3/ NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE - ČÁST IV. - SRÁŽKY Z PŘÍJMU

   V §§ 145 až 150 nového ZP (dosud § 12 zákona o mzdě, § 18 zákona o platu, § 121 ZP) jsou řešeny „srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu“.
   Do těchto paragrafů byla převzata některá ustanovení z občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), i když ne zcela šťastně, protože se liší od textu v OSŘ, který v něm rovněž zůstal…

   Podle odst. 1 § 145 jsou srážkami z příjmu pro účely tohoto zákona srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance (dále se toto vše nazývá „srážky ze mzdy“). Jinými příjmy zaměstnance jsou podle odst. 2 § 145

a) odměny z dohod
b) náhrada mzdy nebo platu
c) odměna za pracovní pohotovost
d) odstupné, popř. obdobná plnění poskytovaná zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání
e) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.

   Nově se mezi plnění, ze kterých budou srážky ze mzdy prováděny, dostala plnění, která nebyla mzdou nebo platem a ani nebyla vyjmenována v § 299 OSŘ, tj. odstupné a odměna za pracovní pohotovost. Kromě toho by se měly srážky ze mzdy provádět i z odměn z dohod, tzn., že by se měly provádět nejen z dohody o pracovní činnosti, ale nově i z dohody o provedení práce.
   Podle § 146 mohou být srážky ze mzdy provedeny jen

a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem
b) na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 327) nebo k uspokojení závazků zaměstnance
c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v KS a souhlasí-li s tím zaměstnanec.

   Novinkou je úhrada členských příspěvků formou srážek ze mzdy. Zavedením této srážky se může stát, že zaměstnanci, který má několik přednostních či nepřednostních pohledávek, nezbude na úhradu členských příspěvků odborové organizaci…

  Podle § 147 odst. 1 jje zaměstnavatel oprávněn srazit zaměstnanci

a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
b) pojistné na SZ a pojistné na VZP
c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit
d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady
e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou a náhradu mzdy podle § 192, na níž zaměstnanci právo nevzniklo.

   Podle odst. 2 § 147 se výkon rozhodnutí (exekuce) nařízených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku řídí zvláštním právním předpisem (je zde odkaz na OSŘ).
   V § 147 odst. 3 se říká, že srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 327).
   Podle § 148 se přednostně provede srážka zálohy na daň, pojistného na SZ a pojistného na VZP. Srážky ze mzdy je možné provést jen za podmínek uvedených v §§ 276 až 302 OSŘ. Těmito podmínkami se řídí u pohledávek soudu, exekutora, správce daně apod. pořadí jednotlivých pohledávek (tzn. podle data doručení).
   Ve větším rozsahu je možné srážky ze mzdy provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy ani tím nebudou tyto srážky kráceny.
   POZNÁMKA: toto ustanovení bude použitelné pouze na případy, kdy zaměstnavatel bude souhlasit se srážením půjček zaměstnance, které mu byly poskytnuty např. bankou nebo společností, která poskytuje spotřebitelské úvěry. Jestliže zaměstnavatel nebude s jejich srážením souhlasit, má zaměstnanec smůlu. Změnou § 551 odst. 1 občanského zákoníku provedenou zákonem 264/2006 Sb. je totiž možno zaměstnavateli předložit pouze dohody na uspokojení pohledávek výživného a pohledávek, o nichž tak stanoví zákon. Podle přechodného ustanovení k občanskému zákoníku se budou srážky z dohod o srážkách ze mzdy provádět i po 1. 1. 2007, jestliže byly uzavřeny před tímto datem. Tyto pohledávky ale nelze od 1. 1. 2007 zvyšovat, jestliže je není možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy podle nového ZP.
   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
   Dohody o srážkách ze mzdy předložené zaměstnavateli podle § 551 obč. zákoníku před 1. 1. 2007, bude třeba „dovysrážet“, ale již bez jakéhokoliv navýšení sjednané částky ze strany banky nebo firmy poskytující spotřebitelské úvěry. Nové smlouvy o půjčkách Vám již nemůžou být předkládány ke srážení, s výjimkou případů, kdy budete s jejich srážením souhlasit! V případě souhlasu zaměstnavatele, je možné srážky pro banky a firmy zabývající se spotřebitelskými úvěry provádět. Pokud ale zaměstnavatel odmítne tyto srážky provádět, neporušil tím platný zákon!
   V § 148 je stanoveno, jak se určí pořadí jednotlivých druhů srážek.

a) u srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách zaměstnavateli doručena nebo kdy byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřena dohoda o srážkách k uspokojení závazků zaměstnance.
b) provádí-li se srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele, řídí se pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách uzavřena.
c) při srážení nevyúčtované zálohy na cestovní náhrady a přeplacené dovolené se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek
d) při srážení členských příspěvků se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas s prováděním srážek.

   Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového zaměstnavatele. Srážky se začnou provádět dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního zaměstnavatele nebo oprávněného dozví, že byly prováděny srážky a pro jaké pohledávky.
   Podle § 150 zaměstnavatel eviduje údaje (jméno, příjmení, adresa, písemnosti týkající se prováděných srážek ze mzdy, a to po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy nebo platu. Tzn., že je musí archivovat minimálně 10 let po ukončení provádění srážek.