Pro způsob zdanění je rozhodující, zda vyplácené příjmy mají svůj zdroj na území ČR (§ 22 zákona o daních z příjmů). Za příjmy ze zdrojů na území ČR se u daňových nerezidentů podle § 22 považují (uvádíme pouze příjmy, které se alespoň částečně vztahují k práci mzdových účetních!):

• příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny (§ 22 odst. 1 písm. a). Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků, kteří nemají na území ČR své sídlo, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště se považuje za stálou provozovnu, přesáhne-li jeho doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích (odst. 2)
• příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území ČR nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány daňovými rezidenty v ČR (§ 22 odst. 1 písm. b)
• příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území ČR (§ 22 odst. 1 písm. c)
• příjmy z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané na území ČR (§ 22 odst. 1 písm f) bod 1.)
• příjmy z osobně vykonávané činnosti na území ČR nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu (§ 22 odst. 1 písm. f) bod 2.)
• příjmy z úhrad od rezidentů v ČR nebo od stálé provozovny daňového nerezidenta, pokud se jedná o odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 6.)

   Za příjem se u těchto druhů příjmů považuje i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.

   U příjmů ze závislé činnosti (ze zaměstnání) je pro určení zdroje příjmů podstatné, na území kterého státu je práce vykonávána a nikoliv skutečnost, kým je mzda vyplácena. Může být vyplácena tuzemským nebo zahraničním plátcem, v české nebo cizí měně, podle našich nebo cizích mzdových předpisů, ale pokud je vykonávána na našem území, má zdroj na území ČR a podléhá dani z příjmů u nás!

   Pokud bude ale mzda vyplácena českým zaměstnavatelem daňovému nerezidentovi ČR ze zaměstnání, které vykonává na území jiného státu, nebude tento příjem podléhat zdanění v ČR, protože nemá zdroj na našem území.
  Např., pokud česká automobilka zaměstnává ve své prodejně ve Francii občany této země, podléhají jejich příjmy zdanění ve Francii, tzn. v zemi jejich zdroje.

   Co je od daně z příjmů u daňového nerezidenta osvobozeno?
Podle § 6 odst. 9 písm. h) jsou od daně z příjmů osvobozeny příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR plynoucí daňovým nerezidentům od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích a nejedná se o činnost vykonávanou ve stálé provozovně zahraničního zaměstnavatele.
  Např. německá stavební firma provádí v ČR montáž vzduchotechniky. Práci vykonávají němečtí a turečtí občané a doba výkonu práce nepřesáhne 3 měsíce. Jejich příjmy nepodléhají zdanění v ČR.

   Jaké případy můžou v souvislosti se zdrojem příjmů nastat?

   A/ Daňovému nerezidentovi ČR plynou příjmy od českého zaměstnavatele ze zaměstnání, které je vykonáváno na území ČR.
   Příjmy ze zaměstnání mají zdroj na území ČR a podléhají zdanění v ČR.
   Např. občan SR s bydlištěm na Slovensku, sem každodenně dojíždí za prací. Český zaměstnavatel jako plátce daně je povinen srážet zálohy na daň od prvního dne výkonu zaměstnání.

   B/ Daňovému nerezidentovi ČR jsou vypláceny odměny za činnost ve statutárním orgánu právnické osoby se sídlem na území ČR.
   Tyto příjmy mají zdroj na území ČR a tuzemský plátce daně srazí z této odměny 25% srážkovou daň. Jestliže by tomuto poplatníkovi náležela kromě této odměny ještě mzda, zdanila by se tato mzda odděleně jako běžná mzda (viz bod A).
  Např. občan Nizozemska je členem představenstva v české akciové společnosti. Vyplácená odměna (tantiéma) za činnost ve statutárním orgánu se zdaní 25% srážkovou daní.

   C/ Daňovému nerezidentovi ČR plynou příjmy ze závislé činnosti od stálé provozovny zahraničního zaměstnavatele klasického typu.
   Příjmy ze zaměstnání mají zdroj na území ČR a podléhají zdanění v ČR.
   Např. rakouský občan s bydlištěm v Rakousku, který zde pracuje pro stálou provozovnu rakouského zaměstnavatele. Zřizovatel stálé provozovny má povinnost zahraničního plátce daně podle § 38c, tzn., že má povinnost srážet zálohu na daň.

   D/ Daňovému nerezidentovi ČR jsou vypláceny odměny za činnost ve statutárním orgánu právnické osoby (stálá provozovna zahraničního zaměstnavatele se sídlem na území ČR).
   Tyto příjmy mají zdroj na území ČR a zřizovatel stálé provozovny má povinnost zahraničního plátce daně a srazí z této odměny 25% srážkovou daň.

   E/ Daňovému nerezidentovi ČR plynou příjmy ze závislé činnosti od zařízení zahraničního zaměstnavatele, které není považováno za stálou provozovnu (např. slouží pouze k uskladnění zásob nebo k nákupu zboží apod.).
   Tyto příjmy by podléhaly zdanění pouze v případě, že by se tento poplatník zdržoval na našem území déle než 183 dny v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích. Jinak jsou na našem území od daně osvobozeny (§ 6 odst. 9 písm. h).

   F/ Daňovému nerezidentovi ČR plynou příjmy od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v ČR ze zaměstnání, které není vykonáváno na našem území, ale na území jiného státu.
   Příjmy ze závislé činnosti nemají zdroj na území ČR a ČR proto nemá právo na jejich zdanění. Příjmy budou podléhat zdanění ve státě, kde je práce vykonávána (našemu zaměstnavateli vznikne na území jiného státu stálá provozovna).
  Např. český výrobce skla má stálou provozovnu v Dánsku, kde zaměstnává Dány. Příjmy, které jsou jim vypláceny budou zdaněny v Dánsku.

   I/ Daňovému nerezidentovi ČR plynou příjmy ze závislé činnosti od zahraničního zaměstnavatele, které není považováno za stálou provozovnu, ale v průběhu období dojde u poplatníka k překročení doby 183 dnů… (§ 22 odst. 1 písm. c) - viz výše)
   V tomto případě se jedná o případ, který je řešen pokynem D-154 a poplatník je povinen podávat přiznání k dani a v průběhu zdaňovacího období platit zálohy na daň. Tato situace nastane až v případě splnění 183 dnů na našem území.

   J/ Příjmy ze zaměstnání, které je vykonáváno na území ČR, vyplácí daňovému nerezidentovi zahraniční zaměstnavatel, ale za zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v ČR, který jeho práci řídí (§ 6 odst. 2) - tzv. mezinárodní pronájem pracovní síly.
   Příjmy ze závislé činnosti mají zdroj na území ČR. Poplatník podléhá zdanění od prvního dne výkonu zaměstnání. Zálohy na daň sráží a odvádí tuzemský (tzv. ekonomický) zaměstnavatel.
  Např. firma zaregistrovaná na Ukrajině pronajímá tuzemské firmě zaměstnance. Naše firma jim přiděluje práci a sama je řídí.Těmto zaměstnancům musí česká firma srážet zálohy na daň z příjmů.