7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  96/02   Zaměstnanec má dceru, narozenou v roce 1980, která po ukončení VOŠ jeden rok pracovala. Letos byla přijata na VŠ. Pracovní poměr ukončila 31. 7. 2002. Může zaměstnanec uplatnit slevu na daň na tuto dceru už od měsíce srpna 2002?

    Ve Vašem případě bude rozhodující, od kterého data byla dcera přijata ke studiu na VŠ. Pokud byla ke studiu přijata již od měsíce července 2002, bylo možno odpočet uplatnit již za měsíc červenec, protože podle odst. 7 § 15 zákona o daních z příjmů se dítě uplatní již v měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začala soustavná příprava dítěte na budoucí povolání.

   97/02   Náš zaměstnanec začal po vyučení dálkově studovat nástavbové studium k získání maturity. Do školy bude jezdit jedenkrát za 14 dní a na tento den si bude čerpat dovolenou nebo si tento den bude muset napracovat. Jak je to u něho s odpočtem částky na studium? Mohou si rodiče uplatnit odpočet na vyživované dítě?

   Vzhledem k tomu, že se u Vašeho zaměstnance jedná o studium při zaměstnání na střední škole, nejedná se podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře o soustavnou přípravu na budoucí povolání a odpočty na studium resp. na vyživované dítě nenáleží.

   98/02   Jak je to s nárokem na vyhledání nového pracovního místa před skončením pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou? Zaměstnanec po nás požaduje pracovní volno. Upozorňujeme, že mu nebyla dána výpověď před uplynutím doby určité.

    Podle bodu 9 přílohy k NV 108/94 Sb., kterým se provádí ZP se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době uvedené v § 45 ZP. Vzhledem k tomu, že Vašemu zaměstnanci nekončí pracovní poměr výpovědí, ale uplynutím doby určité, domníváme se, že nemá nárok na volno na vyhledání nového pracovního místa.

   99/02   Náš zaměstnanec závažně porušil pracovní kázeň a byla mu dána výpověď podle § 46 odst. 1 písm. f) ZP. Jeho pracovní poměr skončil v listopadu roku 2001. V současné době se tento pracovník domáhá soudní cestou „neplatnosti výpovědi“. Jeho pracovní místo bylo v rámci organizační změny zrušeno. Můžeme dát tomuto zaměstnanci v případě, že soud rozhodne v jeho prospěch, výpověď z důvodu nadbytečnosti (§ 46 odst. 1 písm. c) ZP)?

   Podle odst. 1 § 61 ZP je třeba v případě neplatné výpovědi poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy. Tato náhrada přísluší zaměstnanci až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní vykonávat práci. Toto platí v případě, že zaměstnanec trvá na tom, aby ho zaměstnavatel i nadále zaměstnával. Pokud tudíž bude zaměstnanec trvat na dalším zaměstnání, ale místo bylo mezitím zrušeno a nebudete mít pro něho jinou vhodnou práci, je možno skončit pracovní poměr podle § 46 odst. 1 písm. c) ZP.

   100/02   Syn našeho zaměstnance dokončil ročník na vysoké škole, ale do dalšího ročníku se již nezapsal a studium ukončil. Do kdy náleží zaměstnanci odčitatelná částka na studium? Potvrzení o studiu na ročník 2001/2002 máme doloženo.

    Jestliže nám zaměstnanec oznámil, že syn ukončil studium k 20. září 2002, náleží mu odpočet nezdanitelné částky naposledy za měsíc září.

   101/02   V naší firmě pracuje starobní důchodce na dobu určitou a současně s ním chceme sjednat dohodu o provedení práce na jinou činnost než vykonává v pracovním poměru. Je možné s ním tuto dohodu uzavřít nebo musíme sjednat tzv. vedlejší činnost v dalším pracovním poměru? Jak to bude s odvodem pojistného a daně z příjmů?

   Podle § 71 ZP je vedlejší činnost činností, kterou vykonává zaměstnanec u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru, mimo pracovní dobu stanovenou pro pracovní poměr a musí se jednat o práce jiného druhu než jsou sjednané v pracovní smlouvě. Vedlejší činnost může být konána jak na základě souběžného nebo vedlejšího pracovního poměru nebo na základě dohod mimo pracovní poměr. Takže ve Vašem případě lze dohodu o provedení práce sjednat. Odvod pojistného se z této dohody neprovádí a pro účely daně je třeba sečíst příjem z pracovního poměru a z dohody o provedení práce a danit dle měsíční tabulky.

   102/02   V současné době u nás vykonávají odbornou praxi dvě studentky SŠ. Chtěli bychom jim poskytnout nějakou odměnu, ale nevíme zda je to možné a v případě že ano, tak podle čeho?

   Podle vyhlášky MŠMT 325/98 Sb. lze poskytnout žákům odměny za produktivní práci ve výši 20 až 150% z tarifu, který náleží podle kolektivní smlouvy nebo mzdového předpisu. Z těchto odměn se neodvádí pojistné na SZ a VZP, ale podléhají dani z příjmů. Pokud ovšem student podepíše prohlášení k dani, uplatní se u něho základní nezdanitelná částka, případně částka na studium a daň se pravděpodobně platit nebude, protože příjem z této produktivní práce není vysoký.

   103/02   Zaměstnanec s hodinovou mzdou má u zaměstnavatele hlavní a vedlejší pracovní poměr. V den, na který připadl svátek nepracoval v HPP, ale ve VPP musel do práce nastoupit. Jak bude odměněn v jednotlivých pracovních poměrech?

   Zde bude záležet na tom, zda svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den nebo na den nepřetržitého odpočinku v týdnu.
Svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den - v HPP obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a ve VPP obdrží dosaženou mzdu a příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku, pokud si za práci ve svátek nevyčerpá náhradní volno.
Svátek připadl na den nepřetržitého odpočinku v týdnu - v HPP neobdrží nic a ve VPP obdrží dosaženou mzdu a příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku, pokud si za práci ve svátek nevyčerpá náhradní volno a dále obdrží příplatek za práci přesčas nejméně 25% průměrného výdělku, pokud si opět nevyčerpá za práci přesčas náhradní volno.

   104/02   Jak se započtou zaměstnanci v nepřetržitém provozu do průměrného přepočteného stavu zaměstnanců, když v některém měsíci nenaplní měsíční fond pracovní doby a jiném měsíci jej překročí? Je správný postup zápočtu v každém měsíci 1 přepočtený zaměstnanec nebo v některém měsíci méně než jeden a v dalším více než jeden?

   U zaměstnanců v nepřetržitém provozu není vždy jejich fond pracovní doby shodný s fondem pracovní doby, který platí pro zaměstnance, pracující v rovnoměrném rozvržení pracovní doby. U těchto zaměstnanců se za fond pracovní doby považuje jejich rozpis směn, vyplývající z harmonogramu směn. Takže správně se tento zaměstnanec započte jako jeden přepočtený zaměstnanec, pokud odpracuje v měsíci všechny rozepsané směny.

   105/02   Jak je to s dovolenou uvolněných členů zastupitelstva obce v případě, že si dovolenou nevyčerpá v průběhu příslušného kalendářního roku? Může si ji vyčerpat stejně jako ostatní zaměstnanci do konce následujícího kal. roku?

    Dovolená uvolněných členů zastupitelstva obce je řešena v § 79 zákona 128/2000 Sb. o obcích. Podle novely tohoto zákona, která vstoupila v platnost dnem 12. července 2002, je třeba vyčerpat dovolenou v průběhu kalendářního roku. Pokud ji nemohl vyčerpat, převádí se mu do následujícího kalendářního roku. Místo jejího převedení může uvolněný člen zastupitelstva požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou. Z toho vyplývá, že se může proplatit již po skončení příslušného kalendářního roku a ne až po skončení následujícího kal. roku, jako je to u běžných zaměstnanců, na které se vztahuje zákoník práce.

   106/02   Naše pracovnice po roce pracovní neschopnosti odchází do předčasného starobního důchodu. V kolektivní smlouvě máme ustanovení, že při příležitosti odchodu do předčasného důchodu bude vyplacena odměna ve výši dvojnásobku průměrné měsíční mzdy. Z jakého průměru máme vycházet, abychom zaměstnankyni nepoškodili kvůli její dlouhodobé nemoci?

    V případě, že zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období (tj. v předchozím kalendářním čtvrtletí) alespoň 22 dnů, je třeba podle odst. 4 § 17 zákona o mzdě použít místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. Tzn., že v tomto případě je třeba vycházet z hrubé mzdy, které by tato zaměstnankyně dosáhla, pokud by skutečně pracovala. Pro tento případ je vhodné mít v KS tzv. „bližší úpravu zjišťování průměrného výdělku“, kde by bylo uvedeno, že při zjišťování pravděpodobného výdělku se bude vycházet z hrubé mzdy, které dosahují zaměstnanci vykonávající stejnou (obdobnou) práci.

   107/02   Zaměstnavatel dal výpověď zaměstnanci pro nadbytečnost dne 14. 5. 2002. Zaměstnanec onemocněl od 22. 5. do 31. 7. a dále onemocněl od 30. 8. a tato pracovní neschopnost trvá dosud. Žádáme o sdělení, kdy končí tomuto zaměstnanci pracovní poměr a jaký vliv bude mít nemoc na délku dovolené?

    Pracovní poměr tohoto zaměstnance skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení pracovní neschopnosti, tj. dva dny po jejím skončení. Trvání pracovní neschopnosti může ovlivnit i délku dovolené na zotavenou, protože jestliže pracovní neschopnost skončí např. 12. 11. vznikne mu nárok na deset dvanáctin z celoročního nároku, kdežto při skončení v řádném termínu, tj. k 31. 8. by mu vznikl nárok pouze na osm dvanáctin. Zde je třeba dát pozor i na doby pracovních neschopností, zda nepřekročí 100 pracovních dnů, protože v tomto případě by se dovolená krátila.

   108/02   Máme zaměstnankyni, která má zkrácený pracovní úvazek na 4 hodiny denně (pět pracovních dnů v týdnu, tj. 20 hodin týdně). Má nárok na stravenku v plné výši, když přispíváme v současné době 55 Kč na stravenku, která je v hodnotě 100 Kč na den (pouze když je nárok)?

    Poskytování závodního stravování zaměstnancům není povinností zaměstnavatelů. Zaměstnavatel má pouze povinnost umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování (§ 140 zákoníku práce). Pokud se však zaměstnavatel rozhodne poskytovat zaměstnancům závodní stravování, měl by jeho formu a podmínky (okruh zaměstnanců, výše příspěvku apod.) upravit vnitřním předpisem. V takovém případě lze, podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona 586/92 Sb. a podle bodu 15 Pokynu MF D-190, považovat příspěvek na jedno hlavní jídlo v průběhu jedné pracovní směny a v případě, že směna bude delší než 11 hodin, považuje se za daňový výdaj příspěvek na další jedno hlavní jídlo. Zaměstnavatel nemůže uplatnit příspěvek za zaměstnance, který odpracuje pouze část pracovní směny nebo je vyslán na pracovní cestu, při které mu náleží stravné. Pro posouzení doby trvání pracovní směny je rozhodná délka pracovní směny stanovená zaměstnavatelem konkrétnímu zaměstnanci (tedy i pracovní směna kratší než např. 8 hodin).

   109/02  V současné době u nás nastoupily na odbornou praxi dvě studentky střední školy. Škola po nás požaduje, abychom jim poskytli nějakou odměnu, ale nevíme zda je to možné a v případě že ano, tak podle čeho a jakou formou?

    Požadavek školy na výplatu odměny nemá oporu v žádném právním předpisu. V dotazu 102 dnešního čísla jsou řešeny odměny za produktivní práci učňů v rámci odborného rozvoje, což ale není odborná praxe u středních škol a tam uvedené odměny nelze pro tento účel použít. Vyplácení odměn za odbornou praxi bude podle našeho názoru plně v pravomoci zaměstnavatele. Tzn., jestliže mi studentka bude účinně pomáhat při plnění úkolů, můžu ji za vykonanou práci poskytnout odměnu (např. na základě dohody o pracovní činnosti). Pokud ji budu pouze zasvěcovat do problematiky např. mzdového účetnictví, žádnou odměnu ji neposkytnu.

   110/02   Chceme všem zaměstnancům stanovit mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas, k práci v noci a k práci ve svátek. Můžeme toto oznámit zaměstnancům mzdovým výměrem?

    K Vašemu dotazu lze zjednodušeně odpovědět NE, protože zákon o mzdě neumožňuje přihlédnout k případné práci ve svátek ani k práci v noci. Co se týče přihlédnutí k případné práci přesčas, zde je tato možnost řešena v odst. 2 § 5, podle kterého lze toto sjednat pouze v pracovní nebo kolektivní smlouvě a nikoliv stanovit mzdovým výměrem.

   111/02  Při ročním zúčtování záloh za rok 2001 jsem zapomněla uplatnit u jednoho zaměstnance odpočet na vyživované dítě. Jakým způsobem lze vrátit daň? Vše jsem měla řádně doloženo a podepsáno. Můžu udělat nový výpočet daně za rok 2001 nebo si musí zaměstnanec podat daňové přiznání?

    Podle § 38i odst. 1 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se poplatníkovi, jemuž byla sražena daň vyšší, než je stanovena, vrátí přeplatek na dani pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Tzn., že ve Vašem případě by bylo vhodné vrátit přeplatek na dani v nejbližším výplatním termínu. O vrácený přeplatek si snížíte nejbližší odvod záloh správci daně.