1/ PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY

   Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2007 došlo v oblasti provádění srážek ze mzdy k celé řadě změn, rozhodli jsme se zařadit aktuální výklad k jejich provádění (naposledy byl ucelený výklad v DIS 12/2001).

   Ad B) Podle § 551 občanského zákoníku lze uspokojení pohledávky výživného podle zákona o rodině zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena.
Toto se bude týkat případů, kdy se bývalí manželé dohodnou na výživném a tuto dohodu předloží dlužník svému plátci mzdy. Zde musí zaměstnavatel začít s prováděním srážek ze mzdy ihned po obdržení této dohody.

   Ad C) Podle § 147 ZP je zaměstnavatel oprávněn srazit zaměstnanci
a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
b) pojistné na SZ a pojistné na VZP
c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu
d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů
e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo, a na náhradu mzdy nebo platu podle § 192 ZP, na níž zaměstnanci právo nevzniklo.

   Ad D) Podle § 327 ZP na základě dohody o srážkách ze mzdy mezi oprávněným, kterým je zaměstnavatel a dlužníkem, kterým je zaměstnanec. Zde se bude jednat hlavně o případy, kdy zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu a bude mu ji splácet. Srážky ze mzdy nesmějí v tomto případě činit více, než by činily srážky na základě výkonu rozhodnutí.

   Ad E) Podle § 146 písm. b) ZP k uspokojení závazků zaměstnance. Zde se bude jednat o případy, kdy zaměstnanec předloží zaměstnavateli dohodu o srážkách uzavřenou mezi ním a oprávněným (tím můžou být banky, společnosti poskytující spotřebitelské úvěry apod.). V tomto případě ale musí zaměstnavatel s jejich prováděním souhlasit. V případě souhlasu zaměstnavatele, je možno tyto srážky provádět i ve větším rozsahu než by činily na základě výkonu rozhodnutí.
POZOR: v případě, že předloží zaměstnanec dohodu o srážkách, která byla uzavřena před 1. 1. 2007, je třeba ji srážet i v případě, že zaměstnavatel s jejím prováděním nesouhlasí. Vyplývá to z článku XLIV, přechodného ustanovení zákona 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového ZP.

   Ad F) Podle § 146 písm. c) ZP k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace. V tomto případě musí být provádění srážky sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a zaměstnanec musí s jejím prováděním souhlasit.

   Toto jsou všechny možné důvody k provádění srážek ze mzdy.

   ROZDĚLENÍ POHLEDÁVEK (§ 279 OSŘ)

   V § 279 OSŘ jsou z celkového okruhu pohledávek uvedeny tzv. „přednostní pohledávky“, mezi které patří:

   Všechny ostatní pohledávky jsou nepřednostní a je možno je provádět pouze z jedné třetiny!

   Z ČEHO SE SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDÍ (§§ 277 a § 299 OSŘ)

   Podle § 277 odst. 1 OSŘ se srážky ze mzdy provádí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů, pojistné na SZ a pojistné na VZP. Tyto částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Výpočet čistého výdělku je tudíž v OSŘ úplně stejný jako v § 356 odst. 3 ZP.
   Podle odst. 2 § 277 se do čisté mzdy započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Zde zákonodárci zapomněli na to, že zákoník práce již vedlejší činnost nezná… Pro nás je ale důležité, že srážky se provedou z veškerých příjmů ze závislé činnosti, které plynou od zaměstnavatele s výjimkou odměny z dohody o provedení práce. Do čistých příjmů se nezapočítávají náhrady nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách (tzn., že z cestovních náhrad se srážky ze mzdy neprovádí).

   Ustanovení o srážkách ze mzdy se podle § 299 použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově (tzn., že se neprovádí z porodného nebo pohřebného).

   Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou

   Z tohoto vymezení vyplývá, že srážky ze mzdy se provádí ze všech příjmů povinného s výjimkou dohod o provedení práce. Pokud uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu o srážkách ze mzdy (§ 146 ZP) budou prováděny srážky ze mzdy i z dohody o provedení práce (viz § 145 odst. 2 ZP). I přesto, že v § 299 není uvedena mezi „postižitelnými příjmy“ náhrada za ztrátu na výdělku, doporučujeme i v roce 2007 z těchto náhrad srážku ze mzdy provádět, neboť lze na toto vztáhnout termín „úrazové vyrovnání“ z písm. k) odst. 1 § 299 OSŘ.

   NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY (§ 278 OSŘ + NV 595/2006 Sb.)

   Podle § 278 OSŘ nesmí být povinnému sražena z čisté mzdy tzv. „základní částka“, kterou stanoví vláda nařízením.
Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije

• částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb., která činí 3126 Kč a
• částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel. Tato částka činí podle § 26 odst. 1 písm a) zákona o státní sociální podpoře 2659 Kč.

Základní částka, která nesmí být sražena je rovna úhrnu dvou třetin součtu ŽM a částky normativních nákladů (dále jen „nezabavitelná částka“) na osobu povinného a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

   Tzn., že základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet

• základní částky na osobu povinného 3856,67 Kč (2/3 z (3126+2659)
• základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 964,17 Kč(1/4 z 3856,67)

Tzn., že to, co není možné povinnému srazit, se bude počítat v haléřích a teprve výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 3856,67+(3x964,17)=6749,18 Kč, zaokrouhleno 6750 Kč.

   Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení,činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3126+2659 = 5785 Kč. Tato částka se podle § 279 odst. 3 OSŘ připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině na uspokojení pohledávek podle pořadí došlých.
Jedna třetina z této částky činí 1928 Kč.

   VÝPOČET SRÁŽKY ZE MZDY (§ 279 OSŘ)

   Vlastní výpočet srážky ze mzdy bude vypadat následovně:

• čistou mzdu snížíme o základní částku (součet částky na osobu povinného a částky na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu)

   Pokud je čistá mzda nižší než základní částka, SRÁŽKU ZE MZDY NELZE PROVÉST a končíme s výpočtem!
Pokud je čistá mzda vyšší než základní částka , pokračujeme ve výpočtu takto:

• zbytek čisté mzdy porovnáme s částkou 5785 Kč

   Pokud je tento zbytek vyšší než 5785 Kč, můžeme celou částku nad 5785 Kč použít na uspokojení pohledávky (přednost má uspokojení přednostní pohledávky) a dále se povinnému srazí jedna nebo dvě třetiny podle druhu pohledávky (1/3 z 5785 je 1928 Kč).
Pokud je zbytek čisté mzdy nižší nebo roven částce 5785 Kč, postupujeme dále takto:

• zbytek čisté mzdy zaokrouhlíme směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Spočteme jednu třetinu a podle druhu pohledávky použijeme buď jednu nebo dvě třetiny.

   Příklad č. 1
Čistá mzda zaměstnance 13157 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má dvě děti. Jedná se o nepřednostní pohledávku v celkové výši 22000 Kč.
Základní částka, která nesmí být sražena povinnému činí 6750 Kč (3856,67+(3x964,17) = 6749,18 Kč, zaokrouhleno směrem nahoru.
Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní částky činí 13157-6750= 6407 Kč.
Porovnáme zbytek čisté mzdy s částkou 5785 Kč. 6407-5785= 622 Kč a tuto částku použijeme na uspokojení pohledávky.
Z částky 5785 Kč spočteme jednu třetinu, tj. 1928 Kč a tuto částku rovněž můžeme použít na uspokojení pohledávky.
Zaměstnanci v tomto případě srazíme na úhradu pohledávky částku 2550 Kč (622+1928).

   Příklad č. 2
Zaměstnanec má čistou mzdu 10611 Kč a přednostní pohledávku. Je ženatý a má tři děti.
Základní částka, která nesmí být sražena povinnému činí 7714 Kč (3856,67+(4x964,17) = 7713,35 Kč, zaokrouhleno směrem nahoru.
Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní částky činí 10611-7714= 2897 Kč.
Jelikož je tato částka nižší než 5785 Kč, zaokrouhlíme jí na částku dělitelnou třemi směrem dolu, tj. na 2895 Kč.
Jedna třetina činí 965 Kč.
Jelikož se jedná o přednostní pohledávku můžeme srazit 1930 Kč (965x2).

   Příklad č. 3
  Zaměstnanec je ženatý a má dvě děti a jeho čistý příjem činí 15782 Kč. Jsou na něho tři pohledávky, které došly v tomto pořadí
- jako první je nepřednostní pohledávka banky na celkovou částku 30000 Kč a měsíční splátka je 800 Kč,
- jako druhá v pořadí je přednostní pohledávka OSSZ na dlužné pojistné v částce 73500 Kč
- třetí přišla pohledávka na běžné výživné na dítě z prvního manželství ve výši 1500 Kč a na dlužné výživné v částce 21300 Kč.
   Základní částka, která nesmí být sražena povinnému činí 6750 Kč (3856,67+(3x964,17) = 6749,18 Kč, zaokrouhleno směrem nahoru.
   Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní částky je 9032 Kč (15782-6750).
   Porovnáme zbytek čisté mzdy s částkou 5785 Kč. 9032-5785=3247 Kč a tuto částku použijeme k uspokojení přednostních pohledávek.
   Z částky 5785 Kč spočteme jednu třetinu, tj. 1928 Kč. Prvních 1928 Kč použijeme na uspokojení pohledávek podle pořadí došlých a druhých 1928 Kč použijeme na uspokojení přednostních pohledávek.
   Jednotlivé pohledávky uspokojíme takto: 
   Z první třetiny (1928 Kč) uhradíme plně pohledávku banky v částce 800 Kč, protože je první v pořadí a zbývajících 1128 Kč pošleme na v pořadí druhou pohledávku OSSZ. 
   Celou druhou třetinu (1928 Kč) a celou plně zabavitelnou částku (3247 Kč), tj. celkem 5175 Kč použijeme na úhradu běžného výživného (1500 Kč) a dlužného výživného (3675 Kč), protože v rámci přednostních pohledávek má pohledávka výživného přednost (viz následující text o pořadí srážek).
   Tomuto zaměstnanci vyplatíme po provedení srážek základní nezabavitelnou částku 6750 Kč a zbývající třetinu 1929 Kč, tj. celkem 8679 Kč.
   V případě, že bude v budoucnu uhrazeno dlužné výživné, bude se z druhé třetiny a z plně zabavitelné částky uspokojovat nejprve běžné výživné a hlavně pohledávka OSSZ.

   Vyšší srážky, než je uvedeno v předchozích příkladech, je možno provést jen v případě, kdy zaměstnavatel provádí srážku ze mzdy na uspokojení závazků zaměstnance (nesmí se ale jednat o srážky ve prospěch zaměstnavatele). Např. zaměstnavatel souhlasí s prováděním srážky ze mzdy zaměstnanci na půjčku od banky. Měsíční splátka bance činí 1500 Kč. Zaměstnanci dle výše uvedeného výpočtu vychází, že mu lze srazit jen 1120 Kč. Pokud zaměstnanec s tímto postupem souhlasí, lze mu srazit celou měsíční splátku pro banku, tj. 1500 Kč.

   Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.
Z toho vyplývá, že z první třetiny srážíme vždy podle pořadí došlých!

   Pokud se jedná o přednostní pohledávky, uspokojují se z druhé třetiny zbytku čisté mzdy bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nestačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a teprve pak tzv. dlužné výživné, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně tato částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
   Z toho vyplývá, že pohledávka výživného má vždy přednost před ostatními přednostními pohledávkami, a to i v případě, že se jedná o pohledávky FÚ, OSSZ nebo zdravotních pojišťoven!

   Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Poměrné uspokojení je třeba vypočítat tak, že se sečtou pohledávky a udělá se jejich podíl. Např. zaměstnanec má 2 pohledávky, které došly ve stejný den. Jedna je na 20 tis. Kč a druhá na 30 tis. Kč. Povinnému můžeme srazit ze mzdy částku ve výši 1550 Kč. V tomto případě na první pohledávku odešleme 40% (20:(20+30)x100) z částky 1550 a na druhou 60% (30:(20+30)x100) z částky 1550 Kč.
  DOPORUČENÍ: POKUD MÁTE ZAMĚSTNANCE, KTERÝ MÁ NĚKOLIK PŘEDNOSTNÍCH NEBO I NEPŘEDNOSTNÍCH POHLEDÁVEK, JE MOŽNO VYUŽÍT § 291 OSŘ, PODLE KTERÉHO MŮŽE PLÁTCE V PŘÍPADĚ USPOKOJOVÁNÍ NĚKOLIKA POHLEDÁVEK, ZASLAT SRAŽENOU ČÁSTKU SOUDU, KTERÝ JI ROZVRHNE MEZI OPRÁVNĚNÉ A SÁM PROVEDE VÝPLATU!
   Jak by se ale uplatnil § 291 v případě, že se nejedná o rozhodnutí soudu, ale např. o rozhodnutí FÚ nebo OSSZ nám není dosud jasné……Budou tyto orgány sami rozvrhovat sraženou částku? Soud musí, ale musí i tyto instituce?
   Obdobně není jasné, jak by se postupovalo v případě, že ve stejný den je doručena pohledávka na celkovou částku 50000 Kč a na měsíční částku 600 Kč. Pokud uplatníme poměrnou část způsobem výše uvedeným, bude se na pohledávku v celkové částce odvádět podstatně více, než na pohledávku v měsíční částce. Zde bychom doporučovali zjistit, kolik činí celková částka pohledávky stanovená měsíční částkou a při výpočtu poměrné částky z této vycházet.

   ZAHÁJENÍ SRÁŽEK ZE MZDY (§§ 282 a 283 OSŘ)

   Srážky ze mzdy je třeba začít provádět ode dne, kdy je plátci mzdy nařízení výkonu rozhodnutí doručeno. Zaměstnanec ztrácí od tohoto dne právo na vyplácení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek. Vyplacení sražených částek oprávněnému je možné ale až když rozhodnutí nabude právní moci.
   Např. na zaměstnance byl nařízen výkon rozhodnutí dne 10. 11. a právní moci nabylo až 14. 12. Zaměstnanci srazíme z jeho mzdy již v zúčtování za listopad, ale oprávněnému bude tato částka zaslána až po 14. 12., tj. po nabytí právní moci.
   V případě srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy podle § 327 nebo 146 ZP se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy zaměstnavateli doručena, kdy byla uzavřena dohoda o srážkách k uspokojení závazků zaměstnance nebo dnem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas s prováděním srážek (úhrada členských příspěvků).

   UKONČENÍ, ODKLAD A ZASTAVENÍ SRÁŽEK ZE MZDY (§§ 284, 289 a 290 OSŘ)

   Ukončení srážek ze mzdy u zaměstnavatele je možné těmito způsoby:

• pohledávka je uspokojena
• při změně zaměstnání.

   Odklad srážek je podle § 289 možný jen na základě doručení usnesení soudu.
Soud zastaví na návrh plátce mzdy nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny.

   ZMĚNA PLÁTCE MZDY (§§ 293 až 296 OSŘ a § 149 odst. 4 ZP)

   Změní-li se při nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci již dnem, kdy se o skutečnostech dozvěděl (např. ze zápočtového listu). Nedozví-li se o skutečnostech již dříve, vzniká mu povinnost dnem, kdy je mu usnesení od soudu doručeno. Pořadí, které pohledávka získala, zůstává zachováno i u nového plátce mzdy.
   Za změnu plátce se nepovažuje, jestliže povinný po skončení zaměstnání získá nárok na peněžitou dávku nemocenského pojištění a tuto dávku mu vyplácí předchozí plátce mzdy.  Toto je případ onemocnění v ochranné lhůtě, kdy nemocenskou vyplácí bývalý zaměstnavatel a musí z ní provést srážky ze mzdy.
   Zjistí-li ten, u něhož povinný nastoupil nově do zaměstnání, že byl nařízen výkon rozhodnutí, je třeba jeho nástup oznámit bez odkladu soudu, který výkon nařídil. Soud by měl doručit novému zaměstnavateli usnesení, které by mělo obsahovat veškeré údaje o dosud proběhnuvších srážkách apod.
   Při ukončení pracovního poměru zaměstnancem, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí, je povinností plátce mzdy oznámit do jednoho týdne tuto skutečnost soudu, který nařídil výkon rozhodnutí. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí a jaké pořadí mají tyto pohledávky.
   Za nesplnění povinností při nástupu nebo ukončení pracovního poměru může soud uložit plátci mzdy pokutu a oprávněný se může domáhat částek, na které by měl právo, kdyby plátce mzdy povinnosti splnil.

   Stejné povinnosti pro zaměstnavatele najdeme i v § 149 odst. 4 ZP. Kromě toho je zaměstnavatel podle § 313 ZP povinen uvést v potvrzení o zaměstnání (zápočtovém listu), zda jsou ze zaměstnancovi mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka apod.

   SRÁŽKY PŘI VÍCE PLÁTCÍCH MZDY (§§ 297 a 298 OSŘ)

   Při pobírání mzdy od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy. Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky nemají srážet.
   POZOR: provádí-li srážky ze mzdy několik plátců zároveň, zašlou srážky vždy soudu, který prověří, zda se nesráží více nebo méně z jeho celkového příjmu. Tento postup by měl platit i v případě, že se jedná o rozhodnutí jiného orgánu než soudu, např. FÚ, OSSZ, VZP, soudní exekutor apod.

   PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK PŘI VÝPLATĚ MZDY JINAK NEŽ MĚSÍČNĚ (§§ 285 a 286)

   V § 285 jsou řešeny případy, kdy zaměstnavatel vyplácí zálohu na mzdu a potom její vyúčtování. Tento případ je již velice vzácný, takže se mu nebudeme věnovat. Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočíst srážky za každý měsíc zvláště. Tento případ může nastat u zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům mzdu nevyplácí v řádném termínu.

   SANKCE PROTI PLÁTCI MZDY (§ 292 OSŘ)

   Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno nabytí právní moci, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplácení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.
  POZOR: v případě, že zaměstnavatel bude provádět srážky v nižším rozsahu než podle OSŘ, může se oprávněný (např. FÚ, OSSZ, bývalá manželka apod.) domáhat částek, které měly být sraženy po plátci mzdy a nikoliv po zaměstnanci!