CO MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL UDĚLAT V PŘÍPADĚ, ŽE ZAMĚSTNANCI OMYLEM VYPLATIL VYŠŠÍ MZDU?

6/ CO MŮŽE ZAMĚSTNAVATEL UDĚLAT V PŘÍPADĚ, ŽE ZAMĚSTNANCI OMYLEM VYPLATIL VYŠŠÍ MZDU?

I při co největší pečlivosti se může stát, že zaměstnanci někdy vyplatíme více, než mu skutečně náleží. Může se to stát chybou v evidenci odpracované doby, nepozorností zpracovatele, chybou programu na zpracování mezd apod. Jaký by měl být v tomto případě postup zaměstnavatele, aby získal přeplatek zpátky?

   Problematika bezdůvodného obohacení je řešena v § 243 zákoníku práce a dá se říci, že velice pečlivě chrání zaměstnance, aby pokud možno vrácení peněz bylo co nejtěžší. V odst. 1 se sice říká, že „získá-li zaměstnanec bezdůvodně obohacení na úkor zaměstnavatele, musí je vydat“. Bezdůvodným obohacením je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plnění z neplatného právního úkonu. Toto by v podstatě dávalo zaměstnavateli možnost žádat po zaměstnanci vrácení přeplacené mzdy, ale bohužel je tu ještě odst. 3, který zní: „Vrácení neprávem vyplacených částek může však zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od jejich výplaty“.
   Tento odstavec nám vrácení neprávem přijatých částek výrazně ztíží, protože nejprve budeme muset zaměstnanci prokázat, že věděl nebo předpokládal, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené. Jednoduché to bude v případě, že zaměstnanci bylo omylem na účet zasláno místo 10 tis. Kč celých 100 tisíc Kč. Ale jestliže jsme zaměstnanci omylem proplatili navíc 8 hodin práce přesčas, i když se o práci přesčas nejednalo, bude vymáhání velice složité, protože zaměstnanec skutečně nemusel vědět, že se nejednalo o přesčas a přímý nadřízený mu dokonce řekl, že bude pracovat přesčas.
   I v případě, že se nám zaměstnanci podaří prokázat, že převzal peníze omylem vyplacené nebo nesprávně určené, nemůžeme po něm požadovat vrácení celé částky, ale měli bychom s ním uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy podle § 246 ZP a zde platí stejná pravidla jako v bodu 3 dnešního čísla - tzn., že tato pohledávka získává své pořadí a může se srážet maximálně jako při soudním rozhodnutí, tj. po odpočtu nezabavitelných částek atd.
   Jestliže zaměstnanec, který musel vědět, že mu byla částka omylem vyplacena a nebude ochoten přistoupit na dohodu, bude třeba vymáhat vrácení této částky prostřednictvím příslušného soudu.
   POZOR: pokud by sám zaměstnanec zjistil, že mu byla mzda přeplacena a přinesl nám peníze zpět, nebylo by třeba tuto situaci řešit formou srážek ze mzdy.