4/ ODPOVĚDI NA DOTAZY


   105/05    Dostali jsme se do vážných odbytových problémů a chtěli bychom zaměstnance nechat dva měsíce doma na 80% průměrného výdělku. Je možné takto postupovat, když u nás není odborová organizace?

   Podle § 130 odst. 2 ZP se jedná o jinou překážku na straně zaměstnavatele, pokud zaměstnavatel v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem vymezí vážné provozní důvody, pro které nemůže zaměstnanci přidělovat práci a stanoví výši náhrady v rozmezí 60% až 80% průměrného výdělku. Podle věty druhé nelze tuto dohodu nahradit rozhodnutím zaměstnavatele, což je bohužel Váš případ. V tomto případě je třeba postupovat dle § 130 odst. 1 ZP a zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud se ovšem se zaměstnanci nedohodnete jinak…


   106/05    Jaký je rozdíl v odvodech pojistného na SZ a VZP a dani z příjmů v případě uzavření pracovněprávního vztahu nebo smlouvy o výkonu funkce u jednatele společnosti s ručením omezeným?

   V případě uzavření pracovního poměru se bude pojistné i daň odvádět stejně jako u zaměstnanců. Pokud bude sjednán vztah podle obchodního zákoníku, vzniká účast na pojištění v měsících, kdy započitatelný příjem dosáhne alespoň částky 400 Kč (což asi bude splněno vždy) a srážení daně z příjmů bude záviset na tom, zda bude mít jednatel podepsané prohlášení k dani či nikoliv. Při podepsaném prohlášení se daní jako ostatní zaměstnanci. Při nepodepsaném prohlášení se daní dle tabulky minimálně 20%.


   107/05    Jaký bude mít nárok na dovolenou za rok 2005 zaměstnanec, který ukončil pracovní poměr 31. 12. 2004 a další pracovní poměr byl sjednán od 3. 1. 2005 do 31. 12. 2005? Je možné tento případ považovat za nepřetržité trvání pracovního poměru?

   Podle § 106 odst. 2 ZP se za nepřetržité trvání pracovního poměru považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli. Další zmínku o skončení a bezprostředně navazujícím vzniku nového pracovního poměru najdeme v § 10 odst. 1 NV 108/94 Sb., kde se hovoří o změně zaměstnání v polovině měsíce, jestliže na skončení zaměstnání před polovinou měsíce bezprostředně navazují dny pracovního klidu a na ně nástup nového zaměstnání po polovině měsíce. Jelikož dny 1. a 2. ledna 2005 byly dny pracovního klidu, bude zaměstnanci náležet plný nárok na dovolenou za rok 2005.


   108/05    Firma, která nám dodává stravenky, rozšířila svoji nabídku na tzv. „unišek“. Tyto kupony lze využít v zařízeních, se kterými má tato firma uzavřenou smlouvu. Jedná se o sportovní zařízení (fitness, plavecká hala, sportovní stadion apod.), o zdravotní péči (úhrada léků a vitaminů v lékárnách), o kulturní zařízení (kina a divadla), o rekreaci a vzdělávání zaměstnanců. Zajímalo by nás, zda z těchto šeků budeme hradit pojistné a daň?

   Podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmů osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku ve formě využívat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Nabízený „unišek“ tyto podmínky splňuje a tudíž z nich není třeba srážet ani pojistné ani daň z příjmů.


   109/05    Zaměstnanec dal sám výpověď z pracovního poměru. Výpovědní doba by měla uplynout dne 31. 12. 2005. Zaměstnanec dne 6. 12. onemocněl a jeho pracovní neschopnost určitě skončí nejdříve v měsíci lednu 2006. Kdy můžeme s tímto zaměstnancem ukončit pracovní poměr?

   Vzhledem k tomu, že se jedná o výpověď danou zaměstnancem, neplatí v tomto případě žádná ochranná doba (§ 48 ZP). V tomto případě skončí pracovní poměr dne 31. 12. 2005 a zaměstnanci budou vypláceny dávky nemocenského pojištění až do ukončení pracovní neschopnosti.


   110/05    Zaměstnanci jsme přiznali zpětně příspěvek na penzijní připojištění ve výši 3% z vyměřovacích základů za měsíce červenec až listopad 2005. Jaký bude mít dopad na zaměstnance i zaměstnavatele skutečnost, že jej vyplatíme najednou v zúčtování mzdy za měsíc listopad?

   Podle § 6 odst. 9 písm. u) zákona o daních z příjmů je u zaměstnance o daně z příjmů osvobozen příspěvek maximálně do výše 5% vyměřovacího základu pro pojistné na SZ. Ve vašem případě bude třeba porovnat celkovou výši příspěvku s 5% vyměřovacího základu za měsíc listopad. V případě, že výše příspěvku bude vyšší než 5%, je třeba částku nad 5% zdanit. U zaměstnavatele se bude daňová uznatelnost porovnávat až po skončení roku a to tak, že se porovná výše příspěvku za rok 2005 se 3% ze součtu vyměřovacích základů na SZ. Zde pravděpodobně bude celá výše příspěvku daňově uznatelná.


   111/05    V současné době u nás pracuje starobní důchodce na dobu určitou do 31. 12. 2005. Dne 15. 11. onemocněl a podle vyjádření lékařů bude dlouhodobě práce neschopen. Jak dlouhou dobu mu budeme vyplácet nemocenské dávky, když v letošním roce nebyl ještě práce neschopen?

   Ve Vašem případě budete poskytovat nemocenské dávky po celou podpůrčí dobu, tj. u poživatele starobního důchodu 84 kalendářních dnů, protože pracovní neschopnost vznikla za trvání pracovního poměru. Pokud by pracovní neschopnost vznikla až po skončení pracovního poměru, nemocenské dávky by nenáležely.


   112/05    Majitel naší firmy by chtěl paušalizovat veškeré příplatky od příplatku za práci přesčas, za práci v noci až po příplatek za svátek. Je možné všechny tyto příplatky paušalizovat?

   Zahrnování některých těchto příplatků přímo do mzdy umožňuje zákon 1/92 Sb. o mzdě, který v § 5 připouští sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas maximálně však do 150 hodin, které lze podle ZP nařídit. U příplatků za práci v noci a ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách by toto bylo možné, ale podle našeho názoru nepraktické, protože nevíme předem v jakém rozsahu bude tato práce konána. Příplatek za práci ve svátek by se ale neměl zahrnovat v žádném případě, protože zaměstnanci přísluší podle § 6 odst. 1 zákona 1/92 Sb. za práci ve svátek přednostně dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Tím, že by zaměstnanec přistoupil na proplácení příplatku za práci ve svátek místo náhradního volna, by se předem vzdával svých práv (§ 242 odst. 1 písm. c) ZP) a tento úkon by byl neplatný. Je ale možné, že k této problematice existují i jiné názory právníků a pracovníků MPSV.