Podle § 38l odst. 1 písm. j) se výše zaplacených příspěvků prokáže potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku. V praxi se většinou výběr příspěvků provádí tak, že

A)     zaměstnavatel předává odborové organizaci každý měsíc informaci o výši srážek u jednotlivých zaměstnanců,

B)      zaměstnavatel převádí na účet odborové organizace celkovou částku sražených odborových příspěvků, bez specifikace toho, kolik který zaměstnanec zaplatil.

Ad A) v tomto případě odborová organizace sečte sražené odborové příspěvky a vydá zaměstnanci potvrzení o tom, kolik zaplatil za příslušný rok.

Ad B) v tomto případě by podle názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů bylo vhodné využít § 5 odst. 2 písm. a) zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, podle kterého může správce zpracovávat osobní údaje i bez souhlasu subjektu údajů, jestliže provádí zpracování stanovené zvláštním zákonem. Tímto zvláštním zákonem je zákon o daních z příjmů, který umožňuje odečíst zaplacené členské příspěvky a zároveň ukládá povinnost předložit o tom potvrzení. Jestliže srážky příspěvků provádí zaměstnavatel a ke zjištění jejich výše je nutné potvrzení odborové organizace, pak je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, když zaměstnavatel odborové organizaci poskytne roční přehled o zaplacených příspěvcích jednotlivými zaměstnanci. Zaměstnavatel nemusí ani v souvislosti s tímto sdělením oznamovat Úřadu pro ochranu osobních údajů, že hodlá zpracovávat citlivé osobní údaje (§ 18 písm. b) zákona 101/2000 Sb.). Tzn., že odborová organizace vyplní údaje o zaplacených členských příspěvcích do svého vlastního potvrzení. Přípustný by podle úřadu byl i postup takový, že zaměstnanec by požádal přímo zaměstnavatele o vystavení potvrzení o výši zaplacených příspěvků a odborová organizace by je pouze zkontrolovala a opatřila razítkem.

   POZOR: podle našeho názoru nezodpovídá odborová organizace za to, zda je dodržena hranice 1,5% zdanitelných příjmů resp. maximální výše 3000 Kč. Za dodržení těchto hranic odpovídá plátce daně nebo sám poplatník, pokud si bude podávat daňové přiznání. Tzn., že by zaměstnavatel měl ohlídat to, aby výše odpočtu zaplacených příspěvků nepřekročila 1,5% zdanitelných příjmů.

   Kdy by mohla tato situace nastat?

   Např. pokud si zaměstnanec platí pevný měsíční příspěvek ve výši 100 Kč. V průběhu roku byl dlouhodobě nemocen a jeho zdanitelný příjem činil pouze 50 tis. Kč. 1,5% z této částky je 750 Kč a on zaplatil na příspěvcích částku 1200 Kč, protože si příspěvek platil i při pobírání nemocenské… V tomto případě by se mu mohlo odečíst pouze 750 Kč.

Co je zdanitelný příjem?

Definice zdanitelného příjmu v zákonu o daních z příjmů není. Z jednotlivých ustanovení zákona se nabízí tento výklad:

„zdanitelným příjmem jsou veškeré dani podléhající příjmy nesnížené o pojistné na SZ a VZP“. Tzn., že je to vlastně zaměstnancův „hrubý příjem“.

V zákonu jsme našli pouze definici zdanitelné mzdy v § 38h odst 1, podle kterého se zdanitelnou mzdou rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o

-       částky, které jsou od daně osvobozeny

- částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění

-        prokázané nezdanitelné částky základu daně.

   Podle této definice by se tak 1,5% počítalo až ze základu daně sníženého o nezdanitelné částky! Pro maximální odpočet by měl být zdanitelný příjem 200000 Kč (200000x1,5%=3000). Tzn., že maximální odpočet částky 3000 Kč by přicházel v úvahu u bezdětného poplatníka s ročním hrubým příjmem přes 270 tis. Kč (tj. měsíčně 22670 Kč). Pokud by měl poplatník jedno dítě, mohl by maximální odpočet uplatnit při příjmu přes 300 tis. Kč (tj. měsíčně přes 25000 Kč)!

   UPOZORNĚNÍ: je možné, že pracovníci z MF ještě přijdou s tím, že zdanitelným příjmem je základ daně (tj. hrubý příjem snížený o pojistné). Kontrola dodržení 1,5% by se tím zjednodušila. Budeme Vás ještě informovat, co je vlastně zdanitelný příjem.

   V případě, že si bude zaměstnanec podávat daňové přiznání, musí si sám ohlídat dodržení podmínky 1,5% zdanitelných příjmů. Zde by bylo vhodné, aby se poradil se svým zaměstnavatelem, kolik si vlastně může odečíst.