V odst. 2 a 4 tohoto § je definován rezident v ČR tak, že má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje.

   Bydlištěm se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Podle pokynu MF D-190 se jedná o stálý byt (vlastní nebo pronajatý) v případě, že je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která mu umožňuje obnovení jeho užívání bez prodlevy. Úmysl zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (např. v ČR podniká nebo je zaměstnán).

   Osobou trvale se zdržující na území ČR se rozumí osoba, pobývající zde alespoň po dobu 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu (tj. i dny příjezdu a odjezdu, soboty, neděle nebo svátky, ale i doba dovolené apod.).

   V § 2 odst. 3 je definován daňový nerezident tak, že se jedná o osobu, která nesplňuje ani jednu z podmínek rezidenta (tzn. nemá zde bydliště, ani se zde obvykla nezdržuje více než 183 dnů). Aby se jednalo o nerezidenta, musí být splněny obě tyto podmínky najednou!

   Podle těchto kriterií by se mělo jednoznačně určit, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo o rezidenta státu, ze kterého k nám přišel. Situace je však komplikována tím, že tento poplatník může splňovat kriteria rezidence ve více státech (záleží na tom, jaký daňový zákon má stát, ze kterého k nám za prací přišel. V tomto případě se jedná o osobu s dvojí daňovou rezidencí (tzn., že je rezidentem ve dvou státech). Pokud by tato situace nastala, musela by tato osoba platit daň ze všech svých příjmů v obou státech. Pro tyto případy jsou uzavírány tzv. smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které by měly zabránit tomu, aby tyto osoby platily daň dvakrát. Přehled států, s kterými má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění najdete v příloze DIS 4/04. ČR má tuto smlouvu uzavřenou se všemi členskými státy EU. Vzhledem k tomu, že se mezi země EU počítají i tzv. země ESVO, mezi které patří mj. Lichtenštejnsko, nemáme pokryto dvojí zdanění právě s tímto státem. Co by to přineslo občanům Lichtenštejnska a ČR, kteří by splňovali rezidenci v obou státech? - zaplatili by daň ze všech svých příjmů v obou státech.

   Jaká jsou kriteria pro určení daňové rezidence ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění?

   Většina smluv o zamezení dvojího zdanění se řídí těmito kriterii:

• prvním hlediskem je stálý byt (někdy se také uvádí trvalý pobyt) osoby
• pokud má osoba stálý byt v obou státech, bude považována za rezidenta toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (např. má manželku a děti v druhém státě)
• jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá stálý byt v žádném z těchto států, bude považována za rezidenta toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje
• jestliže se obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, bude považována za rezidenta toho státu, jehož je státním příslušníkem
• jestliže je osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, musí být její rezidence upravena dohodou příslušných úřadů obou států.

   Z tohoto je zřejmé, že pro posouzení rezidence není rozhodující státní příslušnost (ta je v podstatě mezi kritérii až na posledním místě), ale stálý byt a životní zájmy osoby.

   Pro naši práci má zjištění rezidence význam v tom, že podle toho uplatňujeme nezdaněné částky při výpočtu měsíčních záloh na daň z příjmů. Jestliže se jedná o rezidenta v ČR, může uplatňovat odpočet všech nezdanitelných částek jako ostatní občané ČR. Pokud není rezidentem v ČR platí to, co je uvedeno v bodu 1/ dnešního čísla.
  Např. jestliže občan Slovenska, zde má stálý byt a zdržoval se v ČR po celý rok, měl by být rezidentem v ČR. Pokud by zde neměl stálý byt, ale za prací každodenně dojížděl, musel by se na našem území zdržovat alespoň 183 dnů ve zdaňovacím období, aby podmínku rezidence u nás splnil.

   POZOR: výše uvedený postup zjišťování rezidence se uplatní nejen pro osoby ze zemí EU, ale pro všechny cizince, kteří pobývají na našem území.

   Poznámka: to jestli je osoba rezidentem v ČR nebo není, nemá vliv na zdaňování příjmů ze závislé činnosti, které dotyčnému plynou ze zdrojů na území ČR, protože ty vždy podléhají zdanění v ČR. Rezidence má vliv na to, zda poplatníkovi budou v ČR zdaněny veškeré příjmy a zda bude moci uplatnit všechny nezdanitelné částky. Problematice zdanění příjmů ze zdrojů v ČR se věnujeme v následujícím bodu tohoto čísla.