• v §§ 351 až 353 jsou obecná ustanovení

   Podle nich se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.
   Průměrný výdělek se zjistí z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Tzn., že odpracovanou dobou není doba, kdy zaměstnanec pobírá náhradu mzdy nebo odměnu za pracovní pohotovost.
   První zásadní změna se týká zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla práce vykonána. V tomto případě by se do odpracované doby tohoto rozhodného období zahrnuly také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta!

• v § 354 (dosud § 17 odst. 2 a 3) je definováno rozhodné období

   Rozhodným obdobím je ve většině případů opět předchozí kalendářní čtvrtletí, pokud nebude dále stanoveno jinak. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
   Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
K určení „stálé mzdy“ pro uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích (viz komentář k § 120).

• v § 355 (dosud § 17 odst. 4) je řešen pravděpodobný výdělek

   Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracuje alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Dosud musel odpracovat alespoň 22 dnů, aby se nepoužil pravděpodobný výdělek.
   Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Zde se doplnil text o zažitou praxi, tzn. že se již dříve přihlíželo k výdělku zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou práci.

• § 356 (dosud § 17 odst. 5) řeší formy průměrného výdělku

   Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Dosud mohl být používán i průměrný výdělek denní (směnový), od 1. 1. 2007 to může být jen průměrný hodinový výdělek.
   Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok má pro tento účel 365,25 dne ((365+365+365+366):4). Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348 (365,25:7:12). Tento koeficient vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.
   POZOR: dosud se vycházelo z průměrného počtu pracovních hodin (dnů) připadajících v roce na jeden měsíc. Nově bude třeba používat vždy průměrný rok.
   Např. zaměstnanec s týdenní pracovní dobou 40 hodin a průměrným hodinovým výdělkem 78,60 Kč, bude mít průměrný měsíční výdělek 13671 Kč (78,60x40x4,348).
   Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se obdobně jako dosud, tj. od hrubého výdělku odečteme pojistné na SZ, pojistné na VZP a zálohu na daň z příjmů vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.
   Např. u zaměstnance ve výše uvedeném příkladu by průměrný čistý výdělek činil 10988 Kč (13671-1094-616-973). Zde předpokládáme, že zaměstnanec uplatnil pouze základní slevu na dani (600 Kč).

• v §§ 357 až 362 (dosud § 17 odst. 6 až 12) jsou společná ustanovení o průměrném výdělku

   V § 357 se říká, že průměrný ani pravděpodobný výdělek nesmí být nižší než minimální mzda. Pokud by vyšel průměrný výdělek nižší, je třeba jej zvýšit na výši odpovídající minimální mzdě.
   V § 358 se stejně jako dosud upravuje zahrnování složek mzdy (platu) poskytovaných za delší období než je kalendářní čtvrtletí.
   V § 361 je nově vloženo zjišťování průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod mimo pracovní poměr. Průměrný výdělek by se měl zjišťovat podle tohoto zákona s výjimkou případů, kdy je sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého úkolu. V tomto případě je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného úkolu. Zde může být rozhodné období odlišné od předchozího kalendářního čtvrtletí.
   Např. zaměstnanec na dohodu o provedení práce pracoval od 15. 3. do 20. 4. Odměna byla sjednána tak, že bude vyplacena až po provedení práce, tj. v měsíci dubnu. V tomto případě by rozhodné období pro zjištění průměrného výdělku bylo březen až duben, i když zasahuje do více kalendářních čtvrtletí.
   V § 362 se říká, že mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného výdělku považuje i odměna z dohody, odměna nebo jiný příjem poskytovaný zaměstnanci za práci v jeho zaměstnání konaném v jiném pracovním vztahu než v pracovněprávním. Zde bude myšlen pravděpodobně např. služební poměr.
   K zjišťování průměrného výdělku se bude vázat i přechodné ustanovení uvedené v § 364 odst. 4, podle kterého se nároky z pracovního úrazu, k němuž došlo před nabytím účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců (tj. před 1. 1. 2008), řídí dosavadními předpisy. Tzn., že při pracovním úrazu, který se stane v průběhu roku 2007, se může při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody vycházet z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní rok, je-li to pro zaměstnance výhodnější (§ 17 odst. 10 zákona o mzdě).