Jedná se i o naší ochranu, protože v té době může již pracovat pro jiného zaměstnavatele a nárok na nemocenskou by mu u nás nevznikl.
91/02 Zaměstnanec pracoval na zkrácený pracovní úvazek 30 hodin týdně. V současné době jsme s ním ukončili pracovní poměr a máme mu vystavit průměrný čistý výdělek pro úřad práce. Budeme vycházet ze zkrácené pracovní doby nebo potvrdíme průměrný výdělek ve výši plného pracovního úvazku?
Na tuto problematiku se různí názory úřadů práce i ostatních zainteresovaných stran. Podle našeho názoru by se měl potvrdit čistý měsíční výdělek, odpovídající sjednanému úvazku. Vzhledem k tomu, že názory úřadů práce se liší, doporučujeme u potvrzeného výdělku uvést, že odpovídá týdenní pracovní době 30 hod.
92/02 Přerušuje se čerpání dovolené u zaměstnance, který byl z dovolené odvolán z důvodu povodní? Jaké to může mít další dopady pro zaměstnavatele?
V případě, že zaměstnavatel odvolal svého zaměstnance z dovolené, dovolená tohoto zaměstnance se samozřejmě přerušuje. Podle odst. 2 § 108 ZP je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu vznikly z důvodu odvolání z dovolené. Pokud ovšem bude mít z čeho……
93/02 Většina našich zaměstnanců si čerpá dovolenou v měsících červenci a srpnu. Při výpočtu náhrady mzdy vycházíme z rozhodného období, kterým je druhé čtvrtletí. V tomto čtvrtletí vyplácíme tzv. „odměny před dovolenou“, které se rovnají přibližně měsíční mzdě zaměstnanců. Náhrada mzdy zaměstnanců za dovolenou se nám ale zdá neúměrně vysoká, je tento postup výpočtu v pořádku?
Podle toho, co uvádíte se nám zdá, že vyplácenou odměnu zahrnujete celou do příjmu druhého čtvrtletí, čímž neodůvodněně zvyšujete průměrný výdělek v tomto čtvrtletí. Vzhledem k tomu, že se jedná o složku mzdy vyplácenou za delší časové období než čtvrtletí, je třeba podle odst. 9 § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě určit její poměrnou část připadající na čtvrtletí jehož se týká a zbývající části zahrnout do dalších čtvrtletí. Např. jestliže odměna je vyplácena za první pololetí, zahrne se do průměrného výdělku ve třetím čtvrtletí polovina částky a do průměru ve čtvrtém čtvrtletí druhá polovina. Podle téhož odstavce je třeba zahrnout poměrnou část mzdy odpovídající odpracované době.
94/02 V měsíci červnu jsme zaměstnanci vyplatili v řádném termínu pouze 60% jeho mzdy, zbývající část mu byla vyplacena až 20 dnů po uplynutí její splatnosti. Zaměstnanec okamžitě zrušil po uplynutí 15-ti denní lhůty pracovní poměr podle § 54 odst. 1 písm. b). Je toto okamžité zrušení platné?
Podle našeho názoru nikoliv, protože v § 54 odst. 1 písm. b) se říká, že „zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí její splatnosti“. Toto ovšem nebylo naplněno, protože zaměstnavatel nevyplatil pouze část mzdy a dokonce ještě tu nižší. V případě soudního sporu je ovšem třeba očekávat rozsudek jakýkoliv……
95/02 Se zaměstnankyní máme sjednáno v pracovní smlouvě, že souhlasí s vysíláním na pracovní cesty. Když ovšem došlo k jejímu vyslání, odmítla na pracovní cestu odjet, protože pečuje o dítě ve věku 7 let. Je její postup v souladu s právní úpravou? Na cestu měla odjet ráno a návrat byl plánován v odpoledních hodinách. Dítě bylo v té době ve škole.
Ačkoliv tato zaměstnankyně souhlasila s vysíláním na pracovní cestu (podepsala pracovní smlouvu a nečetla ji), vztahuje se na ni § 154 odst. 1 ZP, který říká, že „ženy pečující o děti do věku osmi let smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem“. U osamělých žen platí totéž, ale můžou pečovat o dítě až do 15 let.