2/ MINIMÁLNÍ MZDA A POSKYTOVÁNÍ DAŇOVÉHO BONUSU

   V minulém čísle jsme Vás informovali o vydaném Pokynu MF D-274. Při poskytování daňového bonusu se nejvíce problémů a dotazů objevilo v souvislosti s případy, kdy zaměstnanec nemá odpracovaný ani jeden den. Podle Pokynu D-274 je třeba pro nárok na daňový bonus, aby zdanitelný příjem poplatníka dosáhl alespoň částky 7185 Kč.

V případě neodpracování ani jedné směny můžou nastat tyto případy:
a)   zaměstnanec byl po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti (resp. OČR nebo peněžitá pomoc v mateřství) a obdržel pouze nemocenské dávky. Nárok na bonus nemá, protože nesplnil podmínku příjmu 7185 Kč.
b)   zaměstnanec byl po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti a obdržel prémie za předchozí čtvrtletí ve výši 6000 Kč. Nárok na bonus nemá, protože nesplnil podmínku příjmu 7185 Kč, ale mohla by se u něho uplatnit sleva na dani.
c)   zaměstnanec byl po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti a obdržel odměnu za předchozí čtvrtletí ve výši 10000 Kč. Zaměstnanci vznikne nárok na bonus, protože splnil podmínku příjmu alespoň 7185 Kč.
d)   zaměstnanec čerpal po celý měsíc dovolenou na zotavenou a obdržel náhradu mzdy ve výši 7140 Kč (168 hod. x 42,50). Nárok na bonus nemá, protože nesplnil podmínku příjmu 7185 Kč, ale mohla by se u něho uplatnit sleva na dani.
e)   zaměstnanec čerpal po celý měsíc dovolenou na zotavenou a obdržel náhradu mzdy ve výši 8500 Kč. Zaměstnanci vznikne nárok na bonus, protože splnil podmínku příjmu alespoň 7185 Kč.
f)   zaměstnanec neodpracoval v měsíci ani jednu směnu z důvodu vážných provozních důvodů. Za tuto dobu obdržel náhradu mzdy ve výši 60% průměrného výdělku, což byla částka 7000 Kč. Nárok na bonus nemá, protože nesplnil podmínku příjmu 7185 Kč, ale mohla by se u něho uplatnit sleva na dani.
g)   zaměstnanec neodpracoval v měsíci ani jednu směnu z důvodu vážných provozních důvodů. Za tuto dobu obdržel náhradu mzdy ve výši 60% průměrného výdělku, což byla částka 7200 Kč. Zaměstnanci vznikne nárok na bonus, protože splnil podmínku 7185 Kč.
h)   zaměstnankyně byla po část měsíce na peněžité pomoci v mateřství a zbytek měsíce čerpala dovolenou na zotavenou, za kterou obdržela náhradu mzdy ve výši 12000 Kč. Zaměstnankyni vznikne nárok na bonus, protože splnila podmínku zdanitelného příjmu alespoň 7185 Kč.
i)   zaměstnanec je celý měsíc nemocný, neodpracoval ani jednu hodinu a jeho jediným zúčtovaným příjmem bylo nepeněžní plnění ve výši 8000 Kč z titulu poskytnutí vozidla pro služební i soukromé účely (1% ze vstupní ceny vozidla). Zaměstnanci vznikne nárok na bonus, protože splnil podmínku zdanitelného příjmu alespoň 7185 Kč.

   Posuzování dodržení minimální mzdy ve vztahu k některým příjmům, které se do ní nezahrnují…
Podle § 111 odst. 3 ZP se do mzdy pro účely dodržení minimální mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek. Podle odst. 2 § 4 zákona 1/92 Sb. o mzdě se za mzdu nepovažují náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů nebo dluhopisů a odměna za pracovní pohotovost. Všechny tyto složky jsou ale zdanitelným příjmem zaměstnance a tudíž se podle Pokynu D-274 zahrnují do příjmů pro posouzení dodržení minimální mzdy (pouze pro účely poskytnutí daňového bonusu).
   Např. zaměstnanec s měsíční mzdou, který odpracoval celý měsíc, obdržel mzdu ve výši 6900 Kč a dále obdržel 600 Kč za práci přesčas a 400 Kč jako odměnu za pracovní pohotovost. Tomuto zaměstnanci bude náležet daňový bonus, protože jeho zdanitelný příjem činil v měsíci 7900 Kč.
   POZOR: tento zaměstnavatel ale postupuje protiprávně, protože nedodržel u zaměstnance minimální mzdu. Mzda za práci přesčas a odměna za pracovní pohotovost se do jeho mzdy, pro posouzení dodržení minimální mzdy, nezahrnují. V tomto případě se vystavuje postihům ze strany úřadu práce!

   Dodržení minimální mzdy při zkrácené pracovní době…
Podle odst. 3 § 2 NV 303/95 Sb. o minimální mzdě zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednanou kratší pracovní dobu, náleží minimální mzda ve výši odpovídající odpracované době. Tzn., že pokud zaměstnanec má zkrácenou týdenní pracovní dobu ze 40 hodin na 20 hodin, bude se u něho porovnávat dodržení minimální mzdy s částkou 3592,50 Kč (7185:2). Např. zaměstnanec pracující na 30 hodin týdně má na tuto zkrácenou pracovní dobu stanovenu mzdu ve výši 7000 Kč. Pokud odpracuje celý měsíc, bude se tato částka porovnávat s minimální mzdou 5389 Kč (7185x30:40). V případě, že neodpracuje celý měsíc, tak se tato částka úměrně zkrátí.

   Dodržení minimální mzdy při úkolové mzdě…
Problémy s dodržením minimální mzdy vznikají rovněž u zaměstnanců, kteří pracují v úkolové mzdě a z důvodu neplnění výkonových norem, nedosahuje jejich mzda výše minimální mzdy. V tomto případě náleží zaměstnanci doplatek do minimální mzdy a jelikož je tento doplatek zdanitelným příjmem, bude u zaměstnance minimální mzda dodržena.

   Dohody mimo pracovní poměr a poskytování daňového bonusu…
Podle Pokynu D-274 náleží zaměstnancům, na které se nevztahuje NV 303/95 Sb. o minimální mzdě, daňový bonus jen v případě, že odměna je alespoň 7185 Kč. Z toho vyplývá, že zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti (týdenní pracovní doba 20 hodin), který obdrží odměnu 6000 Kč, daňový bonus nenáleží, i když jeho příjem na hodinu vysoko překračuje hodinovou minimální mzdu.
   DOPORUČENÍ: v případě, že u Vás pracuje zaměstnanec, který nemá jiného plátce a podepsal u Vás prohlášení k dani, je lepší s ním uzavřít pracovní poměr, protože u něho by při výši mzdy 6000 Kč za poloviční úvazek