• ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

   V zákonu 586/92 Sb. o daních z příjmů se přechází na úplně nový model výpočtu daně a zálohy na daň.
   DOSUD je základem daně příjem ze závislé činnosti nebo funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období snížený o částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na SZ a VZP a z toho se bere daň podle tabulky.
   NOVĚ jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků zúčtované nebo vyplacené poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdaněných srážkou (§ 36) a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny a zvýšený o částku odpovídající pojistnému na SZ a pojistnému na VZP, kterou je povinen platit zaměstnavatel - a z toho je jednotná daň 15%.
   ROZDÍL spočívá v tom, že se příjem zaměstnance nesnižuje o pojistné, které platí zaměstnanec, ale naopak se navyšuje o pojistné, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel.
   Když porovnáme vypočtenou daň dle metodiky roku 2008 se základem daně roku 2007 vychází nám daňové zatížení 23,1%. Tato změna základu daně je ale kompenzována navýšením slev na dani v § 35ba odst. 1.

PŘEHLED NOVÝCH SLEV NA DANI A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ

   /* jedná se o starobního důchodce, který tento důchod pobíral k 1. 1. příslušného zdaňovacího období. Těm, kterým byl přiznán později sleva na poplatníka ještě náležela.

PŘEHLED NOVÝCH MĚSÍČNÍCH SLEV NA DANI A MĚSÍČNÍHO
DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ PRO ZAMĚSTNANCE

   Díky navýšení těchto slev na dani nedojde u žádného zaměstnance s podepsaným prohlášením k dani k poklesu jeho čisté mzdy z titulu změn v zákonu o daních z příjmů.
POZOR: jiná situace bude při nepodepsaném prohlášení, kde dojde v některých případech k poklesu čisté mzdy.

   JAKÝM ZPŮSOBEM SE ZJISTÍ ZÁKLAD DANĚ TZV. „SUPERHRUBÁ MZDA“ (§ 6 odst. 13 a § 38h odst. 1)?

   Příjem ze závislé činnosti nebo funkčních požitků se navýší o pojistné, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. Jaké pojistné je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe:

• ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

   Podle § 2 zákona 592/92 Sb. je pojistné 13,5% z vyměřovacího základu, zaokrouhleného na celé Kč směrem nahoru. Podle § 6 zákona 48/97 Sb. platí jednu třetinu zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel.
V praxi by měl výpočet částky, o kterou se navýší příjem ze závislé činnosti vypadat takto:

• z vyměřovacího základu zaměstnance se vypočte 13,5% a zaokrouhlí se směrem nahoru
• spočte se jedna třetina ze zaokrouhlené částky a ta se zaokrouhlí směrem nahoru nebo i dolu a získáme tak pojistné, které hradí zaměstnanec
• rozdíl mezi celkovým pojistným a pojistným zaměstnance je pojistné, které je povinen hradit zaměstnavatel a o které se zaměstnanci navýší příjem.

   Např. vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na VZP je 17659 Kč. 13,5% je 2383,96 Kč, které se zaokrouhlí na 2384 Kč. Z toho jedna třetina činí 794,66 Kč po zaokrouhlení 795 Kč (může být i 794). Rozdíl mezi celkovým pojistným 2384 Kč a pojistným, které hradí zaměstnanec 795 resp. 794 Kč je pojistné, které je povinen hradit zaměstnavatel a o které se navýší zaměstnanci příjem pro účely výpočtu daně.
   Jak se bude zahrnovat pojistné na VZP při neomluvené absenci, neplaceném volnu a při doplatku do minimální mzdy?
  Vzhledem k tomu, že při absenci a doplatku do minimální mzdy je celých 13,5% povinen platit zaměstnanec, není zaměstnavatel povinen platit žádné pojistné sám za sebe a tudíž se nebude základ daně o nic navyšovat.
   V případě poskytnutí neplaceného volna je zaměstnanec povinen zaplatit jednu třetinu a k zaplacení zbývajících dvou třetin se může zaměstnanec písemně zavázat zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že se pojistné počítá z poměrné části minimální mzdy a ne vždy jej hradí zaměstnavatel, bylo rozhodnuto na MF o tom, že se z titulu poskytnutí neplaceného volna nebude základ daně zaměstnanci navyšovat.
   Vyměřovací základ na VZP poživatelů invalidního a částečně invalidního důchodce u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením.
   Vyměřovacím základem poživatelů ID a ČID u těchto zaměstnavatelů je částka přesahující vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát. Ten je v § 3c stanoven jako čtvrtina všeobecného vyměřovacího základu a pro rok 2008 to bude částka 5013 Kč (20050:4=5012,50). U těchto zaměstnanců se bude navyšovat základ daně o dvě třetiny z částky vypočtené z vyměřovacího základu sníženého o částku 5013 Kč.

• SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

   Podle § 7 zákona 589/92 Sb. činí pojistné zaměstnavatele 26% ze součtu vyměřovacích základů všech zaměstnanců
   Vzhledem k tomu, že výpočet pojistného za zaměstnavatele neřeší jednotlivé zaměstnance, mělo by se pojistné, které je povinen hradit zaměstnavatel vypočíst tak, že se spočte 26% z vyměřovacího základu zaměstnance a o tuto částku se navýší jeho příjem pro účely daně. Zaokrouhlování by se mělo řídit § 46a zákona o správě daní a poplatků, tj. na dvě platná desetinná místa.
   Např. vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na SZ je 17659 Kč. 26% činí 4591,34 Kč a o tuto částku se navýší příjem zaměstnance pro účely výpočtu daně.

   POZOR: vzhledem k tomu, že vyměřovací základy pro odvod sociálního a zdravotního pojištění se liší (viz výklad k odvodu pojistného na SZ a VZP), je třeba navyšovat příjem ze závislé činnosti samostatně za sociální a samostatně za zdravotní pojištění!
Základ daně pro výpočet zálohy na daň se zaokrouhlí u zaměstnance na celé stokoruny směrem nahoru. Základ daně pro výpočet srážkové daně se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolu.

   JAK TO BUDE U ZAMĚSTNANCŮ S NEPODEPSANÝM PROHLÁŠENÍM K DANI?

   Zde bude záležet na výši příjmu

• PŘÍJEM DO 5000 Kč u poplatníků s příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) a d) - zaměstnanci

   Pokud je příjem před navýšením o pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel do 5000 Kč, uplatní se srážková daň 15%. Ta se ale bude počítat z příjmu navýšeného o pojistné, které má platit zaměstnavatel. U této skupiny zaměstnanců dojde k výraznému poklesu čisté mzdy.
   Např. zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti nebo v dalším pracovním poměru, který má prohlášení k dani podepsané u jiného plátce a jeho měsíční příjem činí 5000 Kč, má v roce 2007 čistou mzdu 3719 (5000-625-656). V roce 2008 bude činit jeho čistá mzda 3363 Kč (5000-625-1012), tzn., že dochází k poklesu o 356 Kč, který je způsoben nárůstem základu daně o pojistné, které hradí zaměstnavatel. K poklesu by nedošlo pouze u zaměstnance na dohodu o provedení práce, kterému by se základ daně nenavyšoval o pojistné zaměstnavatele, tzn., že by i nadále pobíral 4250 Kč (5000-750).

• PŘÍJEM NAD 5000 Kč u poplatníků s příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) a d) a PŘÍJEM nad 5000 Kč, ale i do 5000 Kč u poplatníků s příjmy podle § 6 odst. 1 písm. b) a c) - společníci, jednatelé a členové statutárních orgánů

   Pokud je příjem před navýšením o pojistné vyšší než 5000 Kč nebo u společníků, jednatelů a členů statutárních orgánů může být i nižší než 5000 Kč, uplatní se zálohová daň 15% z příjmu navýšeného o pojistné zaměstnavatele, je-li z těchto příjmů odváděno.
   Např. zaměstnanec na další pracovní poměr, který má prohlášení k dani podepsané u jiného plátce a jeho měsíční příjem činí 8000 Kč má v roce 2007 čistý příjem 5600 Kč (8000-1000-1400). V roce 2008 bude činit jeho čistý příjem 5380 Kč (8000-1000-1620), tzn., že dochází k poklesu o 220 Kč, který je způsoben nárůstem základu daně o pojistné, které je povinen platit z tohoto příjmu zaměstnavatel. Pokud by se jednalo o dohodu o provedení práce, došlo by naopak k nárůstu o 400 Kč, protože u dohody o provedení práce se základ daně nenavyšuje o pojistné.

   JAK SE BUDE POSTUPOVAT U DAŇOVÝCH NEREZIDENTŮ (§ 35ba odst. 2)?

   U daňových nerezidentů je třeba rovněž navýšit základ daně o pojistné na SZ a o pojistné na VZP, které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. Pokud se na něho vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýší se příjem tohoto zaměstnance o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.
Pokud podepíše prohlášení k dani, může se u něho uplatnit pouze sleva na studium podle § 35ba odst. 1 písm. f). Ostatní slevy na dani může daňový nerezident uplatnit v rámci daňového přiznání, pokud správci daně prokáže, že 90% veškerých jeho celosvětových příjmů je z území ČR.
KDO BUDE DAŇOVÝM NEREZIDENTEM - podle výkladů pracovníků MF a FÚ se bude o daňového nerezidenta jednat v případě, že v ČR nemá trvalý pobyt. Pokud zde nemá trvalý pobyt, ale pracuje zde na základě povolení k přechodnému pobytu (cizinci) nebo se zde po převážnou část roku zdržuje (občan EU) a výkon práce je na území ČR, mohl by požádat správce daně o určení tzv. „daňového domicilu“. V případě, že by mu jej FÚ přiznal, posuzoval by se tento poplatník jako daňový rezident ČR.

   ZMĚNY V PŘÍJMECH OD DANĚ OSVOBOZENÝCH (§ 6 odst. 9)

• od daně z příjmů je osvobozeno i nadále přechodné ubytování poskytnuté v nepeněžní formě, ale pouze do výše 3500 Kč

   Přechodné ubytování, které by bylo poskytnuto ve vyšší částce, bude podléhat odvodu daně a tím i odvodu pojistného na SZ a pojistného na VZP.
POZOR: daňově uznatelnými výdaji na přechodné ubytování je jejich plná výše, ale to, co je nad 3500 Kč musí u zaměstnance podléhat dani z příjmů a tím i odvodům pojistného na SZ a VZP.

• od daně z příjmů bude osvobozen příspěvek na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, pokud jeho výše nepřekročí v součtu obou plnění 24000 Kč

   Zde již nebude třeba „hlídat“ procenta z vyměřovacího základu, ale rozhodující bude zda příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění nepřekročí v součtu 24000 Kč. Nebude ani rozhodující, zda bude zaměstnavatel přispívat pouze na penzijní připojištění nebo pouze na životní pojištění, zda bude přispívat jednorázově nebo pravidelně měsíčně. V případě, že dojde k překročení částky 24000 Kč, bude třeba začít z příspěvků odvádět zálohu na daň z příjmů a obojí pojistné.
POZOR: daňově uznatelnými výdaji bude celá výše poskytnutého příspěvku, pokud bude příspěvek poskytnut podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 (musí být jeho poskytnutí sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem, pracovní nebo jinou smlouvou. Tím, že se v § 24 odst. 2 se zrušila písm. zj) a zo), která stanovila horní hranici pro daňovou uznatelnost, bude uznatelná celá částka příspěvku. Pokud výše příspěvku překročí částku 24000 Kč u zaměstnance, podléhá dani z příjmů a odvodu obojího pojistného vše, co je nad 24000 Kč.

   ZMĚNY V NEZDANĚNÝCH ČÁSTKÁCH (§ 15)

   U nezdaněných částek je třeba předně upozornit, že zavedením jednotné sazby daně ztrácí svou progresivitu. Tzn., že pokud si od základu daně odečteme 12000 Kč na životní pojištění, přinese nám to na daních úsporu 1800 Kč (15% z 12000). Dosud mohly nezdaněné částky přinést až 32% z její celkové výše.

• důležitou změnou je doplnění u soukromého životního pojištění (odst. 6)

   Zde se mezi pojišťovny, které můžou uzavírat toto pojištění, doplnily „jiné pojišťovny usazené na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru“. Z toho vyplývá, že zaměstnanec může předložit smlouvu na životní pojištění uzavřenou ve státě EU s pojišťovnou, která v ČR vůbec nepodniká. Zde je potřeba upozornit, že smlouva musí být přeložena do českého jazyka, protože úředním jazykem je čeština.

• u bytové výstavby se v § 15 odst. 4 nahradila slova „nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí“ slovy „splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb“.

   Od 1. 1. 2007 začal platit zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a některé menší stavby se můžou užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu. Pokud stavební úřad nezakáže užívání stavby, může se užívat. Takže užívat se musí bytová potřeba k trvalému bydlení buď po kolaudaci nebo po oznámení stavebnímu úřadu.

• vložením nového odst. 9 do § 15 si bude moci odpočet úroků uplatnit daňový nerezident pouze v případě, že 90% všech jeho příjmů plyne z území ČR.

   POVINNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ (§ 38g odst. 2)
   Nově budou muset podat daňové přiznání daňový nerezident, který bude chtít uplatnit slevy podle § 35ba (tj. na poplatníka, manžela/lku a invalidity). Zde ale musí prokázat FÚ, že 90% jeho příjmů je z území ČR. Dále musí podat daňové přiznání také poplatník, který obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány v jeho prospěch. Zde se jedná o příjmy nevyplacené do 31. 1. po skončení zdaňovacího období a vyplacené po tomto datu - zde bude muset vždy podat daňové přiznání. Pro rok 2007 tato povinnost platí již podle Pokynu D-300.

   ZMĚNY V PROKAZOVÁNÍ NÁROKŮ NA SLEVY NA DANI A NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZE ZÁKLADU DANĚ
  Do zákona se doplnil způsob prokazování studia na školách v cizině pro účely slevy na dani na studium nebo pro účely nároku na daňové zvýhodnění na dítě.
Studium na škole v cizině se prokáže

• potvrzením o studiu vydaným zahraniční školou (přeloženým do češtiny) a
• rozhodnutím Ministerstva školství, že je takové studium postaveno na roveň studia v ČR.

   Toto dosud vyplývá z Pokynu D-300.

   Podrobný výklad k této problematice najdete v rozsáhlém výkladu od paní Kataríny Dobešové z MF, který je přílohou tohoto čísla, ale pouze v elektronické podobě.

• ZMĚNY V ZÁKONU 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A ZMĚNY V ZÁKONU 592/92 Sb. O POJISTNÉM NA VZP

   Nejprve se budeme věnovat změnám, které byly provedeny v obou zákonech a potom samostatně změnám, které se týkají pouze zdravotního pojištění

• v § 5 odst. 1 zákona o pojistném na SZ resp. § 3 odst. 1 zákona o VZP, které definují vyměřovací základ zaměstnance se mění věta druhá takto:

   „Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.“
   Z této nové definice „zúčtovaného příjmu“ vyplývá, že se od příštího roku bude odvádět pojistné na SZ ze všech příjmů, které podléhají dani z příjmů. Tím, že vypadla věta, že „zaměstnavatel musí o nákladu nebo úbytku prostředků účtovat“, bude se pojistné odvádět i z 1% ze vstupní ceny vozidla poskytnutého pro služební a soukromé užívání, z poskytování výrobků za cenu nižší než je cena obvyklá nebo z úroků při poskytnutí návratných půjček nad 20000 Kč resp. 100000 Kč.
   ZJEDNODUŠENĚ ŘEČENO, TO CO BUDE V ROCE 2008 PODLÉHAT DANI Z PŘÍJMŮ, BUDE PODLÉHAT ODVODU POJISTNÉHO, S VÝJIMKAMI UVEDENÝMI V § 5 ODST. 2 resp. § 3 ODST. 2.

• v § 5 odst. 2 resp. § 3 odst. 2, kde jsou uvedeny příjmy podléhající dani z příjmů, z kterých se pojistné odvádět nebude, se mění toto

   První změna je v písm. b), kde se k odstupnému doplnila „odměna při skončení funkčního období náležející podle zákona o obcích, o krajích a hlavním městě Praze“.
   Tzn., že v případě poskytnutí odměny uvolněným funkcionářům po skončení jejich funkčního období se pojistné odvádět nebude.

   Druhá změna je v písm. f), které nově zní:
„f) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.“
   Z tohoto vyplývá, že v případě poskytnutí jakéhokoliv plnění starobnímu nebo plně invalidnímu důchodci do jednoho roku ode dne skočení zaměstnání, bude toto plnění podléhat odvodu pojistného.

• vložením nového § 15a do zákona o pojistném na SZ a v nových odst. 15 až 18 v § 3 zákona o pojistném na VZP se zavedl tzv. „maximální vyměřovací základ“ pro zaměstnance

   Maximálním vyměřovacím základem pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu a koeficientu pro jeho přepočet za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje
   VÝPOČET PRŮMĚRNÉ MZDY:
   VVZ ZA ROK 2006 = 20050 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,0753.
   Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2006 po zaokrouhlení směrem nahoru 21560 Kč (20050x1,0753=21559,765 Kč).
48násobek průměrné mzdy je 1034880 Kč (21560x48), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 86240 Kč.
   JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU?

• pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1034880 Kč. Potom se již pojistné na SZ ani na VZP odvádět nebude (viz příklad v DIS 10/2007). Jestliže bude mít u téhož zaměstnavatele více příjmů (např. zaměstnání a člen statutárního orgánu), vyměřovací základy se pro zjištění dodržení maximálního vyměřovacího základu sčítají.
• pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět rovněž do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1034880 Kč. Pokud jej nedosáhne u žádného z nich, ale v součtu překročí vyměřovací základy horní hranici, požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a pojistné uhrazené z částky nad 1034880 Kč mu bude vráceno jednak OSSZ u pojistného na SZ a jednak příslušnou zdravotní pojišťovnou u pojistného na VZP. Zaměstnavateli se nic vracet nebude…

   POZOR: vzhledem k tomu, že se z odměn členů statutárních orgánů bude odvádět pojistné na VZP, dojde pravděpodobně u některých zaměstnanců k dřívějšímu dosažení horní hranice pro odvod u pojistného na VZP.

   ZMĚNY PROVEDENÉ POUZE VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
   Do zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a do zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se dostal text, podle kterého se do vyměřovacího základu pro pojistné na VZP budou zahrnovat nikoliv příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů (jako je to u pojistného na SZ), ale příjmy zaměstnance ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.
   Za zaměstnance se podle nového § 5 zákona 48/97 Sb. bude považovat fyzická osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních z příjmů, s výjimkou

• žáků nebo studentů, které mají pouze příjmy za práci z praktického výcviku,
• osob činných na základě dohody o provedení práce,
• osoby na „nepravidelnou výpomoc“ a osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, které v kalendářním měsíci nedosáhly započitatelného příjmu (v současné době 400 Kč a více)
• členů družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro něj práci, za kterou jsou jím odměňováni a kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu (v současné době 400 Kč a více)
• dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (400 Kč a více).

   Takže pouze z těchto zaměstnání by se pojistné na VZP neodvádělo. Z ostatních vztahů, ze kterých plynou příjmy ze závislé činnosti se pojistné odvádět bude.
Příjmy ze závislé činnosti jsou uvedeny v § 6 odst. 1 písm. a) až d) zákona o daních z příjmů. Mezi příjmy ze závislé činnosti patří

• příjmy z pracovního poměru (písm. a),
• odměny společníků a jednatelů s.r.o. (písm. b)
• odměny členů statutárních orgánů (písm. c),
• příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti (písm. d)

   Ze všech těchto příjmů se bude pojistné na VZP odvádět, tj. vč. odměn členů statutárních orgánů. Za příjem ze závislé činnosti se ale považují i příjmy z příležitostných zaměstnání (§ 6 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění) a odměny neuvolněných funkcionářů poskytované podle zákona o obcích, z kterých se do 31. 12. 2007 pojistné na VZP neodvádělo.
Od 1. 1. 2008 se i z těchto „statutárních odměn“, „příležitostného zaměstnání“ a „odměn neuvolněných funkcionářů“ pojistné na VZP odvádět bude!

   Tato novinka bude mít pochopitelně dopad i do výpočtu tzv. „superhrubé mzdy“, protože o pojistné na VZP, které bude muset z těchto odměn hradit zaměstnavatel, se zaměstnanci navýší jeho základ daně.
   Např. člen statutárního orgánu bez podepsaného prohlášení k dani pobírá měsíční odměnu 10000 Kč, z které se do konce roku 2007 odváděla pouze 20% daň z příjmů. Od ledna 2008 se bude z této odměny zaměstnanci srážet 450 Kč na pojistné na VZP a daň 1635 tj. 15% z (10000+900(9% z 10000 Kč). Tomuto statutáři zůstane 7915 Kč (10000-450-1635) místo dosud poskytovaných 8000 Kč (10000-20%daň).

• ZMĚNY V ZÁKONU 54/56 Sb. o NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A V ZÁKONU 88/68 Sb. O PRODLOUŽENÍ MATEŘSKÉ DOVOLENÉ

• ZMĚNY V POSKYTOVÁNÍ NEMOCENSKÉHO

• v § 7, který řeší vznik pojištění se doplňuje věta „Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.“

   Z toho vyplývá, že se při zjišťování denního vyměřovacího základu bude vyměřovací základ zaměstnance dělit počtem kalendářních dnů včetně dnů před vznikem pojištění, za které náležela náhrada mzdy nebo platu.
   Např. zaměstnanec má uzavřený pracovní poměr od 1. 5. 2007, ale skutečný vstup do zaměstnání byl až 2. 5. Za den 1. 5. obdržel náhradu mzdy, ale tento den se nepočítal do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Nově se započítávat bude. Tzn., že za měsíc květen se do počtu kalendářních dnů započte 31 dnů a nikoliv pouze 30 kalendářních dnů, jako tomu bylo dosud.
   POZNÁMKA: z poskytnuté náhrady mzdy se pojistné na SZ odvádí již od 1. 1. 2007.

• v § 15 odst. 1 větě první, který řeší poskytování nemocenského, se doplňují slova „trvá-li pracovní neschopnost déle než tři kalendářní dny“

   Zde se deklaruje, že nemocenské se bude poskytovat až od 4. dne pracovní neschopnosti. První 3 dny pracovní neschopnosti nebudou placeny.
V návaznosti na tuto změnu se v odst. 3 § 15 větě první změnil text takto: „Nemocenské se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti...“
   Stejná změna je provedena v § 16 u karantény, kde se doplnilo, že nemocenské po dobu karantény, bude náležet pokud bude karanténa delší než 3 kalendářní dny, tzn., že nemocenské bude také až od 4 dne karantény.

• v § 17 odst. 2, který upravuje výši nemocenského došlo k této změně:

   „(2) Výše nemocenského za kalendářní den činí
    a) 60% denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény
    b) 66% denního vyměřovacího základu od 31. kal. dne PN do 60. kal. dne PN
    c) 72% denního vyměřovacího základu od 61. kal. dne PN nebo karantény.    Tzn., že nemocenská vyplácená zaměstnancům bude od 1. 1. 2008 nižší, protože za první 3 dny nebude náležet nic a až do 60. dne PN bude procento nižší než v současné době (69%).

• v § 18 odst. 7 (dosud 8), který řeší redukci denního vyměřovacího základu došlo k této změně:

   „(7) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odst. 1 až 6 se upraví pro výpočet
    a)   nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90%, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží,
    b)   vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství tak, že částka 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží“.
   Z toho vyplývá, že u nemocenské a OČR se bude do 550 Kč redukovat po celou dobu pracovní neschopnosti (dosud se redukovalo pouze do 14 dnů PN). Díky trvalé redukci bude výše nemocenského nižší i při 72% od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti!
   Maximální výše denního vyměřovacího základu pro nemocenské a podporu při OČR bude 639 Kč (550x0,9+(790-550)x0,6). Pro peněžitou pomoc zůstává maximální výše 694 Kč (550+(790-550)x0,6).

• v § 21, který řeší poskytování nemocenské poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu jsou provedeny tyto změny:

   Nemocenské se bude poskytovat maximálně 81 kalendářních dnů (dosud 84 kalendářních dnů). Toto vyplývá z toho, že se nemocenské neposkytuje za první 3 dny pracovní neschopnosti.
Dále se do § 21 doplnil tento text: „Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání“.
Z tohoto vyplývá, že pokud poživatel některého z těchto důchodů má pracovní poměr skončit např. 31. 12. a onemocní 23. 12., bude se mu nemocenská vyplácet pouze do 31. 12.

• v § 42, kde je řešena ochranná lhůta, dochází k této změně:

   Ochranná lhůta se zkracuje ze 42 dnů na 7 dnů.
   Podle přechodných ustanovení ochranná lhůta, která začala běžet před 1. 1. 2008 a neskončila k 31. 12. 2007, bude ještě v délce 42 dnů.
   Tzn., že zaměstnanec, který skončí zaměstnání 30. 12. 2007, bude mít ochrannou lhůtu 42 dnů a zaměstnanec, který skončí 31. 12. 2007, pouze 7 dnů.

• změna v § 47 se týká dopadu do poskytování dávek při porušení léčebného režimu

   Pokud zaměstnanec porušil léčebný režim a dávky mu již byly vyplaceny, bude je muset vrátit (dosud se nevyplácejí pouze za dobu, za kterou ještě nebyly vyplaceny).

• poslední změny vyplývají z přechodných ustanovení

   Pokud nárok na nemocenské vznikl před 1. 1. 2008 a tento nárok trvá po 31. 12. 2007, poskytuje se nemocenské za podmínek, ve výši a po dobu podle předpisů platných k 31. 12. 2007.
   Tzn., že pokud někdo onemocní 30. 12. 2007, bude mu poskytováno nemocenské ve výši a za podmínek platných v současné době. Stejně tak u poživatele starobního důchodu, který onemocní koncem roku 2007 a pracovní poměr mu končí k 31. 12. 2007, obdrží dávky po celou dobu nemoci a nikoliv pouze do skončení pracovního poměru...

• ZMĚNY V POSKYTOVÁNÍ PODPORY PŘI OŠETŘOVÁNÍ ČLENA RODINY

• v § 25, který řeší ošetřování člena rodiny byly provedeny tyto změny:

   Výše podpory při ošetřování člena rodiny za kalendářní den bude pouze 60% (dosud 69%) a podpora poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se bude poskytovat nejdéle do dne, jímž končí pracovní poměr. V případě osamělých se bude částka do 550 Kč redukovat po celou dobu pobírání podpory (dosud pouze po dobu prvních 14 dnů…).
Z titulu běhu ochranné lhůty již nebude náležet podpora při ošetřování člena rodiny.
Pokud nárok na podporu při OČR vznikl před 1. 1. 2008 a tento nárok trvá po 31. 12. 2007, poskytuje se podpora za podmínek, ve výši a po dobu podle předpisů platných k 31. 12. 2007.

• ZMĚNY V POSKYTOVÁNÍ PENĚŽITÉ POMOCI V MATEŘSTVÍ

• v zákonu 88/68 Sb. o prodloužení mateřské dovolené... se v § 8 odst. 1 doplnila na konec tato věta:

   „Pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich redukcí“.
   Z toho vyplývá, že pokud si žena při pobírání rodičovského příspěvku přivydělávala a než dosáhlo první dítě věku 4 let odešla na další peněžitou pomoc v mateřství, použije se u ní denní vyměřovací základ, který je výhodnější.
   Obdobný text, který byl uveden v § 18 zákona 54/56 Sb. o NP, se zároveň v tomto zákonu zrušil.

• v § 10 se ruší odst. 2, který řešil poskytování peněžité pomoci neprovdaným, ovdovělým, rozvedeným nebo z jiných důvodů osamělých zaměstnankyň

   Z toho vyplývá, že i těmto „osamělým zaměstnankyním“ bude poskytována peněžitá pomoc pouze po dobu 28 týdnů. Podle přechodného ustanovení jim však bude náležet peněžitá pomoc 37 týdnů v případě, že nárok na peněžitou pomoc vznikl před 1. 1. 2008.

• podle nového odst. 3 v § 34 se za účast na nemocenském pojištění považují i první 3 dny pracovní neschopnosti, za které nebudou náležet dávky NP. Toto se bude používat při posouzení, zda je splněna podmínka 270 dnů nemocenského pojištění pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství.

   Výše peněžité pomoci v mateřství zůstává 69% z neredukovaných 550 Kč a ochranná lhůta u těhotných zůstává 6 měsíců. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nedoznal oproti roku 2007 žádných změn.

• ZÁKON 117/95 SB. O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE

• ZÁKON 435/2004 SB. O ZAMĚSTNANOSTI

   V zákonu o zaměstnanosti došlo k zpřísnění v oblasti poskytování podpory v nezaměstnanosti a k úpravě výše poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se ZP.

• nárok na podporu nebude mít podle § 39 odst. 2 uchazeč,

   se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Tím, že je zde odkaz na § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) ZP, se nebude podpora poskytovat při okamžitém zrušení pracovního poměru (§ 55) a při skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. g). Zaměstnavatelé budou muset důvod skončení pracovního poměru uvést na potvrzení o zaměstnání (viz změny v ZP uvedené dále).

• změna výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se ZP (§ 78)

   V § 78 odst. 2 se stanovila výše příspěvku pro zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců tak, že bude poskytnuta ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se ZP vč. příspěvku na pojistné na SZ a VZP, které hradí zaměstnavatel, nejvýše však
a) 9000 Kč za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením
b) 6500 Kč za každou jinou osobu se zdravotním postižením.
    Dosud byla výše příspěvku vypočtena násobkem z průměrné měsíční mzdy za I. až III. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. V roce 2006 byla tato průměrná mzda 19635 Kč, tzn., že příspěvek na osobu s těžším zdravotním postižením se poskytuje v roce 2007 v částce 12959 Kč (19635x0,66) a za každou jinou osobu se ZP 6480 Kč (19635x0,33). Tyto částky se vypočetly a poskytly bez ohledu na to, kolik byly skutečně vynaložené mzdové náklady, tzn., že příspěvek mohl být i vyšší než skutečně vynaložené mzdové náklady!
   Pro rok 2008 to znamená, že ke snížení příspěvku dojde u osob plně invalidních. U osob, které jsou částečně invalidní nebo u osob zdravotně znevýhodněných bude výše příspěvku pro rok 2008 o 20 Kč vyšší oproti roku 2007.

• podle přechodných ustanovení k zákonu o zaměstnanosti

   se při řízení o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, které nebylo dokončeno před 1. 1. 2008, bude postupovat podle znění zákona účinného k 31. 12. 2007. Tzn., že podporu dostane uchazeč o zaměstnání, s kterým byl v roce 2007 okamžitě zrušen pracovní poměr, pokud o podporu požádá do 31. 12. 2007.
   Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP se za IV. čtvrtletí 2007 poskytne podle předpisů platných do 31. 12. 2007. Toto je z důvodu, že se příspěvek poskytuje čtvrtletně zpětně…

• ZMĚNY V ZÁKONU 262/2006 SB., ZÁKONÍKU PRÁCE

   V zákoníku práce jsou provedeny především změny ve výpočtu náhrady mzdy za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti (§§ 192 až 194). Vzhledem k tomu, že účinnost těchto paragrafů je odložena až do doby, kdy nabude účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění (tj. od 1. 1. 2009), nemá smysl se zatím těmto změnám věnovat.
   Důležitou změnou v ZP pro naši práci je doplnění nového písm.) d) v § 313 odst. 1, který řeší to, co musí obsahovat potvrzení o zaměstnání. Podle nového písm. d) musí obsahovat:
„d) zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.“
   Dosavadní písm. d) až f) se označují jako písm. e) až g).
   Z toho vyplývá, že na potvrzení o zaměstnání je třeba od 1. 1. 2008 uvádět, zda byl se zaměstnancem skončen pracovní poměr podle § 52 odst. g) nebo okamžitě zrušen podle § 55 odst. 1 písm. b). V případě, že byl se zaměstnancem takto ukončen pracovní poměr, nebude mít jako uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti.
   POZOR: jiné důvody ukončení pracovního poměru se na potvrzení o zaměstnání neuvádí.

• ZMĚNY V ZÁKONU 155/95 SB. O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

   V zákonu 155/95 Sb. o důchodovém pojištění je nejdůležitější změna provedena vložením nového § 105b, z kterého vyplývá, že za dobu pojištění a zároveň za vyloučenou dobu pojištění se považuje též období prvních tří kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, za které se nemocenské neposkytuje.
   Tzn., že do doby pojištění se první 3 dny PN započítávají (§ 11 odst. 2) a zároveň se považují za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4 písm. a).
   Podle § 16 odst. 2 nesmí být úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za každý kalendářní rok po roce 2007 vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné stanovený pro tento rok.
   Z této změny vyplývá, že do osobního vyměřovacího základu se započte maximální vyměřovací základ pro pojistné (tj. v roce 2008 maximálně 1034880 Kč).

• NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K REFORMĚ VEŘEJNÝCH FINANCÍ

   V případě, že vyplácíme společníkům s.r.o. podíl na zisku z majetkového podílu na s.r.o., je třeba rovněž jejich příjem navýšit o pojistné, které hradí zaměstnavatel?
   Ne, zde se jedná o příjem z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů, z kterého se odvádí pouze 15% srážková daň.

   Zaměstnáváme zaměstnance na dohodu o provedení práce a poskytli jsme mu vozidlo k služebnímu a soukromému užívání. Musíme z 1% ze vstupní ceny vozidla odvádět sociální a zdravotní pojištění?
   Vzhledem k tomu, že vozidlo bylo poskytnuto v zaměstnání, které nezakládá účast na NP, nebude se z této částky odvádět pojistné na SZ. Pro účely pojistného na VZP se za zaměstnance nepovažuje osoba činná na základě dohody o provedení práce a tudíž se nebude odvádět ani zdravotní pojištění.

   Musí zaměstnanci vyplnit nová prohlášení k dani na rok 2008?
   Podle „Upozornění k tiskopisu Prohlášení poplatníka daně…“, které bylo zveřejněno na stránkách MF, jsou vzory č. 16 a 17 platné i pro rok 2008. Vzor prohlášení č. 18 doporučujeme dávat podepsat pouze zaměstnancům, kteří nově nastoupí.

   Vyplácíme zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku za pracovní úraz, který vznikl před účinností povinného zákonného pojištění. Tato náhrada se vypočte v čistém a navýší se o 20% a z takto vypočtené částky srážíme daň. Musíme i v tomto případě navýšit zaměstnanci základ daně o pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe?
   Vzhledem k tomu, že z náhrad za ztrátu na výdělku se podle § 5 odst. 2 zákona o pojistném na SZ a § 3 odst. 2 zákona o pojistném na VZP, pojistné neodvádí, není třeba základ daně zaměstnance o nic navyšovat a daň 15% se sráží z náhrady navýšené pouze o povinných 20%.

   Vyplácíme odměnu členovi statutárního orgánu, který je daňovým nerezidentem v ČR. Tuto odměnu jsme pouze danili 25% srážkovou daní. Jak v tomto případě postupovat v roce 2008?
   Vzhledem k tomu, že se jedná o příjem ze závislé činnosti, bude třeba z této statutární odměny odvést pojistné na VZP a základ daně navýšit o dvě třetiny pojistného na VZP vypočteného z této odměny. Z tohoto základu daně bude srážková daň 15%.