5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
67/05 Náš zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, utrpěl v měsíci červnu pracovní úraz. Pracovní neschopnost bude trvat pravděpodobně do listopadu tohoto roku. Kolik dnů pracovní neschopnosti mu můžeme proplatit?
Podle § 21 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců se poskytuje nemocenské poživateli starobního důchodu při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce.Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Tzn., že tomuto zaměstnanci zaplatíte celou dobu pracovní neschopnosti.
68/05 Bude mít zaměstnanec uvedený v předchozím dotazu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, pokud jeho pracovní poměr má skončit k 31. 10. tohoto roku?
Problematiku zaměstnanců pracujících v pracovním poměru na dobu určitou řeší § 34 NV 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce tak, že náhrada za ztrátu na výdělku přísluší vždy jen do doby, kdy měl tento pracovní vztah skončit. Po této době náleží náhrada, jen lze-li podle okolností důvodně předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. Jestliže vašemu zaměstnanci dne 31.10. uplynula doba určitá jednoho roku a od 1.11. by s ním byla sjednána nová doba určitá na další rok, náležela by mu náhrada za ztrátu na výdělku i za měsíc listopad. Pokud by s ním pracovní poměr již neměl být sjednán, ukončila by se výplata náhrady za ztrátu na výdělku k 31. 10.
69/05 Zaměstnanec, který je dlouhodobě nemocen, přinese na konci měsíce tzv. lístek na peníze, kde je uvedeno, že je ke dni 31. 7. 2005 dosud práce nechopen. Můžeme mu nemocenskou proplatit až do tohoto data, když lístek byl vystaven dne 28. 7. 2005?
Podle našeho názoru neměl lékař takovýto doklad vůbec vystavit, protože neví, zda se jeho pacient tohoto data dožije. V tomto případě proplaťte nemocenskou pouze do data, ke kterému byl doklad vystaven, tj. k 28.7.2005. Zbývající dny mu budou proplaceny v následujícím měsíci.
70/05 Náš zaměstnanec je ženatý a dosáhl čistého příjmu 6627 Kč. Má jednu nepřednostní srážku ze mzdy a náš výpočet srážky je takovýto: částka nad 6450 Kč sražena celá tj. 177 Kč a od částky 6627 odečteno 2666 a 1075 a ze zbytku vypočtena jedna třetina 962 Kč. Celkem sraženo 1139 Kč. Je tento způsob výpočtu správný?
Ve Vašem případě mělo být zaměstnanci sraženo pouze 962 Kč, protože s částkou 6450 Kč se porovnává až čistá mzda snížená o nezabavitelné částky, tj. v tomto případě 6627-2666-1075=2886 Kč, což je částka nižší než 6450 Kč.
71/05 Ve vedlejším pracovním poměru u nás pracovala zaměstnankyně jako vedoucí účtárny. Tato funkce se ruší a zajímalo by nás, jestli musíme zaměstnankyni vyplatit odstupné?
Podle § 60c písm. b) ZP nenáleží odstupné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci ve vedlejším pracovním poměru. Z toho vyplývá, že vaší zaměstnankyni nemusíte žádné odstupné poskytovat a výpovědní doba činí podle § 70b ZP 15 dnů a začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena.
72/05 Zaměstnanec u nás pracuje ve vedlejším pracovním poměru od 1. 1. do 31. 12. 2005 a jeho týdenní pracovní doba je rozvržena na pondělí až pátek a činí 30 hodin. Zajímalo by nás, zda tomuto zaměstnanci vzniká nárok na dovolenou a v jakém rozsahu?
Z dotazu vyplývá, že zaměstnanec splní podmínku vzniku nároku na dovolenou uvedenou v § 101 odst. 1 ZP, protože za nepřetržitého trvání pracovního poměru konal práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Jestliže je délka dovolené ve vaší organizaci 4 týdny, náleží zaměstnanci ve vedlejším pracovním poměru rovněž 4 týdny dovolené. V případě jejího čerpání obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která mu ušla v důsledku jejího čerpání, tj. za 30 hodin týdně.
73/05 V současné době vystavujeme zaměstnancům potvrzení pro pobírání dávek státní sociální podpory. Je třeba do příjmu zaměstnance zahrnout poskytnutý daňový bonus?
Daňový bonus je podle § 4 odst. 1 písm. zm) zákona o daních z příjmů od daně osvobozen. Z příjmů od daně osvobozených se do příjmů pro posouzení nároku na dávku státní sociální podpory zahrnují pouze příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) zákona 117/95 Sb. a mezi těmito příjmy není daňový bonus uveden.
74/05 V naší organizaci poskytujeme zaměstnancům roční odměny. Při výpočtu průměrného výdělku se nám poměrná část roční odměny zahrne do následujícího čtvrtletí ale v dalších třech čtvrtletích se již zbytek odměny do průměru nezahrnuje. Jaký je správný postup při zahrnování těchto odměn do průměrného výdělku?
Podle odst. 9 § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě se složka mzdy poskytnutá za delší období než kalendářní čtvrtletí rozpočte na poměrnou část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající části této mzdy se zahrnou do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalších obdobích. V tomto případě doporučujeme obrátit se na správce mzdového programu, aby sjednal náprava v nastavení výpočtu průměrného výdělku.
75/05 V organizaci bude probíhat v době od 25. 7. do 7. 8. 2005 hromadné čerpání dovolené. Část zaměstnanců pracuje v nepřetržitém provozu dle harmonogramu směn. Kolik dní dovolené budou tito zaměstnanci čerpat, když pracují v dvanáctihodinových směnách?
V odst. 5 § 102 ZP se říká, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadne v celoročním průměru. Jestliže je u organizace nárok na 5 týdnů dovolené a zaměstnancům pracujícím ve 12-ti hodinových směnách vychází 15,5 dne dovolené (po 12-ti hodinách), mělo by se jim za hromadné čerpání dovolené odepsat 6 dnů z jejich nároku. Jsou pochopitelně i jiné výklady, např., že se zaměstnanci odepíše tolik dnů dovolené, kolik by jich měl odpracovat dle rozepsaného harmonogramu v období čerpání celozávodní dovolené. Podle našeho názoru je spravedlivější první způsob výpočtu.
76/05 Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu na směny, týdenní pracovní doba je 37,5 hod.. Do zaměstnání nastoupil v neděli a odpracoval celou směnu, dále odpracoval celou směnu v pondělí. Na úterý připadlo volno v důsledku rozvrhu směn a od středy je v pracovní neschopnosti. Jak dlouhé je u tohoto zaměstnance rozhodné období pro výpočet nemocenských dávek?
Podle § 5 vyhl. 143/65 Sb. se u zaměstnance, u něhož počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, činí méně než 6 dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, považují z těchto dnů i dny pracovního klidu, za něž nenáležel započitatelný příjem. A jelikož podle § 91 odst. 1 ZP se za dny pracovního klidu považují dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v práci, je třeba u tohoto zaměstnance vyloučit z rozhodného období úterý, takže se bude vyměřovací základ dělit pouze 2 dny. Dny pracovního klidu nemusí být pouze soboty a neděle.
77/05 Zaměstnanec, který pracoval v odpolední směně dne 4. 7. od 14,00 do 22 hod., musel pracovat přesčas až do 02,00 hod. ráno dne 5. 7., který je státním svátkem. Náleží tomuto zaměstnanci příplatek za práci ve svátek, když se jednalo o směnu ze dne 4. 7.?
Podle § 6 zákona o mzdě náleží zaměstnanci za 2 hodiny práce ve svátek dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu konané práce ve svátek. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě místo náhradního volna. V tomto případě není rozhodující, že se jednalo o směnu z předchozího dne.
78/05 Zajímalo by nás, kdy se doplatek zaměstnance na VZP považuje za povinnou platbu pojistného, při které se zaplacené pojistné může odečíst od hrubé mzdy a kdy se takto zaplacené pojistné odečíst nemůže?
V souvislosti s doplatkem na VZP se můžeme setkat s těmito případy: